Politická nestabilita v Rumunsku se prohlubuje

Rumunští zákonodárci obvinili hlavu státu mimo jiné z uzurpování pravomocí náležejících premiérovi, nespolupráce s vládou a blokování parlamentem odhlasovaných zákonů, opakovaného porušování základních občanských práv a svobod občanů garantovaných ústavou, nerespektování principu oddělení mocí a soudní nezávislosti a používání tajných služeb v boji proti svým politickým odpůrcům. Prezident podle levice dlouhodobě neplní roli nadstranického prostředníka mezi politickými stranami a společnost nespojuje, ale rozděluje. Navíc uštědřil demokracii políček výrokem, že by po volbách nejmenoval sociálního demokrata premiérem, i kdyby disponoval absolutní většinou v parlamentu. Z těchto důvodů poslanci odhlasovali sesazení prezidenta a toto rozhodnutí 29. července posvětili i občané v referendu. 88,7 % voličů se vyslovilo pro jeho odvolání a pouze 11,3 % bylo proti. Jednalo se již o druhé referendum o osudu Traiana Băseska. Už v roce 2007 byl obviněn z opakovaného porušování ústavy, překračování kompetencí a ochrany zájmů mafie. Tehdy ho však občané ještě podrželi – proti jeho odvolání se vyslovilo 74 % hlasujících při 44 % účasti.

Pravicový liberál, rusofob a bývalý komunista Băsescu je neoblíbený zejména kvůli podpoře drastických škrtů, doléhajících na životní úroveň širokých lidových vrstev. K plebiscitu, jehož platnost byla podmíněna nadpoloviční účastí, přišlo jen 46,2 % registrovaných voličů. Prezident označil impeachment za puč a vyzval své stoupence, aby referendum bojkotovali. Výsledky hlasování interpretovali znesvářený prezident a premiér každý po svém. Băsescu prohlásil, že Rumuni odmítli puč a Ponta na jeho adresu uvedl, že jako hlava státu ztratil veškerou legitimitu, protože jej občané nechtějí. Otázka impeachmentu polarizuje rumunský národ a v posledních týdnech se konaly četné manifestace prezidentových odpůrců i stoupenců.

Do rumunských vnitřních záležitostí intervenovalo Maďarsko i Evropská unie. Băseska podpořil jeho pravicový kolega – maďarský premiér Viktor Orbán, jenž apeloval na početnou maďarskou menšinu, aby referendum bojkotovala. S trochou nadsázky tak lze konstatovat, že maďarské hlasy pomohou udržet rumunského prezidenta ve funkci. Levice proto podala stížnost na narušení lidového hlasování zahraničním vměšováním. O validitě hlasování tak rozhodne ústavní soud 31. srpna. Brusel ústy představitelů Evropské lidové strany vyjádřil hluboké znepokojení nad děním v zemi a pohrozil Bukurešti pozastavením členství v EU. Je vskutku troufalé zeptat se v referendu občanů, co si myslí o prezidentovi. Tím demokracie v Rumunsku zajisté nesmírně utrpěla! Băseskovy mafiánské praktiky jsou však podle EU zjevně v pořádku.

I přes pravděpodobné zneplatnění referenda je faktem, že Traian Băsescu ztratil politickou legitimitu a do konce druhého funkčního období v roce 2014 tak budou veškeré jeho kroky považovány za sporné. Podpora neoblíbenému prezidentovi z Budapešti a Bruselu povede jednak k ochlazení – v historii tradičně problematických – rumunsko-maďarských vztahů, ale i k nárůstu euroskepticismu. Rumuni totiž mohou EU začít ztotožňovat s politikou škrtů, snižování životní úrovně a blahosklonného přehlížení pochybných praktik vůči Bruselu loajálních politiků. Referendum vedlo k prohloubení politické krize, jejíž konec je v nedohlednu a je otázkou, zdali ji ukončí podzimní parlamentní volby. V těch totiž s vysokou pravděpodobností bude drtivě poražena prezidentova Liberálně demokratická strana a zvítězí levostředová koalice Sociálně liberální unie v čele se současným premiérem Pontou. Ten se tak bude muset další dva roky potýkat s prezidentem Băseskem.