Zbyněk Fiala: Stoupáme směrem dolů

Předběžný odhad ČSÚ, který vychází z přepočtu na stálé ceny, zaznamenává růst HDP o 2,4 procenta. (http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp081611.doc) Meziroční růst HDP ve stálých cenách je abstrakce usnadňující srovnání s minulostí, aby nám ceny nezastřely pohled na to, zda se toho vyprodukovalo víc, nebo míň. Z hlediska ministerstva financí je však důležitější údaj HDP, který si své ceny ponechal (nominální HDP), protože to nabízí lepší obraz tržeb, zisků a příjmů, ze kterých se platí daně. Pokud HDP očištěný o ceny vzroste o dvě procenta, ale ceny přitom o stejná dvě procenta poklesnou, ministerstvo financí tuší, že přírůstek daní bude nula. Nominální HDP za druhé čtvrtletí však zatím neznáme.

Na závažnost problému nás upozornil šéf makroekonomických analýz odborové centrály ČMKOS Martin Fassmann na konci loňského roku v rozhovoru, který jsme publikovali pod názvem: Jde to dolů, je deflace.

(http://www.vasevec.cz/vip-blogy/martin-fassmann-pro-vasi-vec-jde-dolu-je-deflace)

Připomeňme si klíčové pasáže. Nejprve Fassmannův popis tehdejší situace:

O deflaci nás oficiálně informoval Český statistický úřad ukazatelem, který se nazývá deflátor HDP. V prvním čtvrtletí měl hodnotu minus 1,7 procenta, ve druhém minus 1,2 procenta. Je to jiné číslo než to, které sleduje vývoj cen koše nejdůležitějších produktů a služeb průměrného spotřebitele a vykazuje se jako index spotřebitelských cen. Při výpočtu HDP se totiž dá pracovat i se všemi cenami v ekonomice. To je onen deflátor. Je pracnější, nedá se dělat moc rychle, ale je to mnohem přesnější údaj. A tento deflátor HDP nám teď říká, že ceny klesají, ekonomika je v deflaci. To je velice nepříznivý jev, který brzdí ekonomiku, dusí spotřebu, odrazuje investice.

A pak Fassmann konfrontoval výhled ministerstva financí s predikcí odborářských makroekonomů:

Rozpočet na rok 2011 je postaven na tom, že růst HDP zrychlí na 2,3 procenta a ceny budou v plusu, deflátor bude plus 1,3. Když to sečtete, nominální HDP by mělo vyrůst o 3,7 procenta. Jak by se to mohlo tak snadno přetočit ze záporných čísel do kladných? Přírůstek HDP, se kterým ministerstvo financí počítá, přitom reprezentuje 136 miliard korun přidané hodnoty. Při současném nastavení daňových pravidel by to znamenalo příspěvek do státního rozpočtu 48 miliard korun.

Kdyby nastalo to, co říkáme my, to znamená, reálně nulový růst, deflátor mínus 1, to znamená jen mírně zlepšený proti současnému stavu, tak dojde k tomu, že se nezrealizuje HDP asi za 145 miliard korun a v příjmech rozpočtu bude chybět 60 miliard korun. Deficit veřejných financí se pak bude zase dotýkat 200 miliard jako v letošním roce. Protože – jak uvedená zpráva na straně 44 uvádí –deficit veřejných rozpočtů v roce 2010 bude činit 208,7 miliardy korun, to je 5,7 procenta HDP.

Aktuální deflátor, index souhrnného cenového vývoje v české ekonomice podle jeho vlivu na tvorbu hrubé přidané hodnoty, zatím neznáme. Podrobnější údaje k nynějším předběžným odhadům poskytne ČSÚ za měsíc. Můžeme se ale podívat do čerstvé makroekonomické predikce ministerstva financí, která vyšla 21. července. Ta předpovídá pro celý letošní rok deflátor ve výši minus 0,8 procenta. Pokud by ale tato předpověď vyšla, pak by to znamenalo, že ministerstvo už je o 2,1 procenta jinde, než na čem stavělo státní rozpočet na rok 2011. Ten počítal s kladným deflátorem 1,3 procenta.

Když tedy porovnáme loňskou predikci MF, která předpokládala deflátor ve výši plus 1,3 procenta, a čerstvou predikci téhož ministerstva, kde už se mluví o mínus 0,8 procenta, Fassmann byl mnohem blíže realitě, když loni odhadoval deflátor na mínus jedna.

Vraťme se k čerstvé předběžné předpovědi HDP za druhé čtvrtletí 2011. Zmíněná zpráva ČSÚ si nejprve všímá poptávky a uvádí, že stabilním zdrojem růstu zůstává zahraniční obchod, ale jeho pozitivní příspěvek se postupně snižuje. Naopak negativně ovlivňují vývoj HDP výdaje na konečnou spotřebu domácností a letos také institucí vládního sektoru. Když se podíváme na zdroje produkce, zpracovatelský průmysl zpomalil, ale roste. Avšak v zemědělství a službách hrubá přidaná hodnota meziročně klesla.

Pokud jde o zemědělství, je to obraz katastrofy, protože poptávka asi rostla, když ceny zemědělských výrobců meziročně vyskočily jak zběsilé, v červnu byly skoro o čtvrtinu výše než ve stejném období minulého roku. (http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cipc081511.doc) Jenže zemědělství tvoří jen asi dvě procenta českého HDP, takže tento uragán ve výsledku zapůsobí jako zanedbatelný vánek. Ceny potravinářů rostly o něco pomaleji (9,3 %). Zato v klíčovém českém oboru, ve výrobě dopravních prostředků ceny klesaly o 2,7 procenta. V dalším exportním odvětví, které tvoří počítače a elektronika, byl cenový pokles o 3 procenta. Na druhou stranu, ceny energií vzrostly o 8,2 procenta, ale jejich vysoký přírůstek je třeba vnímat spíš jako další daň, protože víc je těch, kdo energii nakupují, než těch, kdo ji produkují. Stejnou ránu představují vysoké ceny dovážené ropy.

Nelze se divit, že pozitivní příspěvek exportu se snižuje. Z jiné statistiky, která byla publikována rovněž na začátku týdne, se dozvídáme, že se meziročně zhoršily směnné relace o 1,8 procenta, to znamená, že ceny vývozu nedržely krok s cenami dovozu. Pro exportní zemi jsou ceny vývozu pochopitelně velice důležité. Největší podíl na tom má vývoj kurzu koruny. Z toho je patrné, že jenom pohyby kurzu měny, která nepatří do eurozóny, mohou spolknout celý přírůstek HDP. (http://czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/78EA002B92FB)

David Marek z Patria Finance se obává, že špatným zprávám není konec:

Druhá polovina roku může přinést další zpomalení růstu ekonomiky a nelze vyloučit ani mezikvartální pokles HDP. Řada indikátorů naznačuje, že ochlazování ekonomické aktivity v eurozóně a USA pokračuje. Nestabilita na finanční trzích může situaci dále zhoršit. Prozatím počítáme s tím, že se české HDP v letošním roce zvýší o 2,1 procenta, píše Marek.

A my dodejme - ve stálých cenách…