Zbyněk Fiala: Stavebnictví padá k zemi

Stavební firmy jsou na tom zle, ale není to nic proti tomu, co je teprve čeká. Podle statistiky ČSÚ, produkce inženýrského stavitelství (jde hlavně o dálnice) klesla za srpen letošního roku o šestinu (o 18,5 %). Je to odraz neschopnosti Nečasovy vlády čerpat z evropských fondů. Ekonomika oslabená Kalouskovými škrty tak dostává další ránu. Pokles stavebnictví se šíří jako mor, zhruba ve stejném poměru kleslo i zahájení výstavby nových bytů.

Řeklo by se, že se to dohoní jinde, celkový počet stavebních povolení klesl jen o 3 %. Jenže velké rány nahradila hrst drobných. Poplašnou sirénu spouští číslo, které tu snad ještě nebylo - orientační hodnota nových zakázek spadla skoro o polovinu (o 42,6 procenta).

Také v průmyslu klesá hodnota nových zakázek, byť řádově pomaleji (o 3,4 procenta). Až na auta míří všechno dolů. S úžasem hledíme, jak široce se rozevírají nůžky mezi výsledky exportně orientovaných automobilek se zahraničními vlastníky a domácí složkou ekonomiky, kterou moudrá rozpočtově odpovědná vláda připravila o poptávku. Exportní tržby zatím slušně rostou o 16,0 %, i když přírůstek nových zakázek ze zahraničí už začíná být podstatně skromnější (o 3,3 %). Zato domácí tržby vytrvale klesají, naposledy o 2,1 procenta, a hledí do jasné propasti – nové tuzemské zakázky klesly o 14,1 procenta. Mizí také primitivní opakovaná výroba, jako je sestavování počítačů z hotových dílů na pásu, kde mohou naše ženy těžko soupeřit s pětkrát skromnějšími asijskými dělnicemi. Meziroční pokles zakázek počítačů a podobných zařízení dosáhl 18,7 %.

Když do naší otevřené exportní ekonomiky zahrneme i vysokou dovozní náročnost, s napětím sledujeme vývoj obchodní bilance. Až dosud se dařilo udržovat obchodní přebytek brzděním dovozu, ale daří se to stále méně vhledem k vysokým cenám dovážené ropy. ČSÚ varuje, že trend růstu dovozu je téměř dvakrát rychlejší než trend růstu exportu. Srpnový přebytek ve výši 1,7 miliardy korun je v letošním roce nejnižší.

Samostatnou poznámku si zasluhuje koruna, vzhledem k dalšímu paličskému prohlášení prezidenta Václava Klause při zahájení brněnského strojírenského veletrhu, kde varoval před eurem a označil je za mrtvý projekt od samého počátku. Koruna letos zastavila trendové posilování vůči euru, takže příjmy exportérů z tržeb v eurozóně už zhruba půl roku nejsou kurzovým rizikem příliš ovlivněny. Horší je to však v dolarové oblasti, odkud dovážíme. Objevují se náznaky oslabování koruny právě v době, kdy se ceny ropy vytrvale drží nad 100 dolary za barel. A když si dáme dohromady aktuální čísla z ekonomiky (hrozba prudkého poklesu) a skutečnost, že malá česká měna může být snadným cílem spekulace, lze s úspěchem předpokládat, že Svaz průmyslu a dopravy si vzpomene, co zapomněl, a vrátí se znovu k volání po urychleném přechodu na euro. To by ovšem znamenalo i urychlené přizpůsobování chystaným změnám v eurozóně, která může překonat současnou krizi jen zásadním prohloubením integrace. Stručně vyjádřeno – znamenalo by to, pustit se do pravého opaku toho, co doporučuje Václav Klaus. Na druhou stranu, zkusili bychom znovu srovnat krok s největším obchodním partnerem Německem.