Josef Středula: Z čeho mají lidé žít?

Vaše věc: Co by měla veřejnost vidět?

Josef Středula: Veřejnost nedostává pravdivé informace v tak vážných věcech, jako jsou reformy zdravotnictví, důchodového systému nebo daní. Dokonce máme pocit, že je manipulována způsobem, jaký jsme tu dlouho nezažili. Jako příklad mohu uvést tvrzení, že se musí zvednout DPH. To přece není pravda. DPH se má zvedat jen proto, že někdo chce vyvést obrovské peníze ze stávajícího systému solidárního důchodového pojištění. Tím vznikla díra, která může dosáhnout až 60 miliard ročně. A tuhle díru mají ucpávat ti, jejichž peníze se z tohoto systému vyvedou.

Lidé přitom dostávají jen selektivní informace, které se zrovna hodí, nebo informace matoucí. Média se pokoušejí mást lidi tvrzením, že něco jiného je zdravotní reforma, důchodová je také něco jiného, a zcela jinou věcí jsou i změny daní, přestože ve skutečnosti je to stále stejné – občan má vydávat další a další peníze. Nikdo mu neřekne, jak to asi ve finále dopadne.

Zdravotní reforma z každého vytáhne jen na základní péči odhadem až tisíc korun měsíčně. Máte-li čtyři členy rodiny, zaplatíte 4 tisíce za měsíc. Zvýšení DPH na rodinu se blíží 800 korunám, to už jsme pomalu na 5 tisících. A když se máte ještě důchodově připojišťovat, počítejte se 3 až 5 tisíci korunami – nikoliv na celou rodinu, na osobu. Čtyřčlenná rodina by tak měla měsíčně vydávat takřka 20 tisíc korun.

A já se musím zeptat – z čeho má ten člověk žít? Za co si má koupit drahé potraviny, z čeho platit nájem, energie. Jak hradit případné školné, o kterém reformátoři také sní? A v médiích se teď objevilo, že chtějí zpoplatnit také poslední rok školky, převést předškolní výchovu plně na komerční bázi a tak dále.

Zato o tom, že vláda stihla za tři roky zvýšit státní dluh o 600 miliard korun, o tom se v médiích cudně mlčí. Když si vzpomeneme, jak vypadaly billboardy před posledními volbami, máme pocit, že ti, kdo vykřikovali po republice, že chtějí být rozpočtově zodpovědní a udeřit na korupci, se chovají přesně opačně.

Vaše věc: Jak to posuzují zaměstnavatelé, se kterými se setkáváte v tripartitě?

Josef Středula: V poslední době jsme už několikrát předkládali návrhy společně se zaměstnavateli. To je velká změna, v minulosti nebylo jednoduché najít se zaměstnavateli shodu. V poslední době se však shodujeme až na pár výjimek prakticky ve všem. Už to dochází i lidem jako je prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, který řekl, že dříve vládu hodnotili školní známkou dvě mínus, ale teď už jí dávají čtyřku. Současný stav je zoufalý v tom, jak vláda překotně řeší problémy na úkor obyvatelstva a vůbec se nezabývá vytvářením podmínek pro hospodářský růst.

Vaše věc: V internetové diskusi pod zprávou o protestním shromáždění předsedů odborových organizací ČMKOS jsem našel i hlasy živnostníků, ve smyslu „ snažím se v krizi udržet svůj malý podnik“, „udělejte něco“, „pomozte nám“. Zdá se, že odbory začínají znamenat něco víc, než by odpovídalo proporci průmyslu v naší ekonomice.

Josef Středula: Po posledních volbách došlo ke zvláštní situaci, která by si zasloužila zkoumání sociologů. Společnost bývá názorově rozčleněná podle volebního výsledku, ale teď i ti, kdo volili vládní koalici, najednou zjišťují, že se nemají čím chlubit. Někteří začínají volat i na naši adresu -odbory, vy jste ti poslední, kdo to může změnit. Na jednu stranu musím říci, že odbory nikdy nebudou opraváři špatných politických rozhodnutí. Rokle odborů je hájit sociální práva, mzdy, zaměstnanost, a to budeme bezezbytku dělat i nadále. Je pravda, že politické strany mohou stejné věci vnímat jako velmi silné politikum. Ale od toho tu přece politické strany jsou, aby se podívaly, v jakém stavu běžný občan žije. U nás však dochází k tomu, že občan ztrácí důvěru v klasický politický systém. Snad je to jen můj dojem, nechtěl bych se dožít toho, že k takové změně skutečně dojde.

Dokonce jsem v posledních týdnech zaslechl volání, že bychom to měli udělat jako v Egyptě, Tunisku. Tohle tady přece už proběhlo roku 1989, jen si s tou demokracií nějak nevíme rady. Občan zatím nechával politiky žít a vycházel z přesvědčení, že jednou za čtyři roky má právo vyjádřit svůj názor v době voleb, a pak už to právo nemá. Byl bych velmi rád, aby u nás existoval zákon o referendu, velmi podobný tomu, co mají ve Švýcarsku, protože možnost občana zasáhnout, aby se věci napravily, je strašně důležitá. Nestalo se, aby někdo za půl roku vládnutí dosáhl tak silného odporu i ze strany těch, kteří jej zvolili.

