Martin Engel pro Vaši věc: Staří stárnou, mladí mizí (3)

Předchozí, druhou část rozhovoru naleznete ZDE.

Vaše věc: Budete nějak reagovat na to, že ministerstvo zdravotnictví dohody neplní?

Martin Engel: Určitě budeme reagovat. Nejdřív se musíme sejít se svými členy, dohodnout se na naší představě, a pak ji přizpůsobit jednání té naší Z-3, to znamená s ostatními odborovými organizacemi ve zdravotnictví.

Vaše věc: Skupina Z-3 bude stabilním modelem vaší spolupráce?

Martin Engel: Vždycky jsem si přál, aby odborové organizace ve zdravotnictví postupovaly jednotně. Protivník rád využívá toho, že si teritorium rozdělí a je třeba vůči někomu vstřícnější, aby se nestalo, že se s ostatními dohodnou. Nejsem samozřejmě věštec, nevím, jak dlouho nám to bude fungovat dohromady. Výhoda LOK je v tom, že jsme mnohem monolitnější společnost, jsou to jenom zájmy nemocničních lékařů. Určit priority je pak mnohem jednodušší než u odborového svazu, který tam má i nezdravotní zaměstnance, technicko-hospodářské, střední zdravotní, a mezi nimi i několik lékařů. Závazky zatím byly jen vůči zdravotním, ale v nemocnicích jsou to týmy. Kdyby lékaři neměli potřebný servis, tak nemocnice nefunguje. Musíme držet pohromadě. Kdyby jedna organizace vystupovala proti druhé, vítězem není nikdo na straně odborů, ale radost z toho mají jen naši protivníci.

Vaše věc: Dali jste si na svoji reakci nějaký termín?

Martin Engel: Rozhodně se nebude dít nic kolem vánoc. Loni byly vánoce napjaté, protože se vědělo, že 31.12. dá několik tisíc lékařů výpověď a pomalu jim měla nabíhat dvouměsíční lhůta. Nechci, aby advent byl znovu dobou řinčení zbraní. Musíme počkat také na to, až se úhradová vyhláška projeví v praxi. Až lidé někdy kolem 15. února budou brát první výplatu za leden a uvidí, jestli dostali navíc 6,25 procenta, nulu nebo nevím kolik. Až si zanalyzujeme ty konkrétní dopady. Pan ministr říká, že některým nemocnicím dal až 105 procent, jiným 102, ale z toho se nedá spočítat, kolik toho Franta z Horní Dolní na své výplatnici za ten leden konečně uvidí. Reagovat budeme až podle toho, jak to dopadne.

Vaše věc: Odnesl jste si z tohoto procesu nějaké osobní poučení? Udělal jste si představu, jak postupovat příště, když se dostanete do podobné situace?

Martin Engel: Dospěl jsem ke smutnému zjištění, že pokud nedostanete všechno hned, tak čas pracuje proti vám. Myslel jsem, že si vláda pamatuje, v jaké situaci v únoru byla, co by se stalo, kdybychom se nedohodli. Velice korektně jsme se snažili dohodnout. Slevili jsme z původních požadavků řekněme na 25 – 30 procent. Pro nás bylo nejdůležitější, že nejpozději k 1.1.2013 vzroste tarifní plat lékaře podle délky praxe na 1,5 až 3 násobek. Když jsme to viděli na papíře, byli jsme ochotni ustoupit jinde. Chápali jsme, že nárůst není možný okamžitě a stačilo nám, že se tam dostaneme během 20 měsíců ve třech krocích. Proto jsme považovali dohodu za dobrou, vyváženou, pacienti měli zachovanou péči, my jsme měli, co jsme chtěli, ale později, to jsme brali. Když jsou však takové problémy se středním krokem, kdy se jedná o deset procent, nikdo z nás nemůže věřit tomu, že finální krok bude splněn.

Vaše věc: Mimochodem, víme dnes, kolik je v Česku lékařů? V krizi se to nevědělo.

