Martin Fassmann pro Vaši věc: Jde to dolů, je deflace

2.12.2010 09:34
Šéfa makroekonomického centra Českomoravské konfederace odborových svazů Ing. Martina Fasmanna jsem našel uprostřed sloupců oficiálních publikací, které se vztahují k přípravě příštího českého rozpočtu, plnění toho současného i účtů těch uzavřených. Tady se tato čísla opravdu studují. Analýzy, které tu vznikají, představují vlastně jediný zdroj, kde lze najít údaje o skutečném vývoji ekonomiky a předpokládaném dopadu chystaných opatření. Najdeme je na stránkách www.cmkos.cz, v odborářském periodiku Sondy nebo v samostatných obsáhlejších publikacích. Základní otázka našeho rozhovoru s Martinem Fasmannem byla jednoduchá - Co se to děje s českou ekonomikou? Rozhovor byl rozdělen do dvou částí. Druhou si budete moci na portálu Vaše věc přečíst již zítra.

Co se to děje s českou ekonomikou?

Martin Fassmann: "Letos odhadujeme růst hrubého domácího produktu o něco přes dvě procenta, ale v příštím roce bude u nuly, a když započteme i snížení celkové hladiny cen, čekáme znovu hospodářský pokles. Je to tak, je deflace.
 
O deflaci nás oficiálně informoval Český statistický úřad ukazatelem, který se nazývá deflátor HDP. V prvním čtvrtletí měl hodnotu minus 1,7 procenta, ve druhém minus 1,2 procenta. Je to jiné číslo než to, které sleduje vývoj cen koše nejdůležitějších produktů a služeb průměrného spotřebitele a vykazuje se jako index spotřebitelských cen. Při výpočtu HDP se totiž dá pracovat i se všemi cenami v ekonomice. To je onen deflátor. Je pracnější, nedá se dělat moc rychle, ale je to mnohem přesnější údaj. A tento deflátor HDP nám teď říká, že ceny klesají, ekonomika je v deflaci. To je velice nepříznivý jev, který brzdí ekonomiku, dusí spotřebu, odrazuje investice.
 
V příštím roce tedy předpokládáme pokles, a to ze dvou důvodů. Zaprvé jsou to vnější důvody, řekněme krize eura. A zadruhé je tu dopad reforem, který stlačí ekonomiku víc než o 0,7 procenta, jak odhaduje vláda. Vzpomeňme na rok 2007, kdy vláda odhadovala, že Topolánkovy reformy zpomalí hospodářský růst roku 2008 jen o 0,8 procenta na 5,3 procenta. Na tom byl postavený rozpočet. Ve skutečnosti pak ekonomika zpomalila až na 2,5 procenta. Brzdný efekt byl třikrát větší."
 
Jak vám vycházely předchozí předpovědi?
 
Martin Fassmann: "Pro rok 2009 jsme spočítali odhad HDP, který předpovídal pokles o 5 procent. Byli jsme jediní, kdo odhadoval pokles. To bylo v době, kdy vláda odhadovala růst o 4,8 procenta. My jsme měli chybu v odhadu asi 0,7 procenta a oni měli 9 procentní chybu. Nedostavila se produkce zboží a služeb za nějakých 420 miliard korun."
 
To byl světový rekord?
 
Martin Fassmann: "To byl světový rekord, nikdo to nespočítal tak špatně, ale nebyla to náhoda. Obávám se, že analytici ministerstva financí se ocitli pod velkým politickým tlakem, protože dříve měli solidní prognózy. S nástupem Topolánkovy garnitury se však začali mýlit. A ona největší ostuda, kterou si udělali v roce 2009, vznikla z potřeby tvrdit, že růst se po reformách zvýšil. Sledujte, jak se to rodilo. Státní rozpočet se vždycky staví na datech z července. V červenci 2008 odhadovali růst HDP pro celý rok 2008 na 4,4 procenta. Ve skutečnosti pak rostl jen o 2,5 procenta, ale to je jiná věc. Z onoho odhadu růstu v roce 2008 se odvíjela úvaha, co dát do rozpočtu na rok 2009. Odhad růstu na rok 2009 měl za úkol prokázat, že reformy zabraly, jak tvrdil Kalousek. Museli tam tedy dát něco většího než 4,4 procenta z roku 2008. Tak tam to větší číslo dali. Ale to už v Americe krachovaly banky, všude šly odhady dolů, každý týden padaly níž, jen české ministerstvo financí šlo - jako jediné - nahoru.
 
Pak se vláda snažila odvracet kritiku, že rozpočet stojí na vodě a jsou to úplné nesmysly. Kdepak! To je fiskální stimul! Když se nenaplní ty plánované příjmy – zatímco výdaje se naplní – tak to je ta expanze!, Když se tedy pánové probudili a přestali tvrdit, že žádná krize není, nebo že už skončila, nebo že se nás nedotkne, sáhli po tomhle záchranném kruhu. Protikrizové opatření. Pomoc ekonomice. Bude to dobré!
 
