Rozpad eura by zranil Česko

obrazek
4.4.2012 08:56
Euro mělo své nepřátele dříve, než vzniklo. Ještě předtím, než byly vyraženy první mince a vytištěny první eurobankovky, ozývaly se varovné hlasy. Řada ekonomů z Evropy i Ameriky pochybovala o smysluplnosti celého projektu. V prvním desetiletí své existence zaznamenala nová evropská měna mnohými nečekaný úspěch. Na jeho sklonku se však euro dostalo do vážných problémů, které podněcují spekulace o jeho možném krachu.

Řada ekonomů navádí k opuštění eura alespoň v zemích s největšími problémy - Řecku, Portugalsku a Španělsku. Tyto návrhy jsou prozatím evropskými politiky odmítány. Důvod je nasnadě. Panický strach z toho, co by mohlo rozpuštění eura způsobit v ekonomice. Rozpad eura by otřásl nejen evropskou ekonomikou, ale zasáhl by celé světové hospodářství. Malá česká ekonomika, závislá na exportu, by nebyla ušetřena ani v nejmenším. Doposud jsme se plně nevzpamatovali z finanční krize z let 2008 až 2009, která vznikla na druhé straně Atlantiku. V případě krachu eurozóny bychom krváceli v epicentru katastrofy. Česká ekonomika je s evropskou propojená pupeční šňůrou. Úvahy o české koruně jako o novodobém švýcarském franku vzaly zasvé rychle po té, co začalo oslabovat euro. Česká koruna se prostě vezla s ním. Tak je to i s celou naší ekonomikou, každý otřes v eurozóně s námi pořádně zamává. S českou korunou i bez ní.

Kritici eura se opájejí možnostmi devalvace, o kterou jsou země bez vlastní měny ochuzeny. Devalvace znamená znehodnocení domácí měny oproti měnám jiných států. Kritici eura tvrdí, že kdyby Řecko a další opustili eurozónu a zavedli znovu národní peníze, mohli by své měny znehodnotit. Od toho si slibují vyřešení ekonomických problémů nejvíce zadlužených zemí eurozóny. Ekonomika však může projít devalvací i bez vystoupení z eurozóny. Ekonomie zná termín tzv. vnitřní devalvace, která spočívá především v úpravě platů, díky kterým se obnoví konkurenceschopnost země. Ve skutečnosti již řada jižních zemí Evropské unie touto cestou postupuje. Tato možnost byla zvažována během švédské ekonomické krize v devadesátých letech a finského přistoupení k Evropské unii v roce 1995. Zmíněná politika byla aplikována s určitými úspěchy i v Lotyššsku. Žádná forma devalvace však není bezbolestná. Obě znamenají tvrdé zásahy do života lidí. Ať již snížením platů nebo zdražením dovozů potravin, léků a pohonných hmot. Vnitřní devalvace může vést k deflaci a dalšímu ekonomickému propadu postižených zemí. Bude-li určitá forma devalvace nutná k tomu, abychom znovu nastartovali hospodářský růst, doufejme, že ohrožené země zvolí takovou, která neuvrhne Evropu do ještě většího chaosu a ekonomického poklesu. Stále ještě existuje kombinace možností, za pomocí kterých mohou členské státy a Evropská centrální banka, situaci zvládnout. I když je dnes velmi populární navážet se do eura, úplného a živelného rozpadu eurozóny bychom se měli obávat.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Hned v úvodu prohlašuji zcela samozřejmou věc: Rozpad eura by zranil Česko. ANO. Nepochybuji o tom.

Já se chci věnovat otázce PROČ TO VZNIKLO. K tomu Vám předkládám jeden zajímavý citát:

„.... A co ce týče evropeizace dluhů (komunitarizace dluhů).  V rámci evropské krize jsme pochopili jednu věc: i když máme princip, že žádná země neručí za dluhy jiné země, tak jsme při zavádění eura přehlédli jednu věc:  Sice, že když se jedna země dostane do potíží, jako například Řecko, že to otřese stabilitou eura jakožto celku.

A proto jsme se TEĎ učili solidaritě. Ne, abychom převzali řecké dluhy, ale proto, abychom zajistili stabilitu naší měny. Naší společné měny. A proto jsme se museli vydat cestami, které jsme si před dvěmi  či třemi lety ještě nedokázali  představit. To je třeba otevřeně říci ...  Proto je TEĎ nesmírně důležité, abychom si stanovili pravidla, podle kterých hospodařit."

 

Konec citátu. Moc "pěkné" je ono slovíčko TEĎ. Kdyby to vyřknul Franta Křivočůral z Horní Dolní v tamní hospodě u píva, tak by mi to nevadilo.

