Volební kampaň do Bundestagu byla zahájena

Dobré či špatné průzkumy nekomentuji, řekl současný předseda CDU a kandidát na kancléře Armin Laschet na předvolebním setkání v Oldenburgu. Jak poukazuje ARD Tagesschau, v současné době stejně nejsou téměř žádné dobré a v posledním průzkumu CDU/CSU vede jen těsně a s 23 procenty je daleko za vlastním očekáváním. Kandidát na kancléře ztrácí i na osobní popularitě, která stejně nikdy nebyla příliš dobrá. Lídr sesterské bavorské CSU Markus Söder nemá problém komentovat špatné výsledky průzkumů slovy: „Když se podíváte na aktuální průzkumy, tak ty kolísají. Všechny však mají stejnou tendenci - směrem dolů." A Söder nestrká prst do rány poprvé, když poukazuje, že vláda bez Unie je možná – semafor červených sociálních demokratů se Zelenými a žlutými liberály FDP nebo, dokonce i červeno-zeleno-rudá koalice s postkomunistickou Levicí.

To znovu vyvolává otázku u křesťanských stran: Je Laschet ten pravý? Jeho příznivci se ozývají jen málo a Söder na veřejnosti, na to odpovídá: „Ani pro mě to není tak snadné." Na jedné straně je neustále žádán bavorskými křesťanskými sociály, aby ještě více ukázal svou osobní kancléřskou kartu, na druhou stranu by to pak média kritizovala jako nevhodné. Ursula Münchová, ředitelka Akademie pro politické vzdělávání v Tutzingu, poznamenává, že Unie je ze současného klesajícího trendu v průzkumech nervózní, kdy povodňová katastrofa a ani situace v Afghánistánu nepomáhají CDU/CSU dostat se z tohoto dna. Ale měnit kandidáta na kancléře pět týdnů před volbami by nikomu nedoporučovala, protože pak by už nemohla bodovat jako bašta stability.

Přitom jako politoložka v tom vidí jako jediné východisko: zmobilizovat krátce před volbami mnoho nerozhodnutých, kdy Laschet by musel přejít do útoku. "To je ovšem nesmírně obtížné, zejména proto, že kandidát CDU/CSU na kancléře je člověk, který ze své podstaty nerad polarizuje. To by Söderovi vyhovovalo více protože se navenek prezentuje jako státník, ale vzhledem k současnými výsledkům průzkumů je to pro CDU/CSU jedna z nejtěžších výzev, nejtěžší od roku 1998, kdy byl Helmut Kohl odvolán z funkce a s ním i černo-zelená koalice. Od té doby vládla rudo-zelená koalice pod vedením Gerharda Schrödera. Teprve o několik let později se Unie vrátila k moci s érou Angely Merkelové. Nabízí se otázka, jaký scénář maluje šéf CSU na zeď a zda si chce po případné porážce hrát na spasitele.

Když se dva hádají, třetí se raduje: kandidát SPD na kancléře Olaf Scholz výrazně zvyšuje svůj náskok u voličů, zatím co kandidátka Strany zelených Baerbocková a kandidát Unie Laschet prohrávají, jak ukazuje nový ARD-DeutschlandTrend. V souboji kandidátů na kancléře v zářijových volbách do Spolkového sněmu kandidát SPD Olaf Scholz výrazně získává přízeň voličů. Dnes v přímé volbě by podle Trendu politika SPD volilo 41 procent voličů namísto 35 procent na začátku srpna, což je nárůst o šest procentních bodů. Naopak špatně to vypadá s dalšími dvěma kandidáty na kancléře: Pouze 16 % by v kancléřském křesle upřednostnilo Armina Lascheta, což je o 20 % méně než na začátku měsíce. Pro první kandidátku Zelených na kancléřku Annalenu Baerbockovou by se rozhodlo jen 12 procent voličů, což je také o čtyři procentní body méně než minulý měsíc. Tři z deseti voličů se stále nemohou nebo nechtějí rozhodnout pro žádného ze tří politiků.

Ze všech tří kandidátů se tedy současný vicekancléř a ministr financí Scholz těší zdaleka největší podpoře i mezi vlastními příznivci. 84 procent příznivců SPD rovněž preferuje svého lídra v kancléřském křesle, zatímco dvě třetiny příznivců Zelených by volily Baerbockovou a mezi příznivci Unie by Lascheta v přímé volbě nevolila ani polovina .To se pak odráží i v celkových výsledcích průzkumů veřejného mínění jednotlivých stran. Pokud by se v neděli konaly spolkové volby, CDU/CSU by volilo pouze 23 procent voličů,. Zelení by dosáhli 17 procent. SPD by se naopak s 21 procenty téměř vyrovnala CDU/CSU. Alternativa pro Německo by mohla dosáhnout jedenácti procent, 13 procent liberálové a sedmi procent strana Levice..

V každém případě by byla zapotřebí koaliční vládu a pod vedením SPD by si přálo 30 procent dotázaných. Stejný počet by si přálo, aby po příštích volbách vznikl kabinet vedený Unií. Kabinet vedený zelenými zůstává na úrovni 15 procent. Čtvrtina voličů stále nevyjádřila žádné preference. Příznivci CDU/CSU , SPD a Zelených podle očekávání podporují svou stranu ve všech případech velkou většinou. Polovina příznivců FDP dává přednost koalici vedené CDU/CSU, zatímco příznivci Levice nadále podporují spíše koalici vedenou SPD než vedenou Zelenými. Pro šest z deseti příznivců AfD není žádná z těchto tří možností žádoucí, nejatraktivnější variantou je kabinet vedený CDU/CSU.

Průzkum se týkal také postojů k nasazení a stažení Bundeswehru z Afghánistánu. Při zpětném pohledu asi polovina Němců je názoru, že mise byla správná, ale že měla pokračovat. Deset procent respondentů považuje misi za správnou, ale zároveň podporuje stažení z Afghánistánu. Naopak podle výsledků ARD-DeutschlandTrendu pro 40 % byla mise od počátku chybou.