Zbyněk Fiala: Privatizace církve, korupce a média

Jedná se spíš o privatizaci církve, podařilo se mi prosadit v jedné z pracovních skupin charakteristiku toho, co se bude odehrávat v rámci tzv. církevních restitucí. Debatovali jsme o tom, jaké téma uvést do referenda jako první.

Pracovní skupina, která jednala o využití nástrojů přímé demokracie, byla jen jednou z deseti, ve kterých se prostřídali zástupci dvaceti občanských iniciativ. Na IV. fóru alternativ, které se sešlo v neděli v sále pražského magistrátu, se vedla také intenzivní debata o návrzích protikorupčních zákonů nebo o vhodnosti volební účasti občanského politického hnutí. Ale všichni se museli přizpůsobit tomu, že debata alternativ začíná být konkrétnější, a tak se šlo do skupin už od začátku. Každý si musel vybrat. Šel jsem tedy dopoledne na referendum, odpoledne na politické občanské hnutí. Zbytek se dozvím ze zpravodajství portálu www.posun.cz, jehož projekt dokončovala další pracovní skupina.

Jistě, referendum, které jsme tu promýšleli, bude referendum nanečisto. Bude to pokus, jak se zeptat na názor lidí i bez nekonečného vyčkávání, až nám to vláda dovolí. Tak jako žárovkové referendum o Nečasově vládě, které začne ve středu 25. ledna ve 20:00 večer (kdo chce nové volby, pustí na čtvrt hodiny silnější spotřebič), také referendum o církevním majetku vychází z toho, co říká naše ústava – lidé mohou rozhodovat i přímo. Zákon, který to má umožnit, však chybí. A tak je úkolem alternativ poskytnout to, co lidé chtějí a politici odmítají.

Za Den demokracie, kdy by referendum nanečisto mohlo proběhnout, bylo vybráno velikonoční pondělí 9. dubna, ke kterému patří i tradice mírových pochodů. Můžeme se k některému připojit, nebo uspořádat vlastní. Během pochodu povedeme debatu a uzavřeme ji odpovědí na otázku referenda: Přejete si privatizaci církve?

Církve poskytovaly veřejnou službu a používaly k tomu majetek, který jim byl k výkonu této funkce svěřen. Nyní jim bude dán do přímého vlastnictví. Mohou s ním udělat cokoliv, padnou staletá omezení. Co bude s veřejnou službou? Kdo ví. Za velké privatizace z počátku 90. let, kdy podniky přebírali lidé z managementu, také nikdo nebral vážně sliby z privatizačních projektů. A co je finanční náhrada pro církve? Ta je obdobou toho, co byly úhrady „ekologických zátěží“ pro privatizátory. Tenkrát to byla záruka, že se dá ze státu vyždímat zhruba tolik, kolik se za firmu zaplatilo, a ještě to doplnily bankovní úvěry, u kterých se nepočítalo se splácením. Majetek se rozkradl, budovy prodaly, lidé propustili a management odstěhoval do teplých krajů. S církví by to mohlo dopadnout podobně.

Není řeč o kněžích, ti věrni tradici zůstanou a nanejvýš povýší své skromné pastýřské působení ctí skutečné chudoby. Řeč je o církvi a obrovském majetku, který se uvádí do nekontrolovatelného pohybu. Slováci, kteří už to mají za sebou, můžou vyprávět. Neměli, dostali, prodali, nezbylo nic. Přejete si, aby to tak dopadlo i u nás?

Koho doporučit, před kým varovat

Odpoledne jsem vyslechl, co se dělo v jiném koutě sálu, kde byla na programu fóra příprava na podzimní krajské a senátní volby. Portál posun.cz, o kterém jsem se už zmínil, v tom hraje velkou roli. Vedle vlastní koordinace, kdyby došlo na to politické hnutí, budeme sdílet také velice konkrétní informace o kandidátech. Sestavíme seznam požadavků a rozešleme jej formou dotazníků, abychom věděli, koho podpořit. S některými kandidáty už jsme tak pracovali v minulých senátních volbách a budeme se zajímat, zda sliby platí. Další mají za sebou kariéru v zastupitelstvech nebo nějakou občanskou historii. Všechny tyto doporučující nebo varovné informace budeme soustřeďovat a předávat občanům. Rozbíhá se také debata, kterou osobnost vyzdvihnout do prezidentských voleb. Profesora Jana Kellera? Profesorku Vladimíru Dvořákovou? Jména zatím padala jen v hloučcích při obědě.