Martin Engel: To je další problém. Pracujeme s nepravdivými údaji. Neříkám, že to způsobil Ústav zdravotních informací, který to vykazuje, ale oni dostávají špatné podklady. Tak, jako jsme nevěděli, kolik je lékařů, dnes nemáme přesvědčivé informace o tom, kolik je skutečné přesčasové práce. Lékaři na to mají různé dohody a zvláštní smlouvy, o kterých toho moc nevíme, a tak ani nevíme, jak jsou přetěžováni. To, že roste plat z nějakých 50 tisíc na 60 tisíc, jak uvádí pan ministr, to znamená, že tam stále víc lékařů chybí, a ti co zbývají, pracují za neuvěřitelně vysokého počtu přesčasových hodin. Každý pochopí, že když místo 170 hodin bude dělat 350 hodin, že dostane víc. Ale jak dlouho je to schopen dělat? Tohle si někdo přeje, když to odporuje všem zákonným normám České republiky i mezinárodně? Takhle by to mělo pokračovat dál? Já si myslím, že ne. Musíme se tedy vrátit k tématu a bavit se o hodinové mzdě, protože ta jediná je vypovídající.

Vaše věc: Máte údaje o hodinové mzdě?

Martin Engel: Říkali jsme po celou dobu, než jsme tu akci začali, že to bylo 100 korun na hodinu pro začínajícího lékaře. To je ostuda, je to tak na úrovni brigádníka ve Fast Food. Začínající lékař měl za 170 hodin základní plat 17 tisíc. Teď se mu to zvedlo o 5 tisíc, tím se hodinová mzda dostala o čtvrtinu výše.

Vaše věc: Jaký je medián lékařských platů, ten, který je přesně uprostřed?

Martin Engel: Medián je trochu posunutý. Když připustíme, že lékařů, kteří byli analyzováni, bylo 16 tisíc, tak z toho bylo 12 tisíc v té nejdražší kategorii. To byl lékař s praxí v té nejvyšší 14. platové třídě. Máme tu totiž navíc velice nepříjemný demografický jev, že asi 70 procent lékařů je věkově nad 50 let. Měli bychom se spíš zabývat tím, kdo tady za pár let vůbec bude léčit. Ti starší už asi nikam neodejdou, nějak tady dožijí. Situace těch mladých je však absolutně špatná, protože více než polovina z nich vůbec nemá zájem nastoupit do českého zdravotnictví.

Vaše věc: Více než polovina??

Martin Engel: Skutečně. Vezměte si, že jeden promoční ročník je zhruba kolem 800 lékařů. A každý rok odchází přes 500 doktorů. Odcházelo jich tolik i před protestem, na tom se nic nemění. Více než polovina promočního ročníku odchází do ciziny, a z nich je většina těch, kdo se tam objeví rovnou jako absolventi, to znamená, že u nás vůbec nenastoupili. Úplně přesné číslo neznám, možná mě někdo opraví, že je to 350, ale v každém případě jsou to stovky mladých doktorů, kteří tady nemají zájem začít. A ani o tom, že by se sem vraceli, není řeči.

Nejsem proti tomu, že lékaři budou migrovat, ale k migraci vás musí vést to, že toužíte po poznání jiných poměrů, jak to organizují v Rakousku, Německu, v Anglii, v Irsku, v Americe. Nesmí vás k tomu vést sociální situace. Nesmí vás vyhánět to, že neuživíte rodinu. To je prostě nepřijatelné.

Když vás vede touha po poznání, nemigrují stovky, ale jsou to desítky. A taky nehrozí to, že to je jednosměrný proces, protože se po nějakém čase vrátí a používají to tady.

Vaše věc: Přijdou místo nich lékaři z Íránu, Pákistánu, Vietnamu.

Martin Engel: Nevím odkud z Východu, ale tohle přece není ideál. Nemluvím o jazykových bariérách, nechci rozebírat, jak vypadá školství a praxe tam. Ale když jde český lékař na Západ, Univerzita Karlova má jasný zvuk a jeho erudice je na vysokém evropském standardu, zatímco proces směrem z Východu už takhle transparentní a pozitivní není.

Takže, když se vrátím k tomu demografickému rozložení českých lékařů, kolem 3 tisíc máte těch mladých a středních a přes 12 tisíc těch nejstarších. Proto bylo to platové opatření dražší, protože je věkově vychýleno nahoru. Těch nejdražších je čtyřikrát víc než těch dole.

Vaše věc: Něco na závěr?

Martin Engel: Nejsmutnější je, že se dostanete do situace, kdy po několika měsících neplatí ani dohodnutý podepsaný papír. Kdybychom se bavili po dvaceti letech a řeklo se, je už tady patnáctá vláda, třeba to nějakou hranici má, ale osm měsíců, devět měsíců, stejný ministr…