Klikatá a nekonečná je cesta teroristických útoků

Procházková o nich píše vlastně s obdivem a pochopením a hovoří o tom, že pokud teroristický útok na A. Mozgovoje skutečně spáchala tato skupina „dosáhla největšího úspěchu na bojišti za řadu posledních měsíců“.

Číst na stránkách předního českého média, byť Babišova, téměř oslavný text na teroristickou akci, je velmi smutné.

Sama Procházková zmírňuje své nadšení tím, že při tomto teroristickém útoku zemřeli (podle všeho) také nevinní lidé a mezi nimi i žena ve vysokém stupni těhotenství. Samozřejmě se ale v jejím článku také dočítáme, že vraždu mohl přeci jen zorganizovat někdo jiný, kdo při tom byl řízen z Ruska (!). To je pochopitelně zcela nepravděpodobný scénář, ale Procházková jako protiruská mistryně pera dokáže prostě vše. Zdůvodnit i pravý opak toho, co si myslí, je-li to potřeba.

V tomto případě zpochybňovat autorství teroristického útoku a přehazovat odpovědnost za jeho spáchání na Rusy. To je skutečně nechutné.

P. Procházková se dlouhodobě vydala na cestu, kterou za první republiky tak „hezky“ započaly Polední list a další deníky „stříbrňáckého“ a fašistického tisku.

Pokud se skupiny ukrajinských nacionalistů, které zřejmě nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády (zdravý rozum se zdráhá uvěřit, že by ukrajinská vláda souhlasila s takovýmto postupem), vydají cestou vražedných teroristických útoků na představitele odbojných republik, je to cesta do pekel. Pak je jen otázkou času, kdy dojde k odvetným teroristickým útokům… A Ukrajina bude opět tonout v krvi.

Prostě a jasně řečeno, na Ukrajině jsou síly, které si rozhodně přejí zničení Minských dohod, a tedy zabránit mírovému řešení. Ostatně, při své návštěvě v Kyjevě i John Kerry ukrajinské představitele varoval před takovým postupem…

Jiří Paroubek