Ohlédnutí za aférou s metylalkoholem aneb kdo neholduje tvrdému alkoholu, škodí státu

Těmito informacemi byla veřejnost masírována den co den, po dobu čtrnácti dnů. Každý večer byla veřejnost informována, jaká je situace v barech na Stodolní ulici v Ostravě a jak trpí noční bary v Brně a v Praze. Dokonce dostali slovo i pořadatelé různých koncertů, kteří oznamovali, že koncerty musí být díky prohibici zrušeny, protože když se návštěvníci koncertu nemohou dostatečně nadopovat tvrdým alkoholem, tak nebude mít pořadatel z čeho zaplatit koncertující kapely. Ukázalo se, že se vlastně v mnoha případech nejedná o kulturní akce, ale – pod hlavičkou koncertu – o organizovanou masovou konzumaci tvrdého alkoholu.

Byla to bezprecedentní propagace pití tvrdého alkoholu. Vládní politiky v této souvislosti nijak zvlášť neznepokojilo, že naše země se během posledních dvaceti let propracovala na čelné místo žebříčku ve spotřebě množství lihu požitého na každého občana, včetně kojenců a seniorů. Se spotřebou 12 litrů na obyvatele patříme mezi rekordmany. Toto nikoho z politiků vládnoucí koalice nezajímá. Ministra financí zajímá hlavně to, aby veškerý vypitý alkohol byl řádně zdaněn a nedocházelo k úniku na daních. Poslední vlády ale paradoxně udělaly vše proto, aby omezily možnosti kontroly státu tím, jak neustále snižovaly stavy policie, státní potravinářské inspekce, celní správy atd. Výsledkem jsou nedávno uveřejněná data o tom, jak začínají naše děti pít. Ve skupině třináctiletých jsme mezi prvními pěti a ve skupině patnáctiletých jsme dokonce na první pozici ve světě.

Toto již začíná mít vliv i na vzdělanost nejmladší generace. V roce 1997 byli naši studenti středních škol hodnoceni ve znalostech matematiky a v porozumění čtenému textu na sedmém místě mezi členskými zeměmi OECD, letos byli naši studenti hodnoceni jako 27. Je to názorný příklad toho, jak se vládní orgány zabývají nejmladší generací a jaké důsledky má nezájem státních orgánů o neustále vzrůstající spotřebu tvrdého alkoholu.