Zbyněk Fiala: Vláda míří hlavou do zdi

Nezávislý think tank („nádrž myšlenek“, nikoliv obrněnec) IDEA, ve kterém působí na bázi jakési občanské iniciativy převážně výzkumníci z CERGE-EI, vydal studii Petra Janského a Ondřeje Schneidera o udržitelnosti veřejných financí. Výraz udržitelnost je v titulku mírně zpochybněn – tvarem „(ne)udržitelnost“, - ale studie samotná dochází k jasnému závěru, že tak, jak jsou české veřejné finance nastaveny dnes, jsou naprosto neudržitelné.

Je dobře, že nezávislá IDEA existuje a může si takovou studii dovolit, poznamenal k tomu její zakladatel profesor Jan Švejnar. Tím naznačil, co si máme myslet o běžně publikovaných názorech komerčních a dalších „analytiků“.

Jaké hrůzy nás čekají? Autoři studie neudělali nic jiného, než sáhli po číslech, která jsou obsažena v konsolidačním programu ministerstva financí, a spočítali vývoj státního dluhu, na který máme založeno v delší budoucnosti. U dluhu jim vyšlo démonické číslo 160 procent HDP roku 2050, tedy rázný přesun do řeckých hájů. A pokud jde o rozpočtové schodky, ve finále naskakovaly v dvouciferném tempu.

Na první pohled takový pokus vypadá dost šíleně – zvažovat, co bude roku 2050, když ministr financí na podzim s vážnou tváří tvrdil, že na reálný rozpočet je příliš brzy, protože „nikdo neví, co bude“. Jenže ministerstvo, které neví, co bude za pár měsíců, dlouhodobé výhledy samo produkuje. A cvičení výzkumníků IDEA se pokusilo otestovat, zda své bohatýrské plány vláda taky čte. Pokud bychom se totiž měli vyhnout vývoji, který výzkumníkům IDEA z ministerských čísel vychází, museli bychom rychle zvýšit DPH na 23 procent nebo snížit starobní důchody o 30 procent, či udělat něco v podobném rozsahu – pokud vše zůstane tak jako dnes.

Jenže ono to nezůstane jako dnes. Premiér Petr Nečas ve stejnou dobu napsal v obsáhlém článku Právu, že chce dál snižovat přímé daně. Problém chce tedy ještě vyhrotit a debaty o dalším prudkém zvyšování DPH či snižování důchodů nemají zůstat jen u teorie. Zatím však o rizicích své ekonomické politiky zřejmě nemá tušení a pokračuje v prudkém běhu hlavou do zdi.

Tento běh byl odstartován daňovou reformou Topolánkovy vlády, jíž byl Nečas členem, tedy prudkým snižováním daní pro nejvyšší příjmové kategorie a dalším ořezáním daňových příjmů. Když k tomu přidáme nevídanou míru korupce a úprk firem do daňových rájů, přestává být záhadou, proč peníze v rozpočtech chybí. K tomu, abychom zabránili hrozícímu propadu, totiž potřebujeme korekci v rozsahu 2,2 procenta HDP ročně.

Samozřejmě, že očekávání naprosto neměnného vývoje po dlouhou dobu je nerealistické i nezávisle na tom, co zrovna Nečase napadne. Profesor Švejnar říká, že při vyšší míře hospodářského růstu, než s jakým počítá zmíněný program ministerstva financí, je možné obnovit rovnováhu. Problém je v tom, že přehlížení problémů v budoucnu provází prohlubování problémů v současnosti. Podle nejnovější predikce hospodářského vývoje z dílny IDEA, Česku nejspíš hrozí recese, ale česká vláda drasticky sráží i to, na co má přímý vliv, veřejnou poptávku, a to hned o tři procenta.

Je-li očekávaný přírůstek domácí spotřeby nula (podepíše se na tom i vyšší DPH) a fixní investice veskrze žádné, export by musel vzrůst o 3 procenta, abychom HDP v Česku udrželi aspoň na hladině stagnace, konstatuje Švejnar. K růstu exportu ovšem potřebujeme růst zahraniční poptávky od našich největších obchodních partnerů, nikoliv vyhlídku evropské recese. Jenže naši nejbližší obchodní partneři jsou na tom velice špatně, Německo čeká stagnace a průměr eurozóny spadneš do mírného poklesu.

Americká ekonomika roste rychleji, než se očekávalo, a k tomu šéf Fedu Ben Bernanke slíbil, že bude pokračovat s politikou nulových úrokových měr až do roku 2014. Rychle roste také Čína, Brazílie a další státy BRIC. Na tyto trhy však nedokážeme proniknout jinak než nepřímo, prostřednictvím subdodávek německého vývozu. Přímé vývozy by jistě byly efektivnější, a dokonce jsme tam už byli, avšak pravicovým vládám se dlouho zdálo, že tyhle trhy nestojí za pozornost.

Ekonomická predikce IDEA na rok 2012 je vlastně relativně optimistická, protože vychází z předpokladu, že nedojde k rozpadu EMU a že vývoj finančního sektoru nebude příčinou problémů. Česká domácí poptávka však bude v poklesu a veřejná taky. Ekonomika by proto potřebovala nějaký větší stimul, ale něco takového dnes prostě nemá v Nečasově vládě politickou podporu. Místo toho se pokračuje v úvahách o „závodu ke dnu“, to jsou nižší daně firem a vrcholových manažerů, nižší mzdy, nižší důchody, méně veřejných služeb, demontáž všeho, co zbylo ze sociálního státu. Závody se Somálskem? Ano, když místo pirátů dosadíme exekutory.

Je dobře, tu a tam někdo prožene hesla počítačem a ukáže, o co se jedná doopravdy. Těžko to nazvat jinak – běh hlavou do zdi.