Budoucnost české civilizace

myslitel
23.6.2025 00:21
Muži a ženy mají ve společnosti odlišné poslání. Muži víc odpovídá možnost vedení, ženě zase skryté ovládání situace, přes promyšlený vliv na muže. Ženy zajišťují to, co je. Muži se stanou hračičkáři s modýlky, budovateli všech potřeb své rodiny, nezodpovědnými sportovci, objeviteli. Prostě jejich zaměření bývá různé. Ne každý je vhodný pro založení rodiny. Dnes však se změnily role mužů a žen. Následky?

Současnost

Odedávna byli muži ti aktivní ve vztahu k ženě. Ať mladíci, ať potom v celoživotním soužití. Role byly rozdělené. V první polovině 20. století se nikdy nestávalo, že by muž tlačil kočárek s dítětem. To se změnilo k lepšímu.

Dnes - v tramvaji uvidíme, že dívka objímá kluka, či nějak jednodušeji je aktivní.

Běžně je hlavou rodiny žena. Jak k tomu došlo? Rodiny přešly bydlet do města, muž ztratil své úkoly. Udržovat králikárnu, opravit střechu, vylepšit plot a tak dál.

Kdežto ženě zůstaly úkoly – uklízet, prát, vařit a nakupovat, starat se o děti. A chodit do práce. Muž běžně pečoval o auto, vynášel koš se smetím. A když se jelo na dovolenou, tak ona rozhodla o odjezdu, zda má zabaleno všechno oblečení, zda řízky na cestu jsou usmažené, děcka jsou vyčuraná, a kdo ví co ještě ohlídala. Pak pochopitelně se postupně stávala dominantnější než partner.

To je minulost, dnes je to snad vyrovnanější? Stěží.

Ovšem pokud si manželé po svatbě řeknou, že se budou dělit o povinnosti napůl, pak po několika letech si žena uvědomí, že muž není tak pracovitý, pořádkumilovný a čistotný, snad i zodpovědný, jako ona je. Začne být nespokojená a může to vést k rozvodu. 

Ostatně už v 60. letech jsem slyšel fejeton v rádiu, ovšem s jiným závěrem. Žena si to uvědomila, že muž jí v máločem pomáhá, kdežto ona zajišťuje v domácnosti kdeco. A výsledkem bylo její posouzení tohoto stavu – tak jako mám pračku, televizi, vysavač, tak mám i muže. Prostě ho mám, řekla vyrovnaně.

Dnes ženy jednají nevyrovnaně? Může to souviset s rovnoprávností? Ohledně řešení dvě vložím.

~ Herečka francouzského původu řekla, po letech manželství, už před rozvodem: „Ty toho burana nehraješ, ty ten buran jsi!“

A po deseti letech jsem četl, řekla do časopisu: „Neměla jsem se rozvádět!“

Další:

~ To, že jsem třikrát rozvedená, byla blbá chyba vůči mým dětem,“ svěřuje se sedminásobná matka. „Prostě bych to vydržela s tím prvním, protože je to jedno,“ překvapuje Ž. --- Neuvědomila si prý, že když má děti, nesmí to dělat. Navíc se svými »ex« udržovala dle svých slov výborné vztahy. [1]

Prostě po letech už žena vidí i obyčejné mužské vlastnosti a muž zase ztratil tu krásnou partnerku, která ho svým vzhledem a neprohlédnutím zaujala. Dnes už snad ženy nechodí doma v teplákách, aby krásné oblečení vzaly na sebe ven, pro cizí lidi. Arabové znávali opačně, venku temné zastírající oblečení, kdežto doma hezké.

Je náš svět spokojený se změnami rolí ve společnosti? 

Dnešní souvislosti

    1. Dívka by chtěla získat vážnou trvalou známost. Manželství to zajišťují víc, než pouhé soužití bez papírů. Tehdy, ji a dítě, může partner opustit velmi snadno. Ať za rok, ať za 12 let.

       Naopak takové soužití podporuje matky, jakoby samoživitelky, které ač žijí s partnerem, někdy dosáhnou finanční podpory od státu. Což by v manželství nebylo.

