Jaromír Novotný: Dění v Sýrii jako další užitečná lež?

Vyžaduje velkou představivost označit tyto země za představitele demokratických režimů v této oblasti. Zcela zákonitě tak turecké orgány ztrácejí kontrolu nad těmito oblastmi. Po halasných oznámeních o použití chemických zbraní syrským režimem (posléze sami postižení, převezení do Tureckých nemocnic, přiznali, že chemické sloučeniny proti nim použili povstalci – v oblasti města Alepo totiž dobyli továrnu na zpracování síry) vyrukovaly turecké úřady s tvrzením, že poslední dva teroristické výbuchy nastražených bomb ve městě Reyhanli má svědomí syrská tajná služba.  Opět k tomu nebyly doloženy žádné důkazy. Američané se v této situaci dosud chovají zdrženlivě a prozatím krotí válečnickou rétoriku britského premiéra Camerona a francouzského prezidenta Hollanda.

Jen pro připomenutí uvedu dva případy provokací, které vedly k mezinárodní intervenci vůči suverénním státům, aby se posléze prokázalo, že to byla užitečná lež. 

1) V roce 1999 se v mezinárodním tisku rychlostí blesku rozšířila zpráva, že srbská policie 15. ledna 1999 povraždila v Kosovské obci Račak 45 albánských civilistů. Jak se nakonec ukázalo, šlo o ozbrojence UCK, padlé v boji – střelná zranění způsobená z dálky (nikoli poprava výstřelem z blízka do hlavy, jak bylo původně tvrzeno, natož pak vydloubané oči…), střelný prach na rukou mrtvých, necivilní výstroj atd. To vše bylo tehdy utajeno. Tato událost, označovaná jako „masakr v Račaku“, posloužila ke zdůvodnění rozhodnutí NATO, bombardovat Srbsko. Po vstupu jednotek NATO do Kosova bylo zahájeno vyšetřování celého „masakru“. Do Račaku dorazil tým finských patologů (Finsko není členem NATO) a jeho závěry byly pro verzi o „masakru“ zničující:

• pitvy neprokázaly, že oběti byly zastřeleny zblízka a ranou do týla. V některých tělech patologové dokonce neobjevili žádné stopy po kulkách;
• prokazatelně nebyl nalezen jediný důkaz, že Srbové oběti před smrtí mučili;
• stav některých obětí spíš svědčil pro dohad, že oběti byly do Račaku přemístěny odjinud na dějiště údajných poprav;
• ani v jediném případě se neprokázalo, že oběti byly spoutány (o čemž tehdy neustále hovořil William Walker, šéf ověřovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě).

Nicméně cíle bylo dosaženo, Kosovo se odtrhlo od Srbska a kosovské mafii byl věnován samostatný stát, který dodnes bez finančních dotací EU a USA nedokáže přežít, natož normálně fungovat.

2) Britský premiér Tony Blair již v září 2002 prohlašoval, že má k dispozici zprávu, podle které může Saddám Husajn použít zbraně hromadného ničení během 45 minut. Právě tímto britská vláda v roce 2003 odůvodňovala vyslání armády do Iráku. Okupační jednotky po porážce režimu Saddáma Husajna ale v Iráku žádné zbraně hromadného ničení, i při nejlepší snaze, nenalezly. Při pozdějším vyšetřování vedeném komisí britské Dolní sněmovny vyšlo najevo, že britská vláda věděla před invazí do Iráku, že Saddám Husajn žádné zbraně hromadného ničení nemá. Před vyšetřovací komisí to vypověděl tehdejší vysoký úředník britského ministerstva zahraničních věcí.

I v tomto případě bylo cíle dosaženo - režim byl poražen a dodnes máme nestabilní Irák, kde neustále ve vzduchu visí hrozba, že se rozpadne na tři části, šíitskou, sunnitskou a kurdskou.

Co z toho plyne? Turecká vláda a její podporovatelé, v řadách britských a francouzských politiků, svoji urputnou snahou o zničení Sýrie chce asi nevědomky přispět k překreslení mapy Blízkého východu. Mohl by tak vzniknout nezávislý Kurdský stát (spojením oblastí obývaných Kurdy v Iráku, Sýrii, Iránu, Azerbajdžánu a Turecku), šíitský Irák, sunnitský Irák, alávitská Sýrie, sunnitská Sýrie, a nikdo neví, co by se stalo s Libanonem. 

Uvědomují si vůbec politici v EU, jakou imigrační vlnu to vyvolá? Je vůbec EU, kde se už obyvatelstvo zdráhá akceptovat další muslimské přistěhovalce (Francie, Holandsko, Belgie, Rakousko, Německo), schopná takovouto imigrační vlnu absorbovat?

Na začátku 20. století bylo mezi diplomaty rozšířeno rčení: „pokud Britové a Francouzi začnou uvažovat nad mapou Levanty s tužkou v ruce, je to začátek velkých problémů pro všechny“.

P.S.: Termín Levanta byl poprvé použit v angličtině roku 1497, a to pro označení zemí východně od Benátek. Jinak řečeno jsou to země Blízkého východu.