František Čuba: Nové zemědělství (4)

Předchozí části rozhovoru: Část I, II, III.

Jak vznikají krmiva pro dobytek? Dosud se to dělá tak, že zemědělec sklidí obilí, potom někam veze spoustu kilometrů deset tun, na konci se k těm deseti tunám přidá půl tuny a veze se to zase zpátky, ovšem za jinou cenu. Na začátku je cena obilí 3 tisíce korun, ale na zpáteční cestě už 6 tisíc korun. Z toho vidíte, že všichni, kdo kritizují naše zemědělství, že je zaostalé a není konkurence schopné, říkají totální nesmysly. Čeští zemědělci, pokud mohou, fungují daleko lépe než zemědělci zahraniční. Problém je jen v tom, že máme v systému chyby, které to všechno prodražují.

- Jak se díváte na evropské dotace?

Dotační systém nejvíc zdemoralizoval zemědělce. Dřív zemědělci prahli po nových poznatcích. To jsem si uvědomoval stále znovu, když jsem viděl, kolik sem jezdilo lidí a jak se domáhali kdejakého detailu, aby to mohli zavést doma. Dnes to nikoho nezajímá. Jejich jediné přání je – musím získat dotace. Nebo jiné výhody.

Traktor se prodává tak, že stojí milion korun, ale kupující řekne – já vám za něj dám půl druhého milionu a z toho půjde 400 tisíc mně do kapsy. Kombajn se tak dělá za 500 tisíc korun.

Kdyby ty dotace byly aspoň vázány na to, že půda se musí obdělávat, přidává se docent Hurta. Ale v příhraničních oblastech z toho rýžují ti, kdo si tu půdu pronajali, jen to posekané uklidí. Nic jiného, a berou dotaci.

Proto nikdo nemá zájem o odborné časopisy, různé ty Zemědělce. Z toho se nedozvědí, jak rychle zbohatnout.

xxx

S čím byste měli začít, to jsou intelektualizované služby. To je tvorba peněz z ničeho. Může se postavit budova, tam kanceláře, a vytvořit systém, co všechno mají studovat. Denně vzniká tisíc patentů. Z těchto patentů vybrat ty, které se týkají činnosti těch, pro koho dělám. Z toho pak vybrat ty, které se dají okamžitě zrealizovat. Dávat je k dispozici těm, kdo to jsou schopni prostudovat. A aby to fungovalo, musí být vytvořen systém, který vás donutí, abyste toho využili.

- Tohle se dnes dělá formou wikinomics – spolupracovníci jsou někde na síti, dá se dotaz, a kdo má volnou kapacitu, tak to udělá. Informační technologie to umožňují v globálním měřítku.

Vidíte, všichni se dnes zaměřují na informační technologie, ale tam, kde jsou dnes, bylo před dvaceti lety strojírenství. Myslím, že se dělá chyba, že se nejde na programy, které budou perspektivní v budoucích dvaceti až třiceti letech.

- Bude to farmaceutický průmysl, zemědělství?

Zemědělství to bude každopádně. A energetika. Perspektivní obory by měly zkoumat státní výzkumáky. Ve Spojených státech to tak dělají.

Sledovali jsme to u biotechnologií. Vláda Spojených států rozhodla, že se bude zavádět nějaký program, stanovila, kolik za to bude, jak se to má řešit. Biotechnologie byla označena za hlavní růstovou oblast USA pro 21. století. Už v roce 1999 vydal tehdejší prezident Bill Clinton směrnici k založení iniciativ v oblasti výrobků na biobázích. Touto směrnicí se mělo podnítit využívání biomasy ve venkovském průmyslu. Zakládali na to družstva. Cílem bylo ztrojnásobit využívání rostlinné hmoty v biotechnologickém průmyslu do roku 2010.

Potom v lednu 2003 prezident George Bush uvolnil 1,2 miliardy dolarů na vývoj technologií pro biopaliva a pro využití biotechnologií v domácnostech a podnicích.

V dubnu 2004 bylo uvedeno do provozu první zařízení na výrobu bioetanolu z pšeničné slámy s využitím enzymů, vzniklo s vládní podporou. Velice silná vládní podpora biotechnologií pokračuje až do současnosti.

Ve Spojených státech je to tedy pod patronací nejvyšších míst.

