Řecko: Volby by nyní vyhráli levicoví radikálové

SYRIZA vznikla v lednu 2004 spojením různých levicových uskupení, které se přes historické a ideologické rozdíly sloučily na platformě odporu vůči privatizaci řeckých podniků, odmítnutí neoliberální reformy penzí a obhajobě sociálních práv občanů. V témže roce pronikla s 3,3 % a 6 poslanci na parlamentní půdu. V následujících letech se podpora Koalice radikální levice stabilizovala: 5 % (2007), 4,6 % (2009). V únoru 2008 byl na 5. kongresu strany zvolen do jejího čela mladý charizmatický lídr Alexis Tsipras, který vstoupil do politiky na konci osmdesátých let jako člen řecké Komunistické mládeže. V červnu 2010 stranu opustili radikální sociální demokraté a založili Demokratickou levici (DIMAR). V současnosti je SYRIZA tvořena třinácti stranami, hlásícími se k demokratickému socialismu, ekosocialismu, antikapitalismu, euroskepticismu, trockismu a maoismu. V evropském parlamentu je součástí frakce Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice. Letošní květnové volby znamenaly zásadní zlom v dosavadní historii SYRIZA – stala se s 16,8 % druhou nejsilnější stranou v zemi.

SYRIZA odmítla utvořit vládu se dvěma zdiskreditovanými stranami, vládnoucími posledních bezmála čtyřicet let, negujíc další kontraproduktivní škrty ničící řeckou ekonomiku. Tsipras poslal do Bruselu dopis s oznámením, že vyjednané dohody o finanční pomoci již neplatí. Tím získal nové stoupence i z řad komunistů, kteří v průzkumech oslabili. Podle preferencí z 19. – 20. května by SYRIZA vyhrála s 20,8 – 28 % hlasů, což znamená, že během dvou týdnů získala 4 – 11 % nových voličů. V opakované vítězství však doufá i Nová demokracie Antonise Samarase, jíž favorizuje 19,7 – 24 % respondentů. Ani pozice socialistů se výrazně nezměnily – PASOK setrvává na třetím místě s 11,7 – 15 %.

Obavy, že v opakovaných volbách výrazně posílí formace na krajních pólech politického spektra se zatím příliš nenaplňují, je tomu spíše naopak. Radikálně pravicoví Nezávislí Řekové (ANEL) skončili ve volbách čtvrtí s 10,6 % hlasů a nyní by je volilo 6,5 – 8 % respondentů. Podpora Komunistické strany Řecka (KKE) poklesla z 8,5 % na 4,8 – 5,5 %. Předsedkyně komunistů Aleka Papariga se odmítla podílet i na čistě levicové vládě, kterou chtěl zformovat Tsipras, přestože neměla dostatek hlasů v parlamentu. Tím, že se komunisté zříkají vládní odpovědnosti a odmítají jít s kýmkoliv do vlády, zřejmě přišli o část elektorátu. Ovšem je možné i to, že jejich podpora zůstává stabilní, protože voliči extrémních stran se v anketách obvykle zdráhají přiznat, koho budou volit. To je také případ fašistů ze Zlatého úsvitu, kteří bodovali se 7 % a nyní se pro ně vyslovilo jen 3,7 – 4,5 % dotazovaných. Demokratická levice (DIMAR) by získala 5,2 – 7 %, což odpovídá nedávnému volebnímu výsledku. Ostatní strany nedosahují 3 % potřebných pro vstup do parlamentu. Nerozhodnutých je přibližně 11 % voličů.

Když se lídr socialistů Evangelos Venizelos pokoušel o sestavení proevropské vlády s Novou demokracií, DIMAR připadala v úvahu jako třetí koaliční partner. Její lídr Fotis Kouvelis se však odmítl podílet na vládě, které by se neúčastnila SYRIZA. O zformování kabinetu se tak během jednoho týdne pokusili předsedové tří nejsilnějších stran, avšak rozložení sil v parlamentu předurčilo jejich snažení k neúspěchu. Ztroskotala i mediace prezidenta Karolose Papuliase, jenž navrhoval přechodný úřednický kabinet. Bude zajímavé sledovat v průběhu května a června další posuny v řeckém veřejném mínění.