Jenomže:

 

 

 

 

Jde o setkání Frau Merkel se studenty na Právnické fakultě dne 3. dubna 2012.

Lze to najít na www.ceskatelevize.cz prostřednictvím Programů na uvedený den.

 

Aby se Vám to lépe hledalo, tak jde o pořad, který začínal v 14,35 minut a dále uvedená pasáž začíná v  52,10 minutě záznamu. Na hodinách (na monitoru ČT24)  bylo  15,25 minut a paní Merkelová odpovídala na dotazy studentů. Citace je opravdu doslovná!

 

 

Připadá mi to, jako kdyby ženská od plotny líčila, že když se vdala, tak občas připálila mléko. Protože se to dříve nenaučila od maminky, jak se to má dělat. Občas zvýšila/snížila teplotu či zkrátila/prodloužila dobu varu a když to zase vykypělo, tak vzala hadr a utřela to. Prostě se učila. 

Když si uvědomíte, že šéfku zahraniční politiky EU dělá nějaká baronka, co se zabývala právy dětí, že je to odkládárna neúspěšných politiků jako např. Barosso či Špidla a že současný prezident je klonem pana Špidly. Sbírka eurokomisařů jakbysmet.

 

 

Případné čtenáře ze Slovenska upozorňuji na větičku: "A proto jsme se teď učili solidaritě. Ne, abychom převzali řecké dluhy..." Ha, ha ha. Učíme se za pochodu. Formou pokusu a omylu.  Ale pochopitelně také "to zraní i Česko", abych se opětným citováním názvu článku rozloučil. Akorát nikdo neví jak moc, to záleží na tom, jak se bude Duo Merkozy rychle "učit". Teď.... si budeme stanovovat pravidla. Tak brzy?

 

 

 

 

Martin Konečný

Rozpadem eurozony by se nic nestalo, ale rozpad eura by vedl k občanským válkám a ne li k válce mezi jednotlivými národy. Ve vládách jednotlivých zemí by měli obrovskou šanci extremistické strany.

schlimbach

Dokud bude finanční systém volně a nezávisle viset nad společností a nebude ve vlastnictví společnosti a nebude společností ovládán, budou ty absurdity i hrůzy pokračovat ...

Nemůžeme se divit, že z pohledu "shora" pro případné "mimozemšťany" musíme vypadat jako stádo blbů, kteří mají suroviny, mají pracovní sílu, mají techniku, znají technologii, ale nic nedělají, jen fňukají, zalamují ruce a bědují, že nic dělat nemohou, protože NEMAJÍ PENÍZE!!!

Jako by ty peníze rostly na stromech nebo na poli a neurodily se -(

Prostě blbost na druhou -(

ivo-hartmann

Dobrý večer pane inženýre,

já se na Vás rozhodně nezlobím. Souhlasím s tím, že v bankovním světě se děje hodně absurdit. Spoluodpovědnost bankovního sektoru za finanční krizi je podle mého názoru neoddiskutovatelná. Nicméně, kdybychom neučinili stabilizační opatření a nechali všechno krachnout, nijak bychom si nepomohli. To se v historii již jednou stalo v třicátých letech 20.století. Vzešla z toho hrozná hospodářská deprese, neskutečná nezaměstnanost, hlad, bída a utrpení. Nakonec to všechno skončilo hrůzami nacistické diktatury a 2.světové války. Opakování podobného scénáře bych si opravdu nepřál.  

skodovka_1

Pane Hartmane, nezlobte se, ale on by nám rozpad pomohl, protože by konečně začala řada lidí pracovat a začala si vážit chleba. A nehledě k tomu by se najednou zpousta věcí zprůhlednila. Za posledních dvacet let z nás je montovna poklonkující modle EURO. A zadalší prosím Vás pokud stát z mých daní chce sanovat soukromé dluhy spekulativního kapitálu - tedy virtuálních peněz a virtuálního úroku, tak by nejdřiv je měl dát občanům a Ti ať rozhodnou kam ty peníze dají - a hlavně zaplatí své dluhy. Pokud stát sanoval dluhy bank, tak ty peníze půjčil říká můj selský rozum. A pak nechápu další proč obratem ruky si vedení bank vyplatí milionové odměny. No to už mi nebere. Každých dvacet až třicet let dochází k devalvaci, tak se prosím podívejte do minullosti. Kolikrát TI dědečkové a babičky přišli o úspory - naposledy to udělal p. Klaus.

 

ivo-hartmann

Dobrý den pane Štingle, myslím, že vybíráme ze špatných a ještě horších řešení. V tuto chvíli jde o eliminaci škod a stabilizaci situace. To snad někdy v budoucnu umožní cestu k růstu. Přeji hezký den.