(Doma jsme si dohledali, že v únoru 2007 ohlásilo ministerstvo obrany USA investice 385 milionů dolarů do šesti závodů enzymové technologie bioetanolu ze slámy s cílem dosáhnout do roku 2012 cenové parity s benzínem.)

xxx

Kvalita potravin? Závadných je 24 procent. Řešení není v biopotravinách. To je podvod. Jestliže někdo říká, že pěstuje obilí bez použití chemikálií, pak musí mít výnos 3 až 13 metráků z hektaru, podle jednotlivých oblastí. Tady by to bylo tak deset. A jestliže dosáhne 40 metráků, tak z čeho je to? Stejně tak dopadne užitkovost krav. To znamená, že to není postaveno na skutečných výsledcích.

Otázka kvality je otázkou čerstvosti. To je také součástí našeho programu. Říkáme, že dneska zabité prase musí být zítra u spotřebitele. Každý, kdo byl na zabijačce, potvrdí, že to je úplně jiné maso. Je to přitom jenom otázka technického řešení.

Američané vybudovali do konce minulého roku 5 tisíc farmářských tržišť. To je jedna z cest, jak v předstihu řešit zkracování cesty od výrobce ke spotřebiteli. Potraviny by měly být vyráběny tam, kde se spotřebovávají, abychom snížili náklady na dopravu. Zemědělství bude velice ovlivňováno tím, že nebude dostatek energie.

Čeká nás řešení takových problémů jako je bezorebné setí. Víme, že to jde, ale všichni tvrdí, že to sníží výnosy. Není to pravda. My jsme dosahovali při bezorebném setí i vyšších výnosů.

Věnujme se chvíli programu na úsporu energie, říká Čuba dále a začne kreslit na papíře chlívečky a klikatici čar, které spojují jednotlivé procesy.

Dosud se to řeší tak, že tady se sklízí obilí, veze se to do skladu, ze skladu se to veze do míchárny krmiv, z míchárny krmiv se to veze do výkrmny. Nové zemědělství musí být konstruované tak, že tady se sklízí a hned vedle se to spotřebuje. Doveze se k tomu jen těch půl tuny přídavků do krmiva. Ostatní doprava se omezí jen na nejkratší úsek.

Podobně musíme uvažovat i o mléku. Máme velkokapacitní kravín. Kolem je pěstována kukuřice v monokultuře, stále po sobě. Vyrábí se z ní kukuřičná siláž. Vedle je bioplynová stanice. Nadojené mléko jde do mléčnice, odsud hned potrubím do mlékárny, a až hotové výrobky odcházejí po silnici.

- To musíte mít hodně velký kravín…

Nemusíme. Kravíny a mlékárny v dané oblasti by mohly být specializované, každá by vyráběla určitý sortiment specializovaných výrobků, takže trh by mohl být pestrý.

Zelenina. Nejlepší zelenina teď vzniká ve sklenících nové generace. V Česku je zatím neuvidíte. Slováci mají prvních pár hektarů. A to ještě ti mladí kluci, co to tam postavili, byli všichni Maďaři.

- Co to je - skleník nové generace?

Výška je 6 až 8 metrů. Spodek je udusaný. Asi 10 centimetrů nad zemí je plstěný rukávec, aby na rostlinu nešel chlad ze země. Živí se to kapénkovou závlahou. Sazenice třeba rajčete je uchycena na špagát, který se odvíjí odshora. Jak ta rostlina roste, dole jsou zralé plody, kousek výš dozrávající, nad nimi začínající a nahoře květy. Potrubí, kterým se přivádí závlaha, je zároveň kolejnicí pro vozík. Na vozíku jsou sklizňové lísky. Zralé plody dole otrhám, nakládám do lísek ve vozíku, a když práci u jedné rostlinky dokončím, zatáhnu za špagát, sesunu stvol dolů, aby měl kam růst, a dole ho svíjím do ploché spirály, jako chmel. Celkem ta rostlina naroste 25 metrů. A protože se pořád potahuje, jsou plody stále na dosah ruky.

Musí to být samozřejmě doplněné regulací tepla. Když je jasno, je udržována teplota 20 stupňů, ale když je pod mrakem, musí klesnout na 14 stupňů, protože když je nízká světelná aktivita, je zbytečné, aby rostlina vydýchávala příliš mnoho vytvořených asimilátů. Podobně se regulují i další procesy. Je to tak nádherné, že jsem lepší pracovní prostředí nikde - ani ve fabrice - neviděl.

xxx

Nakonec se Čuba znovu vrací k energii.

