V Polsku uznali „slezský jazyk“. Posílení pozice autonomistů

Zákon předpokládá, že „slezský jazyk“ bude zařazen do zákona o národnostních a etnických menšinách jako druhý regionální jazyk vedle kašubského jazyka. Otevírá se tak cesta k zavedení dobrovolných hodin „slezštiny“ na školách nebo k instalaci dvojjazyčných cedulí s názvy měst, kde přes 20 procent obyvatelé prohlašují, že tento „jazyk“ používají.

Na základě nových nařízení bude vláda z daní financovat aktivity zaměřené na zachování „slezštiny“. Společné komisi vlády a národnostních a etnických menšin budou představeni dva zástupci obyvatel užívajících „slezský jazyk“.

Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 se ke „slezské národnosti“ přihlásilo 596 224 lidí, 467 145 osob potvrdilo používání „slezštiny“ v domácích kontaktech, z toho 54 957 jako jediného jazyka.

Návrh zákona vyvolal ve veřejném prostoru vlnu připomínek. „Je to dialekt, dialekt, ne ‚jazyk‘. Obyvatelé Poznaně mají podobné rozdíly, ale nikoho tady nenapadlo uznat tento městský dialekt jako samostatný jazyk,“ komentoval na platformě X profesor Stanisław Żerko, polský historik a odborník na němčinu citovaný portálem Kresy.

Oproti tomu portál uvádí, že Szczepan Twardoch, publicista  píšící mj. ve slezském dialektu prohlásil, že „toto je jen začátek“. „Naším společným cílem je uznat Slezany jako etnickou menšinu, ale i v tomto omezeném smyslu, pokud tento zákon vstoupí v platnost, bude to historicky bezprecedentní událost,“ řekl.

Po uznání „slezského jazyka“ bude možné žádat o přidělení finančních prostředků mimo jiné pro slezské regionální školství, kulturní a uměleckou činnost, dále tvorbu slezských televizních a rozhlasových pořadů a ochranu míst souvisejících se slezskou kulturou. To je důležité především pro ty obyvatele Slezska, kteří se netají tím, že v tom vidí příležitost prosadit svůj regionální narativ a rétoriku, utvářenou v opozici k Polsku a polství.

Ve Slezsku již dnes existuje Hnutí slezské autonomie, které je považováno za skrytou německou opci. V tomto smyslu se v minulosti vyjádřil nejen předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, ale také v té době předseda Svazu demokratické levice Grzegorz Napieralski. Zajímavý je v těchto souvislostech i výrok zástupce německé menšiny v Polsku Bernarda Gaida, který v rozhovoru pro list Rzeczpospolita řekl, že „Slezsko je něco mezi polstvím a němectvím“.

Uznání „slezského jazyka“ jako regionálního jazyka v předvolební kampani slíbil lídr Občanské koalice, předseda Občanské platformy  a současný premiér Donald Tusk. Doplňme, že sám Tusk je ve Wikipedii označován za „polského politika kašubské národnosti“. V jeho rodině se ovšem až do poloviny padesátých let hovořilo nikoli polsky nebo kašubsky, ale německy. V roce 2013 Kašubům na neveřejné akci slíbil široce pojatou autonomii. Dá se očekávat, že přinejmenším část slezských aktivistů po schválení „slezského jazyka“ zesílí snažení přinejmenším o slezskou autonomii.

Ilustrační foto Záběr z pochodu Hnutí slezské autonomie