Izraelský velvyslanec Levy exkluzívně pro Vaši věc: Musí jít o dohodnuté řešení (1. část)

Vaše věc: Mění se politická mapa Blízkého východu. A hodně se děje i v Izraeli. V pátek má Jeruzalémem procházet velký pochod Palestinců a Izraelců na podporu palestinské nezávislosti. Podle zpráv z listu El Haaretz jde o událost, jaká tu nebyla 20 let.

Yaakov Levy : Pokud jde o protestní akce a pochody, těch se odehrává mnoho.

Vaše věc: Společných?

Yaakov Levy: Někdy jsou Izraelci a Palestinci zvlášť, někdy spolu, někdy proti sobě. Je mnoho pochodů a akcí k vyjádření názorů na palestinské volby, na podporu vládní pozice, proti vládní pozici, proti arabskému postoji, ve prospěch arabského postoje. To je naprosto přirozené. Taková je demokracie. Jdou-li Palestinci a Izraelci společně, tím lépe.

To však není mapa Blízkého Východu. Politická mapa Blízkého východu může projít zásadními proměnami v důsledku akcí lidí v této oblasti, kteří usilují o větší demokratizaci. Mnoho těchto zemí bylo ovládáno autokraty, kteří byli jeden jako druhý, ať už to byli plukovníci, vůdcové, králové nebo šejkové. Nezapomeňme, že hranice této oblasti byly vymezovány velmocemi po první světové válce. Nyní chtějí lidé v této oblasti uchopit osud do vlastních rukou. Nejde to moc snadno, vidíme spoustu bojů, šíření chaosu v Syrii, Lybii, Jemenu. Před dvěma lety měli v Íránu zmanipulované prezidentské volby a problém je stále živý. Íránská veřejnost je nespokojená a Ahmadínežád se snaží odvést pozornost od těchto volebních podvodů. Takže vidíme potenciálně velké změny. Některé mohou být velmi pozitivní. Pokud se na Blízkém východě objeví demokracie, máme naději, že bude s kým pracovat.

Vaše věc: Vidím, že jste optimista. V tuto chvíli je však Izrael dost izolován. Možná se může spolehnout na americké veto, až se bude jednat 26. července v Radě bezpečnosti o Blízkém východu. Na stole je však návrh na přijetí Palestiny jako plnoprávného člena do OSN. Nejnověji to podpořila Liga arabských států a bude se o tom hlasovat už v září na Valném shromáždění OSN.

Yaakov Levy: Byl jsem čtyři roky velvyslancem Izraele ve Spojených národech v Ženevě mezi lety 2000 a 2004. Nyní má OSN 183 členů, mezi kterými má arabská a muslimská skupina pohodlnou většinu. To je prostý problém čísel, my máme jen jeden hlas. Je tu proti nám regionální blok, který se pravidelně sejde, dohodne se, kde si může vzájemně vyjít vstříc, takže Arabové mohou jistě dát dohromady 100 hlasů, které mohou rozhodnout jakékoliv hlasování. Dělali to i v minulosti. Pokud to udělají i v září, myslím, že je to krok špatným směrem. V nejlepším případě dosáhnou deklarace Valného shromáždění, která není závazná. To může znamenat jen velmi málo. Ale na druhé straně vzniknou velká očekávání mezi Palestinci, na západním břehu Jordánu a v Gaze, a pokud Arabové neuvidí velkou změnu, může to způsobit násilnosti v této oblasti. To je poslední věc, kterou bychom teď mohli potřebovat. Vidíme, co je kolem násilností uvnitř Sýrie, Lybie, v Jemenu. Také v Egyptě se obnovily demonstrace a spousta chaosu. Poslední věc, kterou tedy potřebujeme, je zhroucení očekávání Palestinců, kdyby po přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN nic dalšího nenásledovalo.

Vaše věc: Problém je jen v nevhodném načasování – prožíváme období nepokojů, - nebo v podstatě věci?

Yaakov Levy: Čas je jen jeden element. Podstata je také špatná. Jde to proti všem dohodám, které byly s Palestinci vyjednány. Musí jít o dohodnuté řešení, nikoliv jednostranné rozhodnutí. Pokud oni udělají jednostranné kroky, my také uděláme jednostranné kroky, které se jim nebudou líbit. Toto symbolické gesto se jim vrátí.

Vaše věc: Možná budete ve svých jednostranných krocích dost izolováni. Spojené státy mění svoji strategii na Blízkém východě. Ale na místě je také otázka, zda je vyhlášení palestinské nezávislosti životaschopné.

Yaakov Levy: Je životaschopné, pokud vznikne dohoda. Až se odstraní všechny problémy, které je třeba s našimi palestinskými partnery vyřešit. Rok a půl se snažíme o taková jednání, ať už přímo, nebo prostřednictvím Spojených národů, ale odmítají to.

Druhou věcí je to, zda Palestinci v okamžiku, kdy to bude vyjednáno, chtějí zároveň prohlásit, že tohle je konec celého konfliktu a žádné další požadavky už nepřijdou. To také nechtějí udělat. Proč to nechtějí udělat? Protože se snaží udržet představu, že Palestinci, kteří odešli roku 1948, budou mít právo na návrat, a to nikoliv do nového palestinského státu, ale do Izraele. Toho se nechtějí vzdát.

