Volební tsunami v Řecku

Nová demokracie (ND) a Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) zažily největší volební výprask od obnovení demokracie v Řecku v polovině sedmdesátých let. ND „utrpěla“ vítězství s mizernými 18,9 % hlasů a 108 mandáty (ztráta 14,6 % od voleb v roce 2009), ačkoliv v minulosti byla zvyklá vyhrávat se zisky nad čtyřicet procent. Socialisté byli potrestáni ještě více, když se s 13,2 % a 41 mandáty propadli z prvního na třetí místo a ztratili přes třicet procent voličů.

Předběhla je Koalice radikální levice (SYRIZA) tvořená trockisty, maoisty a ekology. Získala 16,8 % a 52 poslanců, ačkoliv v minulých volbách oslovila pouze 4,6 % Řeků. SYRIZA vyzvala k utvoření široké levicové koalice, která by se vypořádala s obrovskými daňovými úniky, zlikvidovala korupci a usilovala o odpuštění státního dluhu. Vláda levicové fronty je však nereálná, protože socialisté chtějí pokračovat v politice škrtů a komunisté odmítají spolupracovat s kýmkoliv. Na čtvrtém místě skončili národně-konzervativní Nezávislí Řekové (ANEL) – odpadlíci od Nové demokracie – se ziskem 10,6 % a 33 mandátů. Tato pravicová formace odmítá úsporný program naordinovaný Řecku duem „Merkozy“ a profiluje se euroskepticky. Páté místo obsadila Komunistická strana Řecka (KKE) s 8,5 % (+1) a 26 křesly, požadující odchod z eurozóny, vystoupení z EU a vysoké zdanění velkokapitálu. Průzkumy komunistům přisuzovaly až 12 %, ale jejich negativismus zřejmě nahrál hlasy smířlivější koalici SYRIZA.

Velkým šokem je úspěch řeckých fašistů ze strany Zlatý úsvit, kteří se se 7 % a 21 mandáty umístili na šestém místě, ačkoliv ještě před několika měsíci se jejich preference pohybovaly kolem dvou procent. Extrémní pravice vstoupila na půdu řeckého parlamentu poprvé od pádu vojenské diktatury v polovině sedmdesátých let. Zlatý úsvit je protiimigrantskou a euroskeptickou formací volající po zrušení dohod s eurozónou, znárodnění bank a přírodních zdrojů země. Před volbami organizovala hlídky ve čtvrtích s vysokou kriminalitou a rétorikou i symbolikou se inspirovala maďarským Jobbikem. Zlatý úsvit přebral voliče umírněnější krajně pravicové formaci LAOS, které uškodila účast v Papadimosově vládě a se ziskem 2,9 % (-2,7) se těsně nedostala do parlamentu. Shodného výsledku dosáhli i Zelení, jenž se ocitli 0,1 % pod uzavírací tříprocentní klauzulí. Poslední stranou proniknuvší na parlamentní půdu je Demokratická levice (DIMAR) se ziskem 6,1 % a 19 křesel. Průzkumy přitom přisuzovaly levicovým demokratům 8 – 9,5 %. Elektorát DIMAR sestává převážně z lidí zklamaných socialisty.

Sečteno a podtrženo, největší ztráty utrpěli socialisté a výrazně posílily subjekty na krajních pólech politického spektra, které dohromady oslovily třetinu voličů. Do parlamentu se dostalo sedm stran, z toho tři nové (ANEL, DIMAR, Zlatý úsvit) a LAOS své mandáty neobhájil. Pravice získala 162 a levice 138 mandátů (ND jako vítěz obdržela bonus 50 křesel).Toto tradiční dělení je však bezpředmětné, protože v Řecku se strany dělí na ty, které chtějí pokračovat v úsporách naordinovaných Evropskou unií (ND+PASOK) a ty, které je odmítají (všichni ostatní). Zajímavé je porovnání reálných volebních výsledků s posledními průzkumy veřejného mínění z 20. dubna. Nová demokracie totiž zvítězila s daleko slabším výsledkem – ankety jí přisuzovaly 21,5 – 25,5 %. Slabšího skóre dosáhl i PASOK, jenž měl v průzkumech 14 – 17,8 % hlasů. Hůře dopadli i komunisté, LAOS, DIMAR a Zelení. Naopak lepšího výsledku dosáhla SYRIZA, která měla v anketách jen 9,1 – 13,5 % a Zlatý úsvit (4,1 – 6,5 %). Pouze v případě ANEL výsledek zhruba odpovídal předvolebním preferencím (7,2 – 11 %).

Bude napínavé sledovat povolební vyjednávání ve fragmentovaném a polarizovaném parlamentu. Žádná potenciální koalice totiž nedisponuje nadpoloviční většinou. Zatímco ve volbách v roce 2009 získali dohromady socialisté a konzervativci – zkorumpované státostrany, jež v posledních 35 letech sestavovaly jednobarevné vlády a přivedly Řecko na pokraj bankrotu – 77,4 %, letos jen pouhých 32,1 % hlasů a 149 mandátů v 300členném parlamentu. PASOK a ND jsou de facto jediné proevropské strany podporující tvrdé úspory v režii Bruselu. Socialistický lídr Evangelos Venizelos již vyzval k sestavení koalice podporující dohodu o finanční pomoci Řecku uzavřenou s EU, což znamená pokračování dosavadního pravolevého kabinetu. Podobný apel vznesl i předseda ND Antonis Samaras, ačkoliv ještě před několika dny velkou koalici odmítal. K plnění přání Bruselu, trhů a ratingových agentur však oběma stranám chybí dva poslanci. Budou tedy muset obtížně hledat podporu u dalších formací nebo zajistit přeběhlíky pro zajištění křehké majority.