Zbyněk Fiala: Čínský premiér v Evropě a česká promarněná šance
Čínský premiér Wen Ťi-pao má za sebou úspěšnou evropskou cestu, jistě i proto, že Čína byla v kritické chvíli jediným významným investorem, který byl ochoten doplnit úsilí Evropské centrální banky a projevil zájem o řecké státní dluhopisy. Cesta, která zamířila také do Londýna a Berlína, však překvapivě začala v Budapešti setkáním s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Maďarská vláda byla z výsledků nadšena. Podepsané dohody mohou přeměnit Maďarsko v preferovanou vstupní bránu pro čínské zboží do střední a východní Evropy a vytvořit tisíce pracovních míst – aspoň jak Maďaři doufají, napsal list Financial Times.
Čínský premiér také v Budapešti slíbil nakoupit maďarské státní dluhopisy, ale na pořradu byly i reálné investice. Mají směřovat do logistických center a do potravinářského a chemického průmyslu. Oficiální zpravodajství zaznamenává, že spolupráce zahrne také leteckou, železniční a vodní dopravu, stavební projekty a průmyslovou výrobu. Čína, která se topí v obchodních přebytcích a hledá příležitosti rpo rozvoj domácího trhu, nabídla v Budapešti úvěrovou linku o kapacitě jedné miliardy eur na podporu maďarských investic v Číně. Dvoustranná obchodníí výměna má zdvojnásobit do roku 2015.
Byla to nepochybně ekonomická síla Číny, co rozhodlo o pozitivním obratu vládní strany Fidesz vůči Pekingu. Dokud byla Fidesz v opozici, byla velice kritická ke snahám svých sociálnědemokratických předchůdců o navázání lepších vztahů s čínskými partnery. Během let ani Maďarsko ovšem nemohlo nevidět, že poměry se rychle mění, a to jak na maďarské straně, bořící se ve stále hlubším zadlužení, tak na straně čínské, která postupně přechází z pozice světového výrobního centra do role světového věřitele a investora. Maďarským firmám, které se pokoušejí pronikat na vysoce konkurenční čínský trh, pomůže finanční zázemí nové úvěrové linky, ale to by samo o sobě nemuselo stačit. Na druhou stranu, doma mají taky konkurenci a k tomu i bídu o úvěry.
V Británii si Wen Ťi-piao dopřál konflikt s britským protějškem a ohradil se, aby to nebyla pořád jen Čína, na koho se „ukazuje prstem“ ve věci lidských práv. Komentář Financial Times zaznamenal názor nejmenovaného účastníka jednání, že stálé zdůrazňování lidských práv sesouvá Británii níže na žebříčku čínských priorit v Evropě, až za Německo, Francii, Itálii a Španělsko. V Německu se podpisovaly kontrakty za 15 miliard euro a také obsahovaly otvírání čínského trhu. Byla mezi nimi i dohoda, že závody Volkswagenu v čínském Fušanu budou společně s čínským FAW vyrábět také elektromobily. Nebo že v Pekingu vznikne společné vývojové centrum mnichovského Daimlera a pekingského Bejing Benz Automotive.
Maďarsku jeho úspěch přejme, víme, že jej potřebuje. Ale není to tak dávno, a bylo to Česko, kdo byl v Číně považován za hlavního kandidáta na privilegovaného středoevropského partnera. Stačí zalistovat knihou někdejšího premiéra Jiřího Paroubka Ve službě republice a na straně 177 najdeme klíčovou poznámku k pražské návštěvě Wen Ťi-paa z prosince 2005: „Wen formuloval tezi o ČR jako o možné evropské základně čínských firem.“
Paroubek pak zmiňuje, že obdobnou myšlenku navrhl počátkem března 2006 také ruskému prezidentu Putinovi. „Viděl jsem velkou možnost získat z obou zemí velké investice, které by Česku ještě urychlily hospodářský růst. Tento záměr ovšem vyžadoval k naplnění přípravu a realizaci řady praktických kroků. Vzhledem k výsledku voleb v roce 2006 k tomu ale nedošlo. Topolánkova vláda pak o ČLR jevila minimální zájem.“
Bohužel, mezi tím přibylo taky těch, kdo jeví minimální zájem o Česko.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 4129x přečteno
Komentáře
Jenom maličkost k opravě, tento (mimochodem mezi lidmi nejoblíbenější) čínský politik se správně jmenuje Wen Ťia Pao (温家宝) :-)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Článek super. Mimochodem je o tom, o čem se snažím mluvit už 20 let a nikdo mě neposlouchá.
