Zbyněk Fiala: Krvavé peníze

Podívejme se na nejzajímavější pasáže z Fassmannova vystoupení v Hyde Parku ČT:

Deset let proděláváme etapu snižování daní, příští rok bude složená daňová kvóta 33,3 procenta. Jestliže se česká společnost rozhodla, že přerozdělování bude velmi nízké, potom nemůže mít současně sociální stát i snižování daní.

Kdyby byla složená daňová kvóta o 4 procentní body výše než dnes, pořád by byla dva procentní body pod evropským průměrem, a přitom by nebyly problémy s deficitem státního rozpočtu.

Zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu za prvních deset měsíců ukazuje, že na příjmové straně veřejných financí chybí o 55 miliard korun víc než se schválilo ve sněmovně. Prvořadou záležitostí ministra přitom je, aby se příjmy státního rozpočtu plnily. Měl by proto vypracovat nějaký akční plán, jak rozpočet naplnit. Nic takového se neděje. Jestliže se tedy letos neplní o 55 miliard, jaká je pravděpodobnost, že se naplní rozpočet v příštím roce? Žádná.

- Jaký růst byste použil, kdybyste sestavoval rozpočet?

Použil bych růst, který je v současné prognóze ministerstva financí. My jsme prognózu podstatně nižšího růstu udělali už v srpnu. Je stejná. Jsem rád, že ji ministr Kalousek použil.

- Proč nevyhlásíte neomezenou generální stávku?

To nám (analytikům) nepřísluší a ani se tím nezabýváme. Na to se musíte zeptat vedení konfederace. Osobní názor: Generální stávka by se měla používat v situaci, kdy už se jednáním nedá ničeho dosáhnout. Avšak všechny možnosti jednání ještě zdaleka nebyly využity.

- Jaká protikrizová opatření se mají udělat?

Na tripartitě jsme navrhli základní opatření – zastavit reformy, protože budou zhoršovat ekonomickou situaci. Dále, aby se vytvořil společný tým a začalo se pracovat na krizových scénářích a opatřeních. Nevím, proč to vláda odmítla. Předtím jsme se podíleli spolu s podnikateli na Janotové balíčku. S podnikateli vzniklo také 21 antikrizových opatření za Fischerovy vlády. Taková opatření budou znovu potřeba.

Tripartita má odborné týmy, ale konzultujeme i s úředníky na úrovni ministerstev. Když nás někdo osloví, konzultujeme i s některými politickými stranami, a nejen opozičními.

Příští rok bude hospodářský růst spíš pod nulou. Ale kardinální problém veřejných rozpočtů spočívá v tom, že daně se nevybírají z reálných (přepočtených), ale z nominálních (skutečných) peněz. Deflátor, který tento rozdíl ukazuje, je dlouhodobě záporný, zatímco prognóza MF předpokládá, že bude kladný. Prognóza tvrdí, že snížení hospodářského růstu bude 18 miliard, deflátor však tento propad prohloubí. Je to spojeno hlavně s cenami směnných relací, tedy s rozdílem mezi cenami dovozu a vývozu.

Výběr daní tedy bude menší, ale jen jedním důvodem nižšího výběru je nižší růst a nižší inflace. Vedle toho se zhoršuje výběr daní jako takových. Z 55 miliard, které státní rozpočet nemá oproti tomu, co plánoval, způsobil špatný vývoj ekonomiky jen asi z 25 miliard. Další část pravdy je v tom, že daňová soustava je špatně nastavena. Je nastavena ve prospěch nepřímých daní, a tam je špatný výběr.

Důvod, proč se to nepromítlo do daleko většího schodku veřejných rozpočtů, spočívá v tom, že 70 miliard korun plánovaných výdajů se prostě nevyplatilo. Jsme na začátku listopadu, ale výdajově jsme na začátku října. Je tam měsíční zpoždění.

Vedle toho, zvýšení DPH přinese snížení spotřeby, a to je samozřejmě proti ekonomickému růstu.

- Jak si vysvětlujete Kalouskova selhání?

Musíme se vrátit na začátek. Známá Kalouskova prognóza z roku 2008 vznikla už po pádu Lehman Brothers, kdy všechny státy viděly příznaky krize, ale Česká republika byla jediná, která předpovídala zrychlení růstu. Proč? Protože v roce 2008 se muselo prokázat, že ekonomické reformy dua Klaousek a Topolánek urychlily růst.

Deficit veřejných financí byl nakonec 250 miliard korun, pak byly pokusy vydávat to za prorůstové opatření. Ve skutečnosti se peníze vyplýtvaly vyloženě neproduktivně, a pak chyběly jinde.

- Kolik by přineslo progresívní zdanění?

Předtím, než se začneme bavit o sazbách, vyžaduje to několik kroků. Připomeňme, že daňový výnos je dán třemi parametry – kdo platí (počet poplatníků), z čeho se platí (šíře daňového základu), a teprve pak jsou sazby. Musíme postupovat systematicky. Nejprve je nutné pročistit daňové prostředí – podívat se nedaňové úniky, práci na černo, stínovou ekonomiku. Zadruhé, v daňovém zákonodárství je spousta různých slev, úlev, odpočtů pro různé subjekty – je to nepřehledné a znamená to, že jeden daňový subjekt je více zatížený než jiný.

Proto je třeba začít tím, že se nastolí elementární pořádek. Pokud se udělají takové kroky, které bohužel neudělala žádná reforma, můžeme zjistit, že výběr se zvedl natolik, že sazby nemusíme zvyšovat. Příklad daně z příjmu organizací – jedno procento tam činí 6 miliard korun. Ale od roku 1993 se tam navalila taková míra slev a různého balastu, že nominální sazba je 19 procent, ale efektivní sazba jen 12 procent. Rozdíl je tedy 7 procent, to jinde ve světě nenajdete. Jestli se tedy zruší některé odpočitatelné položky, sazbu možná není třeba zvedat. Jenže místo aby se vláda pustila do těchto problémů, nejvíc se zabývá zvýhodněním stravenek…

- Jak na korupci?

Utnout zdroje peněz. Udeřit proti ekonomické kriminalitě, práci na černo, šedé ekonomice – a na korupci nebudou peníze.

- Vláda vůbec nešetří, utrácejí tam plnými doušky, rozdávají si obrovské platy, nakupují luxusní auta. Má potom právo diktovat lidem, jak šetřit?

Právo má, má mandát od voličů. Ale říkáme vládě - jestli chcete napravit veřejné finance, udělejte napřed hloubkové audity u každé položky. Jsou tyto výdaje nezbytné? Nehnijí tam lobbistické zájmy? Protože peníze vydřené ze sociálních dávek a platů, to jsou krvavé peníze. Šetřit se musí od halířových položek, protože když to neuděláme, přijde nějaký mág, který uvidí rozpočet podruhé v životě, a řekne – co je tam největší položka – důchody? Tak je snížíme. Sociální dávky? Dolů!

Doba, do které jdeme, bude mnohem horší, než co naznačuje pravděpodobný pokles růstu v příštím roce. Přichází doba dlouhodobé stagnace nebo poklesu.

- Média píší o tom, že vlastníci Škody Plzeň jsou registrováni někde v Tichomoří. Kdekdo utíká do daňových rájů. Měl by se přijmout zákon, že daně se mají platit tam, kde podnikám?

Ano.