Eman Pluhař: Sociální demokrat chválí Bismarcka za dobré vztahy s Ruskem

Námitky redaktorů, že Bismarckovy války stály na 200 000 padlých (na 10 000 u Hradce Králové) rozptýlil ujištěním,že válka tenkrát patřila k politice a ve všem pochopitelně následování hodný není, ale vztah k Rusku byl příkladný. V zápalu rozhovoru obdržel i otázku, co si myslí, že by člověk jako on (Schröder pochází z chudé rodiny) mohl za Bismarcka tak asi dělat? Schröder: “ Člověk by patrně na jeho statku mohl pracovat jako pomocná síla. Na víc by to asi nestačilo. Byl to prostě muž své doby, junker, to nikdy nepopíral.“

Německý obraz Bismarcka není jednoznačný a osciluje někde mezi uctíváním hrdiny a naprostým odmítnutím. V Evropě je tomu zřejmě jinak a právě teď Řekové vidí Merkelovou jako inkarnaci Bismarcka, který se opět snaží ovládnout Evropu. I čtenářské echo na Schröderův rozhovor z minulého týdne je velmi dvojznačné. Čtenář z Bavorska konstatuje: “Velký rozdíl mezi Bismarckem a Schröderem je v tom, že Bismarck svým zásadám zůstal věrný, zatímco Schröder je zradil. Tedy pokud vůbec někdy nějaké zásady měl.“

Opačný příklad je ze Šlesvicka-Holštýnska: „Mám hodně kontaktů do Ruska a mohu se Schröderem jen souihlasit. Ovšem v rozhovoru opomněl důležitý aspekt a tím je vízová povinnost! Opět a opět ji ruská strana požaduje zrušit. Odpověď EU: Nejet! Že USA na těsnějších kontaktech EU a Ruska nemají zájem, je naprosto jasné.“ Anebo jiný hlas lidu: “Hlavním důvodem spojenectví s Ruskem byla izolace Francie, která neměla mít žádného potentního spojence. Ve společném zájmu bylo držet při zemi Polsko.“

Německý obraz Bismarcka není jednotný a je v kontrastu s jednotným odmítavým obrazem německé politiky v případě agrese Putina. Tento obraz zatím jen na okraji narušuje drobná ale elitní menšina „putinovců“ (Putin-Versteher), kam patří i Gerhard Schröder. Ovšem demoskopické průzkumy ukazují, že odchylně od německé politiky se pohybuje i mínění obyvatelstva. A pak je tu ještě Jakob Augstein, syn zakladatele Spiegelu, který právě napsal, že s tak silnou závislostí na USA by se opravdu mělo něco dělat, protože je trnem v oku mnohem více lidem než si politika a média připouští. A něco obdobného řekl i prezident Evropského parlamentu Martin Schulz. Jisté též je, že exkancléř Schröder výpověď v Gazpromu zatím nepodal a zřejmě o tom neuvažuje.