Vaše věc: Jakou roli by v tom měly sehrát odbory?

Josef Středula: To je věc, kterou se teď všichni intenzívně zabýváme. Je tu třeba téma, které nikdo neřeší, otázka zaměstnanosti. Máme 570 tisíc nezaměstnaných. Vláda k tomu vytvořila takovou zvláštní legendu, že to je 570 tisíc nemakačenků, kteří nechtějí pracovat. To je obrovský omyl. Těch, kteří nechtějí pracovat, je nepatrný zlomek. Avšak vláda místo toho, aby vytvářela pracovní místa, hledá varianty, jak snížit podporu v nezaměstnanosti. Docela se divím, že to má v Česku pořád ještě klidný průběh.

Vaše věc: Analýza, která byla přednesena na sobotním odborovém shromáždění v Praze, varuje, že počet chudých se zvýší na dvojnásobek.

Josef Středula: Tuto informaci jsme použili už při jednání tripartity. Vláda však tyto analytické výstupy přezírá. ČMKOS přitom každoročně prokazuje, že naše analýzy jsou přesnější než oficiální analýzy ministerstev. Ale jak může být ministrem financí člověk, za kterého ministerstvo nadhodnotilo vývoj ekonomiky dokonce o deset procentních bodů? Nebo když všichni kolem mluvili o krizi, premiér ještě půl roku vydával Českou republiku za ostrov v moři neklidu. V naší zemi je prostě možné říkat nesmysly a ještě za to získat volební výsledek. Proto je třeba v lidech posilovat schopnost vytvářet si vlastní názor. Je taky čas podívat se na české školství. Zda pomáhá schopnosti kritického pohledu na okolní dění, schopnosti uvažovat i jinak, než do čeho nás tlačí hlavní politická uskupení.

Vaše věc: Stejná analýza odborů také varuje, že příkrá společenská diferenciace, která tu vzniká, může přinést nárůst sociální nenávisti, sociálního neklidu, kriminality, xenofobie, nacionalismu, fašismu …

Josef Středula: Velmi silná radikální uskupení už vznikají. Příklad Dělnické strany - ta nevznikla proto, že ji někdo vymyslel, ale že tu bylo velké množství nespokojených lidí. Tím neříkám, že by něco takového mělo vznikat, ale obávám se, že přijde nějaký silný vůdce, který bude mít dostatečně prořízlá ústa, bude mluvit způsobem, jaký lidé očekávají, a můžeme se klidně dočkat něčeho, jako byla Haiderova strana v Rakousku nebo strany extrémních poloh jaké známe z Belgie nebo Holandska. Bohužel to, co předvádějí naši politici v Poslanecké sněmovně, demokracii také moc nepomáhá. Jediné, co se jim za posledních dvacet let podařilo, je postavit mezi sebou takovou zeď, že přes ni nemohou – aspoň na veřejnosti – vůbec komunikovat.

Občané to vidí, a proto volají - odbory, musíte zasáhnout vy. Ale my opravdu nemůžeme nahrazovat špatně fungující politický systém. Jsme hnutí, které má voliče pravicových i levicových stran. Naši členové o sobě říkají, že jsou přesně uprostřed politického spektra. Proto se budeme snažit přimět politické subjekty, aby se chovali k lidem slušně. Budeme se snažit zkorigovat to, co dělá vládní koalice. Ale sami to neuděláme, my v této zemi nevládneme. Chceme jen tyto kroky zkorigovat ve prospěch občanů.

Vaše věc: Vraťme se k tomu, že chcete lidem otevírat oči. Jak to budete dělat?

Josef Středula: Máme v plánu kampaň, která má rozšířit komunikaci s veřejností. Chceme přizvat také další subjekty, třeba i nevládní organizace, které by se na tom chtěly podílet. Jsme otevřeni pro všechny. Chceme s pomocí veřejnosti přesvědčit politiky, aby nečinili kroky, které připravují v reformě zdravotnictví a důchodů. Pokud se jim podaří privatizovat celé české zdravotnictví, zavést systém připojištění a řízené péče, na kterou většina občanů nebude mít, bude to nezvratné. Podobně by to bylo s důchody. Není přece možné zavést kombinaci zvýšení DPH a změny základního systému tak, že se má blížit rovnému důchodu. Z toho se lidé neuživí.

Vaše věc: Jakými formami to budete dělat?

Josef Středula: Jednotlivé odborové svazy si připravují vlastní strategie. Komunikaci budeme rozjíždět přes všechna možná spojení, přes odborové organizace, přes elektronická média včetně Facebooku a twitteru. Chystá se také kampaň na billboardech.

Vaše věc: Použijete nástroje, které známe z volebních kampaní?

Josef Středula: Dá se říci, že ano. Moc jiného se vymyslet nedá. Chceme jen, aby lidé otevřeli oči, začali uvažovat a nevěřili všemu, co se jim řekne. Chceme, aby si udělali vlastní názor. A k tomu jim chceme dát dostatek podkladů.

(Dokončení v druhé části rozhovoru ZDE)