Pane Slezák:
1. V Číně nikdo neviděl žádný komunismus už od roku 76.
2. Maovy spisy prodávají zejména kluci v turistických zónách cizincům...A Mao nenapsal jen rudou knížku (lépe řečeno sebrané výroky předsedy Maa- 毛主席语录) ale i jiné, naopak dobré věci, jako třeba Vzpomínky na Dr. Bethune atd.. Navíc Číňané ctí všechny své bývalé představitele, i když to byli hrdlořezové jako císař Čin Š' Chuang nebo Mao Ce Tung. Každý vládce, csař či diktátor má své pozitivn i negativní stránky.(koneckonců, šáhněte Francouzům na Napoleona...) Pro oslavovaného Kissingera či Nixona byl mimochodem Mao Ce Tung tím nejlepším partnerem k jednání, hrdlořez nehrdlořez.. Přesto Mao= diktátor, Kissinger=papež "demokracie a svobody" a nositel nobelovyceny míru. Takže vo co jako jde?
3. Jediný portrét Mao Ce Tunga visí na vstupu do "Gu Gong" protože si ho zatím nikdo nedovolil sundat, jinak NIKDE. Portréty Marxe nebo Lenina KDE PROSÍM? Jsem v Číně skoro 20 let a nikde jsem nic takového neviděl. A za Mao Ce Tunga teprve ne, s Rusy byli Číňané na nože od doby, kdy Stalin realizoval přátelskou soudružskou pomoc Čínským soudruhům stylem lichvy na nekřes'tanský úrok...) Spíš už pěkných pár let(poprvé jsem zaregistroval před 12 lety) nenápadně při oslavách republiky Číňané vytáhli portrét Dr.Sun Yat Sena :-)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Na príklade Maďarska, ale aj Spojených štátov a ďalších krajinách vo svete vidno, ako sa mení postoj ich vlád voči komunistickej Číne, ak sa jedná o peniaze a kšefty.Rovnako pravdepodobné však je i to, že mnohé krajiny si začínajú uvedomovať, akú veľkú úlohu vo svete zohráva a ešte len bude zohrávať táto krajina, v ktorej obyvateľstvo žije pod "kosákom a kladivom". Na jednej strane strane sú komunisti vyhlasovaní za zločincov, na druhej strane stojíme v predklone, ak chceme uzavrieť nejaký "kšeft" alebo potrebujeme pôžičku. Vtedy nám nevadí, že v tejto krajine ešte stále vychádzajú v obrovských nákladoch spisy Mao Ce Tunga, že v rovnako veľkých nákladoch vychádzaju spomienky na svojho manžela, otca i deduška, z pera jeho najbližších príbuzných, ale aj ostatných jeho obdivateľov. Nevadí nám, že všetky sviatky prebiehajú pod obrovskými portrétmi nielen Mao Ce Tunga, ale aj pod portétmi Marxa a Lenina. Mávanie svojími "pästičkami" voči tejto krajine, ktorá nadobúda čoraz silnejšie postavenie vo svete, mi pripadá potom, iba ako také symbolické - "aby sa nepovedalo". Rešpektujeme silu a veľkosť svojho suseda, no kvôli zásadovosti zmlátime aspoň svojich slabších rodinných príslušníkov.Aspoň takto zachovávame zdanie veľkých bojovníkov za slobodu a demokraciu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.