Nebylo to dobré. Bylo to absurdní. Priority rozpočtu, který byl plánován pro růst o 4,8 procenta, jsou přece úplně jiné, než když je prudký pokles."
 
Prošustrovaly se peníze, které se měly použít jinak?
 
Martin Fassmann: "Mělo se přiznat, je to jinak, udělat třeba na chvíli rozpočtové provizórium a připravit konkrétní masívní podporu něčeho."
 
Vraťme se k vaší předpovědi na příští rok. Liší se od předpovědi ministerstva financí, centrální banky, Evropské komise.
 
Martin Fassmann: "Rozsoudí nás budoucnost. Teď nemá cenu spekulovat o desetinkách, protože je jedno, jestli to bude nula nebo plus jedna, plus jedna a půl, to nebude vidět. My tam vidíme jiný problém. Obáváme se, že bude pokračovat ten deflační vývoj, a to je velmi vážná věc. Záporný deflátor byl v prvé řadě způsoben zhoršováním směnných relací. To znamená, že zaostávají ceny vývozu."
 
Čím je to způsobeno?
 
Martin Fassmann: "Je to důsledek špatné struktury naší ekonomiky. Když nejste finalista, jste subdodavatel, jste závislý na exportech, tak vám diktují cenu, tlačí vás do cenových ústupků."
 
Martin Fassmann: "Předpokládáme, že deflace bude pokračovat. Jen se zmírní, nebude tam tak hluboký deflátor Spotřebitelské ceny trochu narostou, ale protože deflátor zahrnuje všechny hladiny cen, budou to jen trochu zmírňovat." 
 
Nejdůležitější jsou ceny průmyslových výrobců?
 
Martin Fassmann: "Samozřejmě, tam je ten problém."
 
Když se podíváme na vývoj HDP v běžných cenách, uvidíme, že jdeme dolů?
 
Martin Fassmann: "To se děje. To není hypotéza. Podívejte se do oficiální zprávy o plnění státního rozpočtu za první pololetí 2010. Je to velmi podrobná a velice dobře zpracovaná analýza ministerstva financí. Tam to všechno je, jen kdyby to někdo pořádně četl. Problém bude prohlouben tím, že výkon půjde dolů kvůli vládním zásahům do veřejné i soukromé spotřeby a k tomu tady pořád bude ten problém směnných relací. Je to problém samotné struktury ekonomiky, to nemůžete tak snadno zvrátit.
 
Rozpočet na rok 2011 je postaven na tom, že růst HDP zrychlí na 2,3 procenta a ceny budou v plusu, deflátor bude plus 1,3. Když to sečtete, nominální HDP by mělo vyrůst o 3,7 procenta. Jak by se to mohlo tak snadno přetočit ze záporných čísel do kladných? Přírůstek HDP, se kterým ministerstvo financí počítá, přitom reprezentuje 136 miliard korun přidané hodnoty. Při současném nastavení daňových pravidel by to znamenalo příspěvek do státního rozpočtu 48 miliard korun. 
 
Kdyby nastalo to, co říkáme my, to znamená, reálně nulový růst, deflátor mínus 1, to znamená jen mírně zlepšený proti současnému stavu, tak dojde k tomu, že se nezrealizuje HDP asi za 145 miliard korun a v příjmech rozpočtu bude chybět 60 miliard korun. Deficit veřejných financí se pak bude zase dotýkat 200 miliard jako v letošním roce. Protože – jak uvedená zpráva na straně 44 uvádí –deficit veřejných rozpočtů v roce 2010 bude činit 208,7 miliardy korun, to je 5,7 procenta HDP.
 
To je deficit, který skutečně vznikne a který se bude muset proplatit. Na který se budou muset emitovat pokladniční poukázky a tak dále."
 
Jak jsme se dostali do této situace – země, která musí odevzdaně přijímat ceny, které jí někdo nabídne?
 
Martin Fassmann: "Z celé období takzvané ekonomické transformace jsme nikdy neměli žádnou hospodářskou politiku, ze které by bylo zřejmé, kam má vlastně tato země směřovat, co ji vůbec bude živit. Tady bylo - hospodářská politika rovná se snižování daní. Nic jiného tu nebylo. A když jste to nechal jakoby volným silám, tak k čemu došlo? Jsme prostor, který je vklíněný do Německa, a ta síla německé ekonomiky nás samozřejmě formovala. Nemohlo to být jinak, ale mohlo se to možná nějak usměrnit. Teď jsme záložní prostor německé ekonomiky. S německou ekonomikou rosteme, ale také padáme."
 
Němci jsou teď optimističtí, podle profesora Hanse-Wernera Sinna možná vstupují do dekády konjunktury.
 
Martin Fassmann: "Ta otázka ale zní trochu jinak, a my si ji také klademe v našich materiálech. Jestli ta krize něco nezměnila? Těch zakázek není moc, co když je budou využívat jen ty mateřské firmy a záložní prostor zůstane jen v záloze? Navíc každé oživení se u nás projeví až se zpožděním."
 
