G-8 chce Řecko v eurozóně

Společné prohlášení nakonec uvítalo pokračující diskusi o potřebě obnovy růstu i závazky „strukturální“ fiskální konsolidace. Slovíčko „strukturální“ znamená, že vliv hospodářské krize je něco jiného a naznačuje tedy prostor k ústupkům. Důležitá je také poznámka o významu silné a soudržné Evropy a zájmu na tom aby Řecko zůstalo členem eurozóny. Odkazuje nejspíš na debatu o plánech na prohloubení integrace EU i na případný „Marshallův plán“ pro jeho jižní křídlo, aby vůbec mohlo z dluhů nějak vybřednout.

Kouzelná musela být debata amerického prezidenta Baracka Obamy a britského premiéra Davida Camerona o potřebě aktivnější role Evropské centrální banky, která se odehrála při separátní schůzce představitelů dvou zemí, sledujících euro jen z povzdálí. Obama je nadále přesvědčen o výhodách aktivistického Fedu, ale také v Evropě přibývá ekonomů, kteří by si přáli, aby ECB pokračovala v poskytování levných úvěrů, přestože jejich cesta přes komerční banky k reálné ekonomice, k firmám, je velice nepřesvědčivá. Levné peníze z ECB častěji končí v nákupech vysoce úročených státních dluhopisů ohrožených zemí. Ani to však není úplně marné, protože je to určitá forma pomoci otřeseným bankám, aby si vylepšily bilanci a zalepily díry také nějakým tím ziskem. Debatovalo se také o případném uvolnění strategických rezerv ropy, aby se trochu srazila trvale vysoká cena.

Na sobotní schůzku G-8 navazuje dnešní summit NATO.