Úvaha o volební účasti občanského politického hnutí je v počátcích. Definoval ji Josef Mrázek z Iniciativy za společenskou změnu a publikoval ji v řadě příspěvků na Britských listech, naposledy bezprostředně před fórem. Nejspíš by se jednalo až o parlamentní volby. To neznamená, že je dost času. Takhle vláda by měla co nejdřív odstoupit, škodí, a v předčasných volbách by měly nastoupit občanské iniciativy s kandidáty skutečně zdola. Mimo establishment. Dokonce – lidé s různým názorem, nebude tam žádné vymezení, záleží na místní podpoře občanů. Z nákladů kampaně strach není, počítá se s pomocí ze strany samotných aktivních voličů, neboť osobní kontakt je účinnější a levnější než bilboardy, letáky a televizní křeče.

Je to reálné?

Hnutí bude neuchopitelné, bude to prodej mlhoviny, poslanci si budou ujasňovat pozice až v parlamentu, zněl jeden z protiargumentů.

A je to hnutí občanské, nebo politické? Pokud politické, pak tam chybí referenční rámec programu.

Mrázek: Už princip je politický, plus mravní zásady.

Jak politický? Liberální, nebo solidární?

Mrázek: Mravní je solidární. Ale hlavně se dostanou do parlamentu noví lidé.

Noví lidé… V parlamentu sedí převážně noví lidé, kteří se tam dostali roku 1990.

Další hlasy proti:

Populární lidé z míst nemusí být kompetentní pro posuzování vládních návrhů.

Zkušenost z amerických prezidentských voleb – nemá šanci nikdo, kdo nemá peníze.

Hlasy pro:

Lidé potřebují povzbuzení.

Zájmy občanů nejsou reprezentovány.

Vymýšlíme vymyšlené – systém rad. Rosa Luxemburgová to měla promyšleno lépe – nebojme se slova: sovětové rady. A všechny rady koupit nelze.

Debata o návrhu byla tedy hustá, ke shodě daleko, ale bude pokračovat.

Sada praktických návrhů

Právníci jednali o dalším pokusu o vznik důležitého protikorupčního zákona – o majetkových přiznáních. Ve sněmovně ani jeden z dosavadních návrhů neprošel do druhého čtení. Pokusíme se tedy získat ke spolupráci některé ze senátorů a pomoci k prosazení senátního návrhu. Budeme se také stavět za prodlužení promlčitelnosti trestných činů v oblasti veřejné správy a nakládání s veřejným majetkem, tedy za gigantické rozkrádačky z 90. let, které byly donedávna živé díky navazujícím procesům v Konsolidační bance a podobně.

Sekce pro petice pracuje na centrálním registru a bude usilovat také o to, aby byly uznány petice po internetu. Petice s více než 10 tisíci podpisy dává právo na veřejné slyšení v parlamentu, to je velice účinný nástroj.

Rozbíhají se regionální fóra alternativ.

A nakonec jsme podpořili spisovatelku Lenku Procházkovou, která bojuje s církevními restitucemi formou trestních oznámení na premiéra i členy jeho vlády za zneužití pravomocí veřejného činitele (vždyť ani není seznam majetku!) a podpořili jsme i akademiky v jejich odporu proti omezování autonomie univerzit.

Neděle patřila ostrovu občanské svobody.

Až na schodech mne napadlo, jak se všechny ty druhy privatizací školství, zdravotnictví, penzijního systému a vlastně i té církve v určitém ekonomickém pohledu propojují: Zvyšujeme tempo běhu namístě! Činnosti, které dělal stát, jsou nahrazovány službami se spoustou nových prostředníků, které jsou nákladnější a zvedají tak HDP. Uměle to zvedne hospodářský růst, aby si mohla vláda zajásat nad svou dokonalostí. Přestože věcně toho bude spíš méně.