Těmto problémům budeme tedy muset čelit po této deklaraci Valného shromáždění. Ale nemyslím si, že jsme izolováni Spojenými státy. Minulý týden 407 přijalo členů Kongresu rezoluci, která Palestincům sděluje: Pokud učiníte tento jednostranný krok, ekonomická pomoc Spojených států skončila. To je něco, co by neměli přehlédnout.

Vaše věc: Předpokládám, že by to pomohlo i v současných sporech o americký rozpočet …

Yaakov Levy: To nebyl jejich motiv.

Vaše věc: Promiňte, žertuji. Ale spíš bych řekl, že peníze mohou být ten nejmenší problém. Palestinci patří k táboru, který má peníze.

Yaakov Levy: Tak to ale palestinský premiér Salam Fayyad nevidí. Je proti tomuto návrhu na Valném shromáždění. Musí z něčeho vyplácet zaměstnance své vlády a tento měsíc dostali jen padesát procent mzdy. Tak to bylo ještě dnes. Pokud nedostanou americkou pomoc, to, co se stane v září, přinese více nestability v této oblasti.

Vaše věc: Peníze jsou v Íránu, Saúdské Arábii…

Yaakov Levy: Podívejme! V Arabské lize Palestinci vyzvali v arabské země, aby skutečně splnily, co slíbily, když řekly, že budu Palestincům pomáhat. Ale tato pomoc nepřichází. A Írán jim určitě nepomůže, ten pomáhá jejich soupeřům, Hizbullahu a Hamasu, a zatím i Sýrii. Poslední věc, kterou by Írán udělal, je podpora umírněného vedení. Je to tedy mnohem složitější než jedna rezoluce Valného shromáždění.

Vaše věc: Bez podpory umírněných se to asi neobejde.

Yaakov Levy: Rozhodně. Bez podpory umírněných a izolace extrémistů.

Vaše věc: Co říkáte třeba návrhu, který se objevil v New York Times v den, kdy ve Washingtonu znovu bezvýsledně jednal „blízkovýchodní kvartet“ USA, Ruska, EU a OSN. Bývalý izraelský náměstek ministra obrany generál Ephraim Sneh navrhuje vytvoření společných izraelsko-palestinských bezpečnostních sil na hranici Západního břehu Jordánu s Jordánskem, dále demilitarizovaný palestinský stát (myšleno – bez tanků a děl) a třístrannou obrannou smlouvu mezi Izraelem, Palestinou a Jordánskem.

Yaakov Levy: Na stole je mnoho takových návrhů, všechny vypadají atraktivně, ale vždycky narazíme na problém číslo jedna, že v tuto chvíli se Palestinci jednání neúčastní. Druhý problém pak představuje, že tady je třeba přijmout velice obtížné kompromisy. Je třeba dosáhnout kompromisu ve věci Jeruzaléma, to je pro obě strany velice těžké. Udělat kompromis s právem na návrat, to je velice těžké pro Palestince, což lze pochopit, protože to musí vysvětlit svým vlastním lidem. Celkem 4,5 milionu Palestinců žije v jiných zemích a posledních 60 let jim každý říkal, že se budou moci vrátit svobodně do Izraele v hranicích z roku 1948. Ale dnes je zcela jiná doba. Nikdo se nemůže vrátit k roku 1948. Tohle však nechtějí říci svým lidem, protože to je velice nepopulární. Trvají na tom, že přijde jiný vůdce, a ten toho dosáhne.

Tady je tedy mnoho akcí a návrhů a návrhy druhé stany jsou velmi dobře známy. Ochota jednat, ochota přijmout kompromis, o to jde. To byl i problém summitu v Camp Davidu roku 2000 mezi předsedou Jásirem Arafatem a premiérem Ehudem Barakem, když americký prezident Bill Clinton tlačil na Arafata a říkal: Můžete udělat kompromis a přijmout návrh premiéra Baraka – který byl opravdu velkorysý – o Jeruzalemu a návratu 97 procent území Západního břehu? Nemohu, odpověděl Arafat. Nemělo to žádnou hodnotu pro arabské umírněné. To je skutečný problém, nikoliv hlasování ve Valném shromáždění.

Vaše věc: Skutečný problém představují také izraelské osady na Západním břehu.

Yaakov Levy: Ale to je dobře známo po mnoho let. Izraelská dohoda s Palestinci, někdo to nazývá dohoda, někdo návrh, říká, že Palestinci za to dostanou územní kompenzaci. To je také jeden z předmětů jednání. Palestinci chtějí také část Jeruzaléma v rámci vypořádání. Když oni přistoupí na kompromis, my také přistoupíme na kompromis. Ale abychom jej mohli dosáhnout, musíme si spolu sednout a jednat, nikoliv ve Spojených národech nebo v Bruselu. Protože mají početní převahu ve Spojených národech a mají několik přátel v EU, jdou tam a nechtějí vyjednávat. Ramallah (sídlo palestinské samosprávy) a Jerusalem (sídlo izraelského Knessetu a vlády) jsou od sebe vzdáleny pouhé tři kilometry. Ale je velice těžké je překonat.

Vaše věc: Doufejme, že všechny tyto překážky budou v blízké budoucnosti překonány.

Yaakov Levy: S tou blízkou budoucností si nejsem jist. Je to pokračující, vleklý konflikt. Potřebuje čas a dobrou vůli.

(Další část rozhovoru, která je věnována izraelské kultuře inovací, novinkám ve spolupráci s českými partnery a taky kolektivistické a odborářské tradici této zvláštní země, jejíž zakladatelé pocházeli i z Československa, naleznete ZDE)