Řecko před volbami: extremisté oslabují

Třetí místo si stabilně udržuje Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) s 10 – 14 %. Na čtvrté místo si může polepšit nyní nejslabší parlamentní formace – Demokratická levice (DIMAR) – která se pohybuje v rozmezí 4,4 – 8 %. Strany na krajních pólech politického spektra navzdory prohlubujícímu se marasmu a špatné náladě řecké společnosti, nahrávající extrémním názorům, oproti výsledkům voleb z 6. května citelně oslabují. Pravicově populistické Nezávislé Řeky (ANEL) by nyní volilo jen 5,3 – 7 %, Komunistickou stranu Řecka (KKE) 4,4 – 6,3 % a fašistický Zlatý úsvit 3,9 – 5,1 % dotazovaných.

Pokles popularity Zlatého úsvitu lze vysvětlit všeobecným znechucením, které vyvolalo chování Iliase Kasidiarise v televizní debatě. Zaútočil na své levicové oponentky – jednu polil vodou a druhou opakovaně zfackoval, načež bylo vysílání přerušeno. Všechny strany unisono odsoudily praktiky, které fašisté přináší do řecké politiky. Strany Nová demokracie, PASOK, SYRIZA a ANEL se shodly, že už se nezúčastní žádné debaty s kandidáty Zlatého úsvitu. Podle průzkumu z 1. června 60 % hlasů pro Zlatý úsvit bylo protestních za účelem vyjádření nespokojenosti se současným systémem, avšak pouze 30 % voličů této strany se ztotožňuje s jejím programem, zejména ohledně řešení imigrace. Socialisté vyzvali voliče fašistů, aby si znovu promysleli, komu dají hlas v opakovaných volbách. Předseda ANEL Panos Kammenos se vyjádřil ve stejném smyslu a prohlásil, že „neonacisté v televizní debatě odhodili masku a prezentovali se tak, jací ve skutečnosti jsou“. Lídr umírněných nacionalistů Georgios Karatzaferis ze strany LAOS, které Zlatý úsvit přebral většinu elektorátu a ta ztratila parlamentní zastoupení, uvedl, že fašisté poškozují vlasteneckou frontu jako celek: „Trvalo nám deset let, než jsme získali respekt vlasteneckému hnutí. Nenecháme Kasidiarisův gang znehodnotit to, co jsme dlouho pracně budovali. Je čas, aby opustili politickou scénu. Fašismus v Řecku neprojde“.

Během předvolební kampaně prezentovaly parlamentní strany některé svoje nepřekročitelné požadavky a ultimata, čímž daly najevo, s kým by případně utvořily vládní koalici. ND, PASOK a DIMAR požadují vládní většinu minimálně 151 mandátů a jsou ochotny jednat s kýmkoliv kromě Zlatého úsvitu. Usilují o renegociaci Memoranda o půjčce od EU, ECB a MMF za účelem zmírnění příliš drastických škrtů, ale odmítají jednostranné ustoupení od již dohodnutých smluv. Demokratická levice zopakovala své dřívější stanovisko, že bude participovat na vládě se stranou SYRIZA pod podmínkou, že Řecko setrvá v eurozóně, což vyžaduje upuštění od jednostranného vypovězení Memoranda, o které usiluje lídr strany Alexis Tsipras. SYRIZA se chce postavit do čela levicové vlády a požaduje implementaci klíčových prvků vlastního Národního plánu oživení, což znamená navýšení veřejných výdajů o 10 % HDP. Nezávislí Řekové trvají na vládě pravého středu a jednostranném zrušení Memoranda. Komunisté (KKE) se odmítají podílet na vládě s kýmkoliv, akceptují pouze jednobarevný rudý kabinet. Počítají se svržením tržního kapitalismu a nastolení socialismu. Stejně jako Zlatý úsvit požadují jednostranné vypovězení Memoranda a okamžité opuštění eurozóny a EU. Zlatý úsvit chce navíc deportovat ilegální imigranty za hranice Řecka.

Před volbami souběžně dochází k vytváření aliancí formou fúze menších stran s programově blízkými většími stranami. 21. května splynula Nová demokracie s Demokratickou aliancí (DISY). SYRIZA jednala o bloku se Zelenými, Sociální dohodou (KOISY) a Antikapitalistickou frontou (ANTARSYA). Sociální dohoda nakonec oznámila, že se nebude slučovat, ani se nezúčastní voleb, aby zbytečně netříštila levicové hlasy, ale podpoří předvolební mítinky ostatních ideově spřízněných stran. Zda volby opětovně skončí patovou situací, nebo Řecko bude mít akceschopnou vládu, se dozvíme během příštího týdne.