Jsme taková náhradní NDR?
 
Martin Fassmann: "NDR bez penězovodu. To je prostě problém naší ekonomiky, a Miloš Pick o tom dlouho psal, jen jsme ho nechtěli poslouchat – dostali jsme se o několik etáží níž. Už nejsme finalisti. Čeho chcete dosáhnout, když vyvážíte „no name“ zboží? Na kámen chcete dát značku? Na ocel taky ne, tak jako na další jednoduché věci.
 
A pak je tam ještě jedna zajímavá věc, na kterou upozornila Růžena Vintrová v jedné diskusi. Snižování daní urychluje odliv kapitálu do zahraničí – formou dividend a tak dále. To se nebavíme o tom, že cenová politika, vnitropodnikové ceny uvnitř velkých mezinárodních koncernů, jsou kanálem, který odsává kus národní práce. Ale i když zůstaneme u toho, co se tu vydělá a zdaní, tak čím více snížíme daně, tím více pak odteče kapitálu v podobě dividend. Za rok 2009 už odteklo přes 200 miliard korun. Řada investic už dozrála a teď se ty peníze vytahujou zpátky."
 
Shrnuju to správně? Kombinace snižování daní a fiskálního šetření je zhoubná.
 
Martin Fassmann: "V zásadě je to podle mne nesporné. Ale to vidíte i na evropských diskusích, že se musí zvyšovat daně. Že daňová soutěž k ničemu nevede. Už dávno napsal Joseph Stiglitz, ve smyslu – daňová soutěž nemá vítěze, má jen poražené. Ten první, kdo snižuje, na tom něco vydělá, ale když se přidají další, jsou na konci poražené státy s devastovanými sociálními systémy a systémy veřejných služeb.
 
Podívejte se na evropské diskuse, zejména potom, co se stalo v Irsku. Zato u nás jsou daně posvátná kráva, u nás mohou jenom klesat. Dvacet let se tu tvrdilo, že je tam záklopka, že mohou jen klesat, nemohou vzrůst. To nemluvím o důchodové reformě, která krachuje v Maďarsku, krachuje v Polsku, má velké problémy na Slovensku, ale my to budeme slavnostně zavádět."
 
Jsme zemí hospodářského extrémismu?
 
Martin Fassmann: "Ano. Jsem o tom stoprocentně přesvědčen. Neřekl bych ani tak extrémismu, jako diletantismu, to by bylo možná lepší slovo."
 
Druhou část rozhovoru s Martinem Fassmannem si budete moci přečíst již zítra.
zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

jiri-dolejs
já bych pane Dubo nežehral na to, že má někdo jiný názor. Rozlišuji debatéry věcné a nevěcné. Kdybych si potřeboval notovat, mohu si stounoupt před zrcadlo. V obci ekonomů jsou pravicové názory časté a také se navzájem i přes moji levicovost nějak kriticky snášíme. Téma důchodů je přímo ukázkové - opt out, individuální účty, parametrické změny, zaměstnavatelské připojištění - hle kolik věcných témat. Pro mne pan Bezděk v obnovené komisi expertů zvolil tu nejdražší cestu, ale pro případné lepší změny je nějaký reálný čas, po kterém se už nicnedělání také nevyplatí.
jiri-dolejs
jistěže je o čem diskutovat a tříbit argumenty :\r\na) důchodová reforma od roku 1993, kdy vznikl současný endovařený systém dozrává, je jen otázkou jaká (o reformě hovořila i ČSSD). b) případná krize eurozóny bude mít na růst zásadní význam, je otázkou zda v této fázi cyklu nedostatek investic a zahraničního odbytu vyřeší zvýšení domácí spotřeby výdajovou expanzí c) eskalace daňové konkurence nemá vítěze, ale konkurování v daňových náladech je objektivní fakt uznávaný i ČSSD - otázkou je jaké nedańové faktory konkurenceschopnosti podpořit (mzdový dumping jistě také ne), d) modernizovat ekonomiku zamneá investovat - při snížené míře investic jem klíčová efektivnost alokace a otázka nejen vládních kapitálových výdajů ale i apetit soukromých investorů.
albert
Asi by bylo dobré uvést větší podrobnosti o úspěšnosti resp. neúspěšnosti důchodové reformy v Maďarsku, Polsku a jak si vede Slovensko. Pochybuji, že jsou velké znalosti ve veřejnosti o této problematice, když máme veřejnoprávní média takové jaké jsou. Zajímavý odkaz o důchodové reformě - http://www.youtube.com/watch?v=xYQSDKU27o8
miluna
Pane Fialo máte zase bod, i když já bych si vsadil na hyperinfalci, což je vlastně strašně nevýhodná sázka, když vyhraju budu mít miliony-papírky na záchod...ještě že tu alespoň nemáme plastové peníze jako v Austrálii.