Referendum na Falklandách-Malvínách – obyčejná fraška

obrazek
18.3.2013 09:40
Referendum o politickém statusu Falkland-Malvín ve dnech 10. - 11. března 2013 svým výsledkem připomínalo volby v lidově demokratické Koreji. Z 92 % voličů se 99,8 % vyslovilo pro setrvání pod britskou správou, zatímco pouze tři obyvatelé byli proti. Plebiscit ani nemohl dopadnout jinak a Cameronova vláda jím bude před mezinárodním společenstvím legitimizovat držení zbytků koloniálního panství, přestože princip sebeurčení je v tomto případě zcela irelevantní.

Územní spor mezi Spojeným královstvím a Argentinou o souostroví v jižním Atlantiku se táhne už 180 let od doby, kdy se ho Britové zmocnili a vyhnali argentinskou správu. Buenos Aires tvrdí, že referendum nemá žádnou hodnotu, protože sebeurčení nepřísluší populaci implantované na ostrovy koloniální mocností. Ministr zahraničních věcí Hector Timerman na konferenci v Londýně 6. února prohlásil, že „Falklanďané jako takoví neexistují, protože jsou britskými občany, usídlenými na sporném území“. Princip sebeurčení vyžaduje uznaný a zřetelně samostatný národ, a proto OSN jeho aplikaci v případě Falkland-Malvín zamítla. Žádný lid, který osídlil území cizího státu, nemá právo rozhodovat o jeho dalším osudu. Je to podobné, jako kdyby židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu měli právo v referendu rozhodnout o budoucnosti palestinského území.

Ovšem podle stínového ministra obrany za ČSSD Jana Hamáčka „před jednoznačným výsledkem hlasovaní lze jen těžko zavírat oči a tvrdit, že na něm nezáleží“. Na svém blogu dále uvedl, že „ostrá prohlášení z úst argentinských představitelů nejen nepřispívají k řešení, ale i zcela zbytečně mohou rozdmýchávat napětí v regionu poznamenaném častou politickou nestabilitou“. Pan Hamáček je buď jednostranně probritsky zaujatý, nebo mu uniklo, že k eskalaci napětí v jižním Atlantiku přispívá především Spojené království, které pokračuje v průzkumu a exploataci obnovitelných i neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž porušuje rezoluce OSN. Tyto aktivity navíc doprovází nárůst britské vojenské přítomnosti v oblasti, což vnímají všechny okolní země jako bezpečnostní hrozbu.

Referendum kromě Argentiny zcela jistě neuzná celá Latinská Amerika a pravděpodobně ani Africká unie a některé další mezinárodní organizace. OSN již k tomuto sporu vydala řadu rezolucí a nahlíží na něj rovněž prizmatem dekolonizace. Washington – tradiční spojenec Londýna – zachovává neutralitu, zřejmě aby si ještě více neodcizil latinskoamerické země. Mezinárodní společenství vyzývá obě strany sporu k bilaterálnímu jednání, což Spojené království odmítá. Londýn se přitom v letech 1965 – 1982, kdy argentinská vojenská junta zahájila odsouzeníhodnou válku, jednání o otázce suverenity nad Falklandami-Malvínami nebránil. Porážka junty na jedné straně pomohla osvobodit Argentinu od zlovolné a USA podporované diktatury, na straně druhé však britské vítězství způsobilo katastrofu občanům Spojeného království – vytáhlo z hluboké nepopularity premiérku Margaret Thatcherovou, která upevnila svou pozici a mohla plně rozvinout devastující asociální neoliberální politiku.

Nedávné objevení velkých ložisek ropy a zemního plynu v okolí ostrovů v kombinaci s mořem bohatým na ryby a strategickou polohou území v blízkosti Antarktidy hraje v celé kauze rovněž významnou roli a utvrzuje Londýn v neústupnosti. Britské odmítání dialogu s argentinskou vládou se neopírá o žádnou významnou mezinárodní podporu. Přitom reálné možnosti kompromisu ve sporu o Falklandy-Malvíny existují – jednou z nich je např. kondominium Velké Británie a Argentiny, které by mohlo být východiskem z patové situace a prospět nejen oběma stranám, ale i samotným ostrovanům.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

josefmikov

Malvínské ostrovy nejsou Falklandy aneb Sever proti Jihu čili voda nad zlato

josef mikovec

http://www.czechfreepress.cz/latinska-amerika/malvinske-ostrovy-nejsou-falklandy-aneb-sever-proti-jihu-cili-voda-nad-zlato-josef-mikovec.html