Socialistka Bacheletová má s výsledkem 46,7 % našlápnuto stát se prezidentkou podruhé. Poprvé úřad zastávala v letech 2006 – 2010, ale protože chilská ústava zakazuje téže osobě vykonávat dvě funkční období za sebou, odešla na odpočinek, přestože se těšila značné popularitě. V těchto volbách logicky nemohl obhajovat mandát dosluhující konzervativní prezident a miliardář Sebastián Piñera, který je na tom s popularitou u veřejnosti o poznání hůř a čelil opakovaným masovým studentským demonstracím. Právě proto kandidátka konzervativní koalice Nezávislé demokratické unie a Národní obnovy, exsenátorka a ministryně práce a sociálních věcí v Piñerově kabinetu Evelyn Mattheiová získala jen 25 % hlasů. Průzkumy preferencí agentury Ipsos z první poloviny listopadu vcelku realisticky odhadly podporu Mattheiové na 20 %, avšak Bacheletové přisoudily pouhých 30 – 32 %. Nejblíže k reálnému výsledku měl průzkum agentury El Mercurio Opina, podle něhož se Bacheletová těší podpoře 46,2 % voličů, zatímco její rivalka jich oslovuje 21,7 %.

Michelle Bacheletovou podpořila koalice levicových a levostředových stran Nová většina, tvořená socialisty, komunisty, sociálními i křesťanskými demokraty, jejímž hlavním cílem je zavedení systému všeobecného a bezplatného vysokoškolského vzdělání v horizontu šesti let. Bacheletová však nebyla jedinou levicovou kandidátkou. Na třetím místě skončil s 11 % filmař chilsko-francouzského původu a lídr levostředové Pokrokové strany Marco Enríquez-Ominami, jehož podpořili i liberálové a socialisté hlásící se k odkazu Salvadora Allendeho. Bývalý socialistický poslanec kandidoval již v minulých prezidentských volbách před čtyřmi lety a tehdy skončil rovněž třetí s úctyhodnými 20,1 % hlasů. Lze předpokládat, že Enríquezovi voliči ve druhém kole podpoří Bacheletovou. V těsném závěsu obsadil čtvrté místo s 10,1 % ekonom a televizní komentátor Franco Parisi, který jako nezávislý musel pro svou kandidaturu nasbírat podpisy občanů, jichž získal 52 000 – mnohem více, než vyžaduje stanovené kvórum. Dalších pět kandidátů získalo méně než 3 % hlasů.

Kromě prvního kola prezidentských voleb Chilané souběžně volili i nové poslance a polovinu senátorů. V obou komorách parlamentu získala koalice Nová většina nadpoloviční majoritu, což umožní budoucí prezidentce pohodlné vládnutí. Navrátí-li se Bacheletová do prezidentského paláce, Chile se stane další latinskoamerickou zemí s levicovou hlavou státu resp. exekutivou. Nebude se však jednat o revoluční socialismus venezuelského, bolivijského či ekvádorského typu, ale o ekvivalent umírněné reformní levice vládnoucí v Brazílii, Argentině, Peru nebo Uruguayi.