Zbyněk Fiala: Škrty dusí ekonomiku

Česká ekonomika dosáhla v prvním čtvrtletí reálného růstu o 2,5 procenta, informuje předběžný odhad čtvrtletního HDP, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad ve stručné zprávě s omezenou sadou podrobností. Ve stejné době sousední Německo hlásí dvojnásobné tempo růstu (5,2), rychleji roste i Rakousko (4,2) a Slovensko (3,5). Mohl by se naplňovat scénář, který Český národní banka označuje výrazem „německá lokomotiva“. Ale posuzovány byly i scénáře „vyšší růst cen komodit“, kterému by odpovídaly současné ceny ropy či potravin, a „prohloubení dluhové krize v eurozóně“, kde bychom se také snadno chytli. Není nadto, když si člověk může vybrat.

Předběžné odhady HDP jsou relativní novinkou české statistiky, podrobnější zprávu se všemi čísly dostaneme až 9. června. Zpráva ČSÚ pouze uvádí, že „klíčovou roli v pokračujícím oživení ekonomiky měl i nadále zpracovatelský průmysl růstem vytvořené hrubé přidané hodnoty meziročně o více než deset procent“. Ze čtvrteční zprávy však víme, že v březnu už průmyslová výroba mírně zpomalovala na 9,5 procenta reálného meziročního přírůstku, když výroba motorových vozidel rostla zhruba dvakrát rychleji.

„Brzdu české ekonomiky podle očekávání představují úsporná opatření ve státním rozpočtu. Nicméně s tím se dalo počítat. Celkem by měla všechna fiskální opatření ubrat z letošního růstu HDP zhruba 0,6 procentního bodu,“ komentoval vývoj hlavní ekonom investiční společnosti Patria David Marek. Výdaje institucí vládního sektoru na konečnou spotřebu byly podle ČSÚ nižší než před rokem.

Zpráva ČSÚ si všímá také růstu celkové zaměstnanosti téměř o 40 tisíc osob - „v pojetí národních účtů a po očištění o vliv sezónnosti“. Už toto číslo samotné vyvolává pochybnosti, protože nevíme, jak souvisí se statistikami o nezaměstnanosti. Ty se stejným tempem snižují, ale fakticky vykazují jen pokles těch, kdo vyhovují požadavkům registrace na úřadech práce. Tomáš Vokoun, mluvčí Akčního spolku nezaměstnaných, označuje podobná čísla za jeden ze zázraků, kterými nás zahrnuje vláda: „Zázračně snižuje nezaměstnanost: měsíc co měsíc zmizí ze statistik 20 tisíc nezaměstnaných, aniž by někdo našel práci,“ řekl Vokoun na nedávné demonstraci občanských iniciativ na Palachově náměstí v Praze.

V mátožném stavebnictví je tahounem inženýrské stavitelství (dálnice), ale to může být tvrdě postiženo hrozbou zastavení dotací z evropských fondů. Evropský účetní dvůr poukazuje na naše chronické předražování staveb a manipulace s výběrovými řízeními a ministerstvo průmyslu preventivně stáhlo všechny žádosti o dotace, než se ve věci zorientuje (a zjistí, co se v Bruselu ví).

Ani signály o růstu ekonomiky však nic nemění na tom, že od začátku roku klesá výnos daní a vláda rozpočtové odpovědnosti tak může se svým škrtacím ekonomickým modelem tvrdě narazit. Rozdíl mezi plánovanými daňovými přijmy a skutečností činil v prvních čtyřech měsících letošního roku vytrvale osm až deset procentních bodů. Ministerstvo zatím zakrývalo vývoj rozpočtového schodku rychlejším čerpáním evropských peněz a dalšími triky, ale s tím může být také konec, protože Brusel už hrozí zastavením evropských dotací na všech frontách, nejen při stavbě dálnic, ale také ve školství, inovacích a dalších operačních programech.

Vláda však zřejmě netuší, která bije, protože daňová reforma, se kterou tak pospíchá (nakonec bude podle Miroslava Kalouska realizována jen spěšnou novelou stávajícího zákona), má tuto situaci dále vyostřit. Analýza ČMKOS označuje Kalouskovu daňovou reformu jednoznačně za „destrukční“, protiže obsahuje výrazné stimuly pro přechod zaměstnanců do švarcsystému. Zaměstnavatel, který vyhodí zaměstnance s průměrným platem a přijme za stejné peníze na stejné místo OSVČ, vydělá na úspoře plateb sociálního a zdravotního pojištění 8 tisíc korun měsíčně! Koho by to nelákalo? Ale tyhle peníze musí někde chybět.

Předběžný odhad HDP signalizuje také neblahý vývoj českého zemědělství, zpráva ČSÚ mluví o poklesu. Signalizovala jej i dubnová čísla ČSÚ o zemědělské výrobě. Jak statistici uvedli, v 1. čtvrtletí 2011 bylo vyrobeno o 6,3 % méně masa – především vepřového a drůbežího - než ve stejném období předchozího roku. Meziročně vzrostly porážky prasnic (o 22,8 %). Zpravodajství ze zahraničí nás přitom informuje o tom, že světové ceny zemědělských surovin dosahují rekordních úrovní. Jenže české zemědělství představuje méně než dvě procenta HDP a lidé, kteří v něm působí, tvoří jen nepatrný zlomek voličů. Kdo by si s tím lámal hlavu...