Zbyněk Fiala: Stavebnictví padá k zemi

obrazek
7.10.2011 20:44
Zatímco v Brně probíhá tradiční svátek českého exportu, Mezinárodní strojírenský veletrh, z Českého statistického úřadu přicházejí čísla, při kterých všem, kdo se v průmyslu a stavebnictví pohybují, tuhne krev v žilách.

Stavební firmy jsou na tom zle, ale není to nic proti tomu, co je teprve čeká. Podle statistiky ČSÚ, produkce inženýrského stavitelství (jde hlavně o dálnice) klesla za srpen letošního roku o šestinu (o 18,5 %). Je to odraz neschopnosti Nečasovy vlády čerpat z evropských fondů. Ekonomika oslabená Kalouskovými škrty tak dostává další ránu. Pokles stavebnictví se šíří jako mor, zhruba ve stejném poměru kleslo i zahájení výstavby nových bytů.

Řeklo by se, že se to dohoní jinde, celkový počet stavebních povolení klesl jen o 3 %. Jenže velké rány nahradila hrst drobných. Poplašnou sirénu spouští číslo, které tu snad ještě nebylo - orientační hodnota nových zakázek spadla skoro o polovinu (o 42,6 procenta).

Také v průmyslu klesá hodnota nových zakázek, byť řádově pomaleji (o 3,4 procenta). Až na auta míří všechno dolů. S úžasem hledíme, jak široce se rozevírají nůžky mezi výsledky exportně orientovaných automobilek se zahraničními vlastníky a domácí složkou ekonomiky, kterou moudrá rozpočtově odpovědná vláda připravila o poptávku. Exportní tržby zatím slušně rostou o 16,0 %, i když přírůstek nových zakázek ze zahraničí už začíná být podstatně skromnější (o 3,3 %). Zato domácí tržby vytrvale klesají, naposledy o 2,1 procenta, a hledí do jasné propasti – nové tuzemské zakázky klesly o 14,1 procenta. Mizí také primitivní opakovaná výroba, jako je sestavování počítačů z hotových dílů na pásu, kde mohou naše ženy těžko soupeřit s pětkrát skromnějšími asijskými dělnicemi. Meziroční pokles zakázek počítačů a podobných zařízení dosáhl 18,7 %.

Když do naší otevřené exportní ekonomiky zahrneme i vysokou dovozní náročnost, s napětím sledujeme vývoj obchodní bilance. Až dosud se dařilo udržovat obchodní přebytek brzděním dovozu, ale daří se to stále méně vhledem k vysokým cenám dovážené ropy. ČSÚ varuje, že trend růstu dovozu je téměř dvakrát rychlejší než trend růstu exportu. Srpnový přebytek ve výši 1,7 miliardy korun je v letošním roce nejnižší.

Samostatnou poznámku si zasluhuje koruna, vzhledem k dalšímu paličskému prohlášení prezidenta Václava Klause při zahájení brněnského strojírenského veletrhu, kde varoval před eurem a označil je za mrtvý projekt od samého počátku. Koruna letos zastavila trendové posilování vůči euru, takže příjmy exportérů z tržeb v eurozóně už zhruba půl roku nejsou kurzovým rizikem příliš ovlivněny. Horší je to však v dolarové oblasti, odkud dovážíme. Objevují se náznaky oslabování koruny právě v době, kdy se ceny ropy vytrvale drží nad 100 dolary za barel. A když si dáme dohromady aktuální čísla z ekonomiky (hrozba prudkého poklesu) a skutečnost, že malá česká měna může být snadným cílem spekulace, lze s úspěchem předpokládat, že Svaz průmyslu a dopravy si vzpomene, co zapomněl, a vrátí se znovu k volání po urychleném přechodu na euro. To by ovšem znamenalo i urychlené přizpůsobování chystaným změnám v eurozóně, která může překonat současnou krizi jen zásadním prohloubením integrace. Stručně vyjádřeno – znamenalo by to, pustit se do pravého opaku toho, co doporučuje Václav Klaus. Na druhou stranu, zkusili bychom znovu srovnat krok s největším obchodním partnerem Německem.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: ekonomika

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Vzpomínám si,že to není tak dávno,co jeden spekulant srazil na kolena britskou libru.Obávám se,že spekulanti si mohou s naši korunou udělat kdykoli acokoli se jim zamane,bez ohledu na naši ekonomiku.

 

schlimbach

Jsem zásadně proti euru. Potřebujeme fixní kurz koruny, který bude naše společnost měnit podle reálného srovnávání produkltivity práce doma a v zahraničí a ne, že ho bude určovat zájem spekulativního kapitálu.Proč vlastně má Česká republika jako společnost existovat? Aby bylo dosti otroků, kteří se budou podílet na nesmyslném plundorování přírodního bohatství, aby ho pro naše potomky již moc nezbylo, nebo proto, aby si mohli občané dovolit žít skutečný život, mít dostatek času pro sebe i své blízké, pro svůj duchovní růst, pokud chtějí? Zamýšlíme se vůbec, co produkujeme a proč? Proč jsme zde na Zemi? O co více se "přebíjíme" s jinými ve stejném obchodním prostředí a "konkurujeme" si, o to více lidí ve světě umírá hladem ... Říkám to vždy, možná stále dokola, ale jedině hlupák vydá vlastní měnu do rukou cizího kapitálu, jedině hlupák vydá z rukou přírodní bohatství a strategické podniky a energie. jedině hlupák prodá vlastní půdu do cizích rukou a jedině hlupák bude tvrdit, že národní stát a společnost je přežitek.  více na http://www.ekonomickareforma.cz