Nyní je na tahu Zeman

Trojkoaliční kabinet ,,drze" předpokládá, že dovládne až do řádných voleb, proponovaných na červen 2014. Již naznačil, že designovaným premiérem může být 1. místopředseda ODS a ministr průmyslu a obchodu M. Kuba, který s touto možností počítá téměř najisto počítá. Pravice však asi zapomněla, že 118 poslanců plédujících pro vládu je již nějakou dobu minulostí a pravicová většina se fakticky rozplynula při existenci ,,volných radikálů" v podobě mnoha nezařazených poslanců ve sněmovně. Situace tak nápadně připomíná skomírající Topolánkovu vládu z jara 2009.

Parlamentní rozložení politických sil se tak pronikavě změnilo v neprospěch pravice, to je nyní jasné. Proto by se měl prezident Zeman při jmenování nového premiéra tímto řídit. Podstatným zřetelem, k němuž musí Zeman přihlédnout, je fakt, že pravice, resp. ODS, jež si znovu nárokuje post předsedy vlády, parlamentní volby v roce 2010 nevyhrála. O 2% zvítězila ČSSD, vedená tehdejším předsedou J. Paroubkem. Podle demokratických zvyklostí by tak měl být pověřen sestavením nové vlády buď předseda ČSSD, nebo jiný člen jejího vedení. To už je na prezidentově uvážení. Doufám, že se prezident zachová v kritické chvíli státotvorně a nepřipustí nebezpečné roztahování pravice, která se v osobě odstoupivšího předsedy vlády a ODS a Nečase těžce zkompromitovala, a nemá tak morální nárok vést tuto zemi. Analogickou situaci můžeme vidět na Slovensku před konáním parlamentních voleb v roce 2012 po kauze ,,Gorila".

Pravicová vláda hlavně doufá v tuto chvíli v záchranu svých funkcí, proto dělá vše, aby mohla využívat požitky s nimi spojené ještě jeden rok. Hlas lidu neslyší ani slyšet nechce. Do hry vstupuje M. Zeman, který drží politické trumfy. Doufejme, že se zachová tak, aby to přineslo co největší užitek naší zemi, která byla po tři roky destruována sociálními experimenty z dílny pravice.