Rakousko řeší problém deportací Afghánců

Považuje debatu o deportacích do Afghánistánu za "nemístnou" vzhledem k současnému politickému vývoji a takový přístup je podle něj v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech zakotvenou v rakouské ústavě. „Mé obavy se týkají zejména všech žen a dívek, jejichž základní práva na svobodu, profesní praxi a vzdělání jsou nyní masivně ohrožena, a také příslušníků menšin," uvádí Van der Bellen. Afghánští občané, kteří chtějí opustit svou zemi, musí mít možnost tak učinit svobodně, bezpečně a přes otevřené hranice, stejně jako občané jiných států, kteří se tam nacházejí. Zároveň musí Rakousko a EU využít všech ekonomických a politických prostředků, aby na Talibán působily, i když to v současné době nebude snadné, kdy současný vývoj v Afghánistánu je šokující a hluboce znepokojující. S obavami myslím na mnoho lidí, kteří bojovali za demokracii a lidská práva a jejichž životy jsou nyní ohroženy, konstatoval spolkový prezident.

Afghánská velvyslankyně v Rakousku Manizha Bakhtariová poděkovala Van der Bellenovi za jeho empatii a podporu afghánského lidu, jejího týmu a rodin. V rozhovoru s velvyslankyní a poradkyní pro evropské a mezinárodní záležitosti v Hofburgu Gerdou Voglovou diskutovaly o současné politické situaci v Afghánistánu a jejích dopadech na obyvatelstvo.

Již předtím požádala Rakousko a další evropské země o prodloužení zákazu deportací do Afghánistánu.

Lidovecký spolkový ministr vnitra Karl Nehammer v rozhovoru pro deník Kleine Zeitung uvedl, že se však nyní od této praxe upouští, vzhledem k současné fakticky nemožné situaci deportace osob do Afghánistánu. Pokud již deportace nejsou možné z důvodu limitů stanovených Evropskou úmluvou o lidských právech, je však třeba zvážit alternativy. Politik chce proto ministrům vnitra EU navrhnout deportační centra v okolí Afghánistánu. Rovněž jeho stranický kolega ministr zahraničí Alexander Schallenberg se vyslovil proti zastavení deportací. Vicekancléř Werner Kogler Nehammerovy výroky za "velmi problematické", důležité je, "jaký je nyní výsledek, a ten je: žádné deportace nebudou", řekl šéf Zelených.

Rakousko stejně už dobré dva měsíce nevyhostilo do Afghánistánu žádné lidi a poslední deportační let se uskutečnil v červnu. Podle ministerstva vnitra čeká v současné době v Rakousku na azyl necelých 5 000 Afghánců, z nichž ne všichni mají nárok na azyl. Zatím bylo letos pravomocně zamítnuto více než 1 600 žádostí o azyl, 1 200 jich bylo uděleno. Do konce července letošního roku bylo provedeno 474 "nucených vyhoštění" podle nařízení Dublin III, mezi nimiž bylo asi 80 afghánských občanů. Většina deportovaných byla poslána do Německa, Rumunska a Itálie.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres mezitím vyzval všechny země světa, aby dočasně pozastavily nucené návraty do Afghánistánu. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyjádřila znepokojení nad osudem tisíců Afghánců, kteří vedou kampaň za lidská práva. Bacheletová požaduje, aby byla hájena práva všech Afghánců spolu s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky který rovněž vydal doporučení proti deportacím do Afghánistánu. Dětský fond OSN (UNICEF) mezitím prohlásil, že je přesvědčen, že by mohl spolupracovat i s Talibánem. Pomoc by mohla být dodána téměř do všech částí Afghánistánu, uvedl Mustapha Ben Messaoud, který má na starosti jejich distribuci. "Probíhají jednání a na jejich základě jsme poměrně optimističtí. V polních kancelářích nemáme s Talibánem jediný problém. Pro humanitární organizace je důležité udržovat diplomatické vztahy s vládnoucími představiteli, aby mohly lidem poskytovat základní potřeby“, prohlásil.