Diplomová práce ministra školství Dobeše nesplňuje kvalifikační kritéria

obrazek
28.11.2011 14:38
Minulý týden byla zveřejněna diplomová práce ministra školství J. Dobeše, která byla obhájena na Masarykova univerzitě v Brně v roce 1994. Ministr si stojí za tím, že byla obhájena v souladu s vnitřními předpisy a kritérii kladenými na diplomovou práci, což ovšem není pravda, protože jeho závěrečná práce tyto předpoklady nesplňuje. Ministr školství, který je autorem výroku, že ,,nechce mentálně retardované bakaláře“ v souvislosti s přijetím sporného testování žáků v 5. a 9. třídě základních škol, by si měl v tomto případě ,,zamést“ před vlastním prahem.

V poslední době se ,,vyrojilo“ množství významných politiků, jejichž závěrečné práce nedosahují potřebné kvality a neměly být správně připuštěny k obhajobě. Na mysli máme například práci poslance M. Svobody z ČSSD, kterou téměř celou opsal i s gramatickými chybami či sporná rigorózní práce prvního místopředsedy stejné strany M. Haška, obhájenou na prakticky neznámé vysoké škole ve Sládkovičově. Tyto a jiné práce politických prominentů jsou ve své většině obhajovány na soukromých vysokých školách, nejčastěji na Vysoké škole finanční správní či na Bankovním institutu v Praze. Jejich nedostatečná kvalita a problémy s udělováním akreditací jsou již staršího data.

Dalším politikem, který má v současné době potíže s obhájenou diplomovou prací, je ministr Nečasovy vlády J. Dobeš, původní profesí psycholog. Jeho práce nese název ,,Reintegrace osobnosti v podmínkách alternativního trestu“. Odborníci, kteří byli osloveni redaktory MF DNES, v ní zjistili řadu nedostatků, aniž by předem věděli, kdo je autorem díla. Dobešova práce pak byla zveřejněna na internetu, aby si čtenář mohl udělat vlastní obrázek.

Pokud mohu hodnotit jeho diplomovou práci z vlastního pohledu, čímž mám na mysli hlavně formální stránku věci, došel jsem k závěru, že má skutečně vážné formální nedostatky. Především se jedná o absenci poznámkového aparátu (poznámky pod čarou), který je u závěrečných prací povinný, a dále malý počet přečtené odborné literatury, kde chybí i cizojazyčné tituly. To vysvětluje Dobeš větou, která tam ale nemá z formálního hlediska být: ,,Ač jsem sháněl, tak se mně nedostala do rukou žádná zahraniční studie, která by se zabývala podobným výzkumem“. Fakt, že si diplomant nebyl schopen opatřit zahraniční literaturu, jde pouze na jeho vrub.

Pokud diplomová práce nemá poznámkový aparát, nemůže být připuštěna k obhajobě a autor je povinen jej doplnit. Aparát odkazuje na citovanou literaturu a je nedílnou částí závěrečných prací. Je s podivem, že Dobešův školitel ani oponent si tak důležité součásti DP nevšiml. Dobeš k této výtce podotýká, že nepsal vědecké dílo, a proto poznámkový aparát nemusel vypracovávat. To je ovšem omyl, protože každá závěrečná práce (diplomová, rigorózní, disertační) obhájená na vysoké škole, je svou podstatou vědecké dílo, což vyplývá z vnitřních předpisů a metodických pokynů jednotlivých univerzit k vypracování těchto prací.

Ministr Dobeš se tak zařadil po bok svých kolegů, jejichž závěrečné práce mají formální nedostatky a neměly tak správně být připuštěny k obhajobě. Jediný rozdíl je v tom, že ji Dobeš obhájil na veřejné vysoké škole (Masarykova univerzita v Brně) a ne na ,,VIP” škole, jak jsme zmínili na začátku. Na druhé straně musíme konstatovat smutný fakt, že případy nedostatečně kvalitních diplomových a jiných prací našich politiků (zejména pražských komunálních) rostou jako houby po dešti.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

petr-duchoslav

To se mohly měnit, i tak je jeho diplomová práce slabá, renomovaní psychologové  (S. Hubálek a další) o jeho práci prohlásili, že je nevalné kvality, že je povrchní a nejde do hloubky.

rezjir10

Vážený pane Duchoslave,

možná dnes, v éře plagiátů Copy and Paste. Tyto možnosti tehdy neexistovaly. Uvedl jsem vám normu a ocitoval jsem vám, že tehdejší studenti se učili něco jiného a podle které se ta úroveň formální úpravy posuzovala. Proč si myslíte, že se normy a zvyklosti nemohou měnit a vyvíjet?  