Když vypouštíme teplo z bioplynové stanice, tak stát jako dobrý hospodář by měl stanovit, že to teplo musí být využité.

Například, lze ve starých budovách vytvořit zařízení na produkci ryb. Jedná se o vyšlechtěné mořské ryby, které jsou chované v bazénech, mají vysoké přírůstky a vysokou kvalitu masa. Jsou kvalitnější než ryby z mořa, protože jim dáme čistější vodu. V moři je tolik nečistot, že třeba lososi bývají často nekonzumovatelní. Uvedený postup chovu ryb už je vyvinutý. To všechno jsou věci, které by měly být součástí nového zemědělství.

To znamená, že když tam budu mít bioplynovou stanici, tak nepustím teplo do luftu, ale budu vytápět halu, třeba bývalý kravín, a tam se budou chovat ryby.

Viděl jsem chovat pstruhy v Rakousku. Představte si kruh o poloměru jako je tahle místnost, tato produkční stanice je rozdělená na sekce, každý týden se vždy jedna sekce odebere a ty ostatní mezitím dorůstají. Farma se specializuje na vysoce kvalitní uzené pstruhy, které prodává jako delikates. Na to spotřebují tok takového potoka, jako je naše Dřevnice. Nemají dost prostoru, tak musí mít o to rychlejší výměnu kvalitní vody.

V rostlinné výrobě se zase předpokládá, že pozemek rozdělíme na 30 metrové pásy. Oddělují je dvoumetrové pásy trávy a slouží k pojezdu strojů. Stroje mají flotační kola, široká až metr dvacet, takže mohou jezdit za každého počasí. Trávník to vydrží.

Mají jedno rameno na jednu stranu, druhé na druhou stranu, a pak ještě další ramena. Když jsme se do toho kdysi pustili, předpokládali jsme, že to vyvineme a jedno předsunuté rameno osadíme spektrofotometrem. Ten zjistí, že třeba tady chybí dusík, a když tam přijede druhé rameno, už dostalo impulz, že dusíku je třeba přidat. Rostlina a půda dostanou přesně to, co potřebují. Tím se sníží spotřeba hnojiv na 40 procent.

Dnešní systém je postaven na tom principu, že nasbírám vzorky z různých koutů pole, spočítám průměr a jedu. Neberu v úvahu, že na různých místech má půda různé vlastnosti, vláhové poměry, osvětlení. Proto jsou náklady na hnojiva tak vysoké.

Musí se také upustit od toho, že traktor jezdí po poli. Pole je nejhorší cesta, jaká muže být. Pouze ve výjimečném případě může traktor na pole, ale to pole nesmí být jako dnes, kdy tam jsou hroudy a traktor pak má vysokou spotřebu pohonných hmot, vysoké náklady na opravy a všechno je zdlouhavé.

Musí se tedy hledat způsoby jako bezorebný systém, který nám tu silnicu nezkazí, a pak se po tom dá jezdit. Dál se musí zvýšit pracovní rychlost. Dnes traktor pracuje rychlostí 4 až 6 kilometrů v hodině, ale stroj na flotačních kolech pracuje rychlostí 20 až 40 kilometrů v hodině. Jeho práce je tedy nesrovnatelně větší.

Všechny tyto nové prvky se musí použít pro konstruování nového zemědělství., aby to stálo za to. Tím se vytvoří nové zemědělství na nejbližších 20 až 30 roků. A toto zemědělství může zajistit, abychom byli soběstační a mohli vyvážet a mohli vedle výroby potravin vyrábět aj elektřinu, aj pohonné hmoty a všecko.

xxx

Návštěva skončila, odcházíme překvapeni, kolik našich představ o potřebách lokálních ekonomických cyklů a podobných věcech, které mají pomoci lidem zdola, může mít i průmyslový rozměr. Čuba biopotravinám nevěří, my si myslíme, že budou základem, ale nepřijeli jsme se hádat. On však má mnohem přesnější představu, jak dát i jednotlivcům a malým skupinám příležitost. Musí se sdružit a vybudovat klíčové služby, které jim umožní sáhnout po nových poznatcích, místních financích, vlastním obchodu, prostě po tom všem, co zatím dostávají jen zvnějšku formou bezostyšného odírání. Konkurenceschopnost nespočívá v tom, že dokážou dřít více a déle, málem bez jídla a třeba i bez dechu, ale že z chomoutu vyskočí a dají práci smysl.