Karel Horák: Skokan má smůlu

obrazek
25.8.2013 08:55
Bývalý poslanec za Věci veřejné Petr Skokan podal počátkem tohoto týdne ústavní stížnost proti způsobu svolání a průběhu schůze Poslanecké sněmovny, která 7. srpna nevyslovila důvěru vládě premiéra Rusnoka. Nevím, jestli se pan bývalý poslanec zhlédl v dnes již historické smutné postavě Miloše Melčáka, jehož přičiněním a neústavním rozhodnutím Ústavního soudu se nekonaly předčasné sněmovní volby na podzim 2009 (ostatně soudím, že to byl ten pravý zlomový moment - právě od této události se daří v naší zemi politickému humusu a hnusu a politika jde od deseti k pěti), ale jiné vysvětlení pro Skokanův krok nemám. Ledaže je někde v zákulisí připraven znovu nějaký režisér a nějaký další neústavní krok Ústavního soudu. Už bych se u nás opravdu ničemu nedivil.

Pan bývalý poslanec má jen maturitu na průmyslové škole. Předtím, než takový krok jako naprostý právnický amatér učiní, by se měl poradit s právníky, ne s jedním, ale minimálně s celým autobusem právníků. Jímá mne hrůza, že i on byl poměrně dlouho zákonodárcem.

Při hlasování byl Petr Skokan přítomen, připomínám, že hlasoval pro návrh na vyslovení důvěry vládě. Není mi tedy jasné, jaký vliv, navíc ústavněprávního rozměru na něj osobně, respektive na ostatní poslance a také na výsledek celého hlasování může mít nesprávné svolání schůze Sněmovny v rozporu s jejím jednacím řádem. Kdo chyběl, chyběl by stejně. Motivace pana Skokana je jakákoliv jiná, jen ne ústavněprávní. Sám řekl, že stížnost podal, protože „vedení Sněmovny si dlouhodobě ze zákona o jednacím řádu dělá trhací kalendář“. 

Melčákova ústavní stížnost se od Skokanovy významně liší tím, že Melčák navrhoval současně zrušení ústavního zákona 195/2009 Sb. o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Skokan nic takového nenavrhuje, ani nemůže, neboť žádný zákon v souvislosti s předmětným hlasováním přijat nebyl.

Významným rozdílem je také tvrzení o zásahu veřejné moci. Zatímco Melčák si stěžoval na to, že mu ústava dává právo nerušeného výkonu mandátu poslance po celé volební období, Skokan bazíruje (třebaže i důvodně) na lhůtách pro svolání schůze.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu může ústavní stížnost podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. To si při vší fantazii skutečně neumím představit, jak by k tomu v případě pana Skokana došlo.

Prorokuji této trapné ústavní stížnosti trapný konec. Nebude-li nepřípustná, musí být odmítnuta. To však ovšem za předpokladu skutečně právního, politicky neovlivněného rozhodnutí. 

Srovnávat proto tento „záškub“ se stížností Melčákovou znamená věnovat pozornost  něčemu, co za pozornost vůbec nestojí. Takže klídek...

karel-horak
Stínový ministr spravedlnosti za LEV 21. Jeden ze zakladatelů studentské právní poradny při stávkovém výboru PFUK v listopadu 1989. Od počátku roku 1991 do roku 1994 působil v Litoměřicích na tamním okresním soudu, v roce 1992 byl jmenován soudcem. V období červen až srpen 1994 jej ministr spravedlnosti přidělil k mezinárodněprávnímu odboru Ministerstva spravedlnosti. Na počátku roku 1995 byl ministrem zahraničí jmenován do funkce generálního konzula ve Slovenské republice. Zastupitelský úřad – generální konzulát v Košicích – vedl až do listopadu 1997. Od roku 1998 do roku 1999 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve funkci ředitele odboru rezortní kontroly. Od září 1999 vykonává advokacii. Na III. Sněmu České advokátní komory v roce 2002 byl zvolen náhradníkem představenstva ČAK. Členem politické strany národních socialistů LEV 21 se stal v listopadu 2011. Kromě stínového ministra spravedlnosti je členem předsednictva strany, členem legislativní rady a 1. místopředsedou krajské organizace Praha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.