petr-duchoslav

Je to ale naopak, čím více poznámkového aparátu, tím je dílo ,,vědečtější" a je vidět, že autor má téma zvládnuté i co se týče dostupné literatury. Autor závěrečné práce musí odkazovat na zdroje, a to pokud možno na každé stránce, jinak výsledná kvalita díla bude slabší¨.

rezjir10

Pane Duchoslave, psal se r. 1994, není tedy důležité, jaké nároky jsou na psaní práce dnes, ale tehdy platila norma  ČSN ISO 7144 (01 0161) - Formální úprava disertací a podobných dokumentů,v níž se výslovně pravilo, že

Poznámky a reflexe, které přímo nesouvisejí s hlavní linií výkladu, ale autor přesto považuje za důležité je uvést, se píší zhuštěně, pokud možno i jiným typem písma, do dolní části stránky jako poznámky pod čarou. Jejich rozsah je třeba omezit na minimum. Objemnější vsuvka, např. historický exkurs, kasuistika aj., se může zařadit přímo do hlavního textu, ale je též nutné ji od něj hustotou či typem písma graficky odlišit. Pokud však objemnější vsuvka není výjimkou, ale vyskytuje se častěji, je nutné všechny zařadit do Příloh a v hlavním textu na ně odkazovat.

 

Citováno podle

ZÁSADY  PRO  VYPRACOVÁNÍ

BAKALÁŘSKÉ  PRÁCE z r. 1999

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FILOZOFICKÁ FAKULTA

KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ

bakalářské kombinované studium

 

Čím tedy je toho poznámkového aparátu méně, tak tím lepe. Kraloval editor T602 a tam se ty poznámky velmi špatně vkládaly, jedině snad na závěr kapitoly. Práce pana Dobeše nevyhovuje tehdejším předpisům naprosto z jíneho hlediska, než se domníváte. Ty kausuistiky, které tam a které jsoou vskutku psány odlišným písmem, jsou vloženy jako fotokopie, měly být zařazeny do příloh.

rku

Že Duchoslav najednou věří MF. Vždyť jen to novinářská žumpa.

petr-duchoslav

Pane Řezníku,

Každá závěrečná práce na VŠ mající charakter bakalářské, diplomové či disertační práce je ve své podstatě prací vědeckou a tudíž tam musí být poznámkový aparát. Jinak práce NEMŮŽE být přijata k obhajobě. 

rezjir10

A tady já musím pana Dobeše tak trochu hájit, i když jsem tu práci nečetl.  Za prvé ta práce těm odborníkům nebyla předkládána určitě ve formě, vyberte z následujících deseti prací tu nejméně kvalifikovanou. Ti odborníci už byli předem asi poněkud vyvedeni z míry, když jim něco takového předloží redaktoři největšího deníku. Už asi jenom tento fakt v nich povzbudil touhu tu práci pro jistotu shodit.

O úrovni vědecké práce vskutku neříká nic, zda má či nemá poznámkový aparát. Když jsem psal svého času do Politické ekonomie články v editoru T602, tak prostě jaksi jsem také musel obejt bez poznámkého aparátu. Asi to tehdejší redakci dělalo při zpracování textu nějaké obtíže. A to prosím Politická ekonomie je impaktovaným časopisem, kde články procházejí recenzním řízením) Budu ale naprosto konkrétní, článek pana Martina Loužka, vzniklý v éře WORDU  Ekonomie náboženství (Politická ekonomie č 5/2007, mám ji zrovna u sebe), zařazený do rubriky STATI také obsahuje pouze jeden odkaz, že vznikla z podporou grantů GAČR a MŠ. Přesto Snad by tedy mělo jít a jde o původní vědeckou práci?

Co se týče té cizojazyčné literatury, musel byste dokázat, že skutečně vůbec existuje. Na toto těma a že v době předložení díla byla mu dostupná (v elektronické podobě) a že nějakým způsobem by byla pro pana Dobeše přínosná. Já třeba po svých studentech chci,aby  v úvodu předložili nějakým způsobem komentovaný seznam relevantní literatury a objasnili mi na tom, v čem ta jejich vlastní práce je přinosná a nová. Ale velmi těžko to z nich vymáhám a také mám pocit,že jsem v tomto ohledu téměř bílou vranou. V éře, kdy dle požavků bolognské deklaracce má mít polovina populace v daném ročníku bakalářské vzdělání je neobyčejně obtížné chtít to polovině nějakou vědeckou práci. To bychom se uvědcovali a kdo by makal?