Bude Írán další na řadě?

obrazek
19.10.2011 09:49
Studie Ernst & Young varuje, že u cen ropy se očekává nárůst 43,1 % do roku 2020 a průměrná cena benzínu dosáhne 3,53 USD za litr. Pákistánská rozvědka odhalila, že íránsko-americký občan Manssor Arbabsiar, který byl obviněn v USA z komplikovaného spiknutí s cílem zabít saúdského velvyslance ve Washingtonu, získal před třemi měsíci falešné doklady totožnosti z izraelské rozvědky Mossad. Že spolu tyto dvě informace nesouvisí?

Obě zprávy potvrzují mé přesvědčení o tom, že celý komplot se zabitím velvyslance je vykonstruovaný a má posloužit jako záminka k útoku Izraele resp. USA na Írán. O tom se ostatně uvažuje již mnoho let. To potvrdil i bývalý představitel amerického ministerstva zahraničí Steve Pieczenik, který zároveň poukázal na to, že Izrael nedávno obdržel zásilku velkého počtu protibunkrových raket. Nepřátelství mezi Washingtonem a Teheránem započala islámská revoluce v roce 1979, kdy byl svržen prozápadní šáh Reza Pahlaví a nastolena teokratická islámská republika. Írán patřil i na Bushův seznam „rogue states“ a spolu se Saddámovým Irákem a KLDR tvořil tzv. „Osu zla“.

 

Šíitský Írán sice se sunnitskou Saúdskou Arábií dlouhodobě soupeří o pozici nejsilnější regionální velmoci v oblasti Perského zálivu a vztahy mezi oběma zeměmi jsou chladné, ale příliš nechápu, jak by si Teherán atentátem na velvyslance pomohl či posílil svou pozici. Spíše jisté země, kterým je íránský jaderný program dlouhodobě trnem v oku, potřebují prefabrikovat důvody k zahájení další války na Středním východě. Obamova administrativa – na rozdíl od té Bushovy – nevede války jako hlavní síla, ale spíše se drží v pozadí a největší břemeno nesou spojenecká vojska. V případě Libye to byla Francie s Británií, v případě Íránu to bude Izrael.   

Tel Aviv, pro nějž je Teherán nepřítelem číslo jedna, se obává, že vlivné evropské státy směřují k détente s Íránem a tolerují jeho pokračování v obohacování uranu. Americký ministr obrany Leon Panetta navštívil izraelskou metropoli 3. října a Írán zřejmě představoval jedno z hlavních témat bilaterálního jednání. Netanjahuova vláda čelí masovým sociálním protestům a nespokojenosti obyvatel se situací v zemi a vojenský útok na íránská jaderná zařízení by od vnitropolitických potíží spolehlivě odvedl pozornost. Tento avanturistický čin by však destabilizoval rozsáhlý region od Tuniska po Afghánistán a zřejmě i zažehl požár širšího globálního konfliktu.

Odvrátit pozornost od neúspěchů v domácí politice nepotřebuje jen Netanjahu, ale i Obama, který v první řadě myslí na své znovuzvolení. Americký prezident je pod soustavným tlakem neokonzervativních jestřábů, kteří jej obviňují z přílišné benevolence vůči „darebáckým režimům.“ Viceprezident Joe Biden již připravuje půdu pro zformování širší koalice států, které by se zapojily do protiíránského bloku. Prohlásil, že „je kriticky důležité sjednotit svět pro izolaci a vypořádání se s Íránem.“ Vláda bude lobbovat za uvalení nových mezinárodních sankcí, jakož i za to, aby jednotlivé země rozšířily své vlastní sankce. Biden dodal, že akce USA proti Íránu půjdou nad rámec sankcí. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla, že „tento komplot představuje nebezpečnou eskalaci íránské podpory terorismu.“ Ministerstvo zahraničí varovalo všechny Američany na celém světě před možností teroristických útoků na americké cíle, jejichž součástí mohou být i  útoky v USA. Írán – stejně jako kdysi Irák a Libye – musí za každou cenu získat pověst státu, podporujícího světový terorismus s úsilím o získání jaderných zbraní.

A co na to druhá strana? Íránské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že „je připraveno tuto věc v klidu prověřit, i když byla vytvořena uměle“, a požádalo Spojené státy, aby dodaly informace o scénáři údajného spiknutí. Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí řekl, že „Bílý dům chce obviňováním Íránu odvést pozornost od demonstrací, která v těchto dnech postihla americká města… Neexistuje žádný důvod, proč by měl Írán páchat takové dětinské činy.“  

Atentát na saúdského velvyslance v USA, iniciovaný íránskými vrcholnými představiteli, je asi stejně věrohodný jako tvrzení, že Saddám Husajn disponoval zbraněmi hromadného ničení a spolupracoval s Al-Kajdou. I když nebohý diktátor vyšel tlaku Američanů a světového společenství maximálně vstříc a inspektoři OSN prošacovali i jeho rozsáhlý palácový komplex, včetně marmelád v lednici, stejně už dlouho předem naplánovanou válku proti své zemi neodvrátil. Nikdy nebyly žádné zbraně hromadného ničení v Iráku nalezeny a ani být nemohly, protože šlo o prefabrikovanou záminku k útoku. Od roku 2003 se tzv. demokratický Irák nevzpamatoval ze sektářského násilí a na stabilitu, prosperitu a normální život si tamní obyvatelé ještě asi dlouho počkají. Čeká stejná budoucnost i jeho východního souseda? Útok na 71milionový stát, který má navíc značný vliv na šíitské muslimy tvořící větší či menší část populace všech arabských zemí, by měl dalekosáhlé důsledky. Oproti tomu by se operace v Afghánistánu nebo v Libyi jevila jako procházka růžovým sadem.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Jaderný program v Iranu nebyl zaháje jako obrana proti USA-íranci nemají jak dopravit hlavice do USA-ale je namířen proti Izraeli a možná měl být i proti Iraku.

novotny

Politika USA vůči Íránu připomíná již dlouhodobě dráždění chřestýše bosou nohou. Jen díky tomu zahájili v Íránu kdysi jaderný program jako obranu proti případnému útoku USA. Zřejmě jim nic jiného nezbývalo, těžko se bránit jinak proti tak velkému nepříteli. USA je za to, že se chtějí bránit, chce nyní potrestat, což je pro ně typické + získat zdroje ropy.

rku

Vy nemáte strach z toho, že by Iránský režim mohl získat jaderné zbraně? Vždyť ty náboženské fanatiky kteří vládnou v Iránu může napadnout cokoli.