Volby v Bulharsku přinesou napínavý souboj

Borisov v reakci na výsledek voleb 14. listopadu podal demisi a vzhledem k tomu, že se nepodařilo sestavit vládu na novém půdorysu, prezident na 26. března vyhlásil předčasné volby. Překlenovací kabinet vede bývalý předseda parlamentu Ognjan Gerdžikov a jeho úkolem je pouze dovést zemi k volbám. Premiér dodržel slib, který dal již během kampaně, totiž že odstoupí v případě, že se jeho stranická kandidátka – tehdejší předsedkyně Národního shromáždění – nestane příští bulharskou prezidentkou. Bulhaři tak za několik týdnů rozhodnou o složení 240členného Národního shromáždění a dalším směřování země.

Podle posledního průzkumu preferencí z 9. února to bude souboj velmi napínavý, protože mezi dvěma největšími stranami je rozdíl pouze jednoho procentního bodu. O znovuzvolení usiluje expremiér Borisov v čele pravo-středového konzervativního uskupení Občané pro evropský rozvoj Bulharska (GERB), který je s 29,7 % mírným favoritem před opoziční Bulharskou socialistickou stranou (BSP) s 28,7 % kandidující v rámci širší koalice s několika menšími stranami (komunisté, levicoví nacionalisté, agrárníci, environmentalisté).

Třetí pozici s velkým odstupem zaujímá nacionalistická trojkoalice Spojení vlastenci (UP) s 9,9 % na platformě euroskepticismu, pravoslaví, národovectví, protekcionismu a antiglobalismu. Hnutí za práva a svobody (DPS) reprezentující zájmy turecké menšiny by obsadilo čtvrté místo (9 %). Čtyřprocentní uzavírací klauzuli nutnou pro vstup do parlamentu by překonala ještě strana Volya podnikatele a neúspěšného prezidentského kandidáta Veselina Mareškiho (6,5 %). Určité naděje dávají průzkumy i pravo-středové pětičlenné volební alianci Reformní blok (3,4 %).

Pouze jeden průzkum ze šesti uskutečněných v letošním roce naznačil možnost vítězství socialistů, nicméně s blížícími se volbami se náskok GERB snižuje na hodnoty okolo statistické chyby a levice, která má nyní i svého prezidenta, může nakonec zvítězit. Již několikrát jsme se mohli přesvědčit, že průzkumy preferencí nejsou nejspolehlivějším ukazatelem nálad ve společnosti.