    2. Vážnému seznámení brání lhostejnost mladíků – čas jim neběží, ženit se v 35 letech jim není nic na škodu. A hlavně, nebývají dominantní. Vždyť založit rodinu, to přece bývá jakási prestiž.

       Naopak žena nejlépe rodí mladší, věk 30 let je méně vhodný než 23 let. A k tomu největší pravděpodobnost zdravého dítěte. 

    3. Počínaje převratem roku 1989 se společnost otevřela západní kultuře. Například pamatuji, že pozorovat mnoho různě blikajících částí na televizní obrazovce bylo únavnější, než předchozí klidnější vzhled. Už neupřesním, kterého druhu vysílání se to týkalo. Ale jistě kdekteré televize věděly, proč to dělají.

    4. Seriál o bojovné dívce Xeně, spíš přírodním stvoření, se líbil klukům, byla hezká. A dívkám, vždyť byla vítězná. Postupně se během let dívky stávaly agresivnější, než za dřívějších tradičních vztahů či způsobů života.

       Například na druhém stupni školy, v 7. a 8. třídě, dívky rychleji dospívají, než kluci. Náskok ve vývoji tělesném a duševním víc jak dva roky. To máme v organismu vestavěné, protože v případě poničení kmene mohou mladé dívky dát nový život, kdežto mužů by k tomu stačilo méně.

Dokud jednaly dívky po staru – nepraly se, nemluvily sprostými slovy, byl mezi dětmi rozdíl. Pamatuji, jak v 60. letech, v 9. třídě, energický drobný kluk se hádal s urostlou dívkou, sportovkyní. Stáli před sebou a kluk jí dal facku. Ta se ani nepohnula, do pranice se nepustila. Neměla, jak řešit.

Dnes je známo, že dívky si nemusí cokoliv nechat líbit, nýbrž samy v době, kdy jsou ony běžně o hlavu vyšší, kluky zastrašují - zesměšňují nebo bijí.

Následky. Již několikrát jsem narazil při čtení na názor – dnešní muži jakoby se svých žen báli. To je ovšem snadno k vysvětlení; jestliže v době dospívání mají dívky nad kluky převahu, jak tělesnou, tak duševní, která k vyspělosti patří, pak to na vnímání partnerek, může mít nadále zásadní vliv. A k tomu přistupuje sebevědomí, dané pevnou vůlí, viz ženský mozek.

Taková ostražitost, nebo jakoby strach, je v dnešní době důsledkem společné docházky na druhém stupni školy, děvčata s kluky. A pokud v manželství se mu dostane dnešní ženy normálně sebevědomé, víc jak v minulosti, tak může nastat onen podvědomý strach.

Žena má svou vůli danou stavbou mozku. Pak při společné výchově, kdy dokonce mají v době puberty nad kluky převahu, vede to ve společnosti k nedobré budoucnosti. 

Důvod takového výhledu?

Ve společnosti, kde vládnou ženy, se zpomalí či zastaví vývoj. Ten je důležitým smyslem existence Vesmíru. Strnulá společnost bývá určená k překonání.

Žena, se svou pevnou vůlí, ví že co zná, je správné a tak nehledá změny. Naopak muž hledá, co změnit. Pochopitelně to platí obecně, i žena dovede vynalézat a objevovat.

Jak k vylepšení

Úloha muže. Přichází na svět, a to nejdůležitější, sílu své vůle, získává výchovou. Pak tohle může určovat, jakým způsobem jeho kmen půjde. Může být podřízený jiným, nepřátelským cizincům, a pokud by byli vychováváni k poslušnosti, snadněji podřízenost uznají než ženy.

Dál o povaze muže rozhoduje také genetická výbava. Někdo přijde na svět jako mimořádně agresivní, pak si svou vlastnost snadněji udrží.

Je známo, že školní výchova odpovídá spíš dívčímu chování. Kluci bývají neposednější – nebo by měli být. Vždyť ještě v přírodní školce tenhle vrozený rozdíl bývá vidět. Pak školní provoz, sezení na židli a naslouchání učitelce, méně odpovídá chlapeckým požadavkům, k čemu je jejich vlastnosti předurčují.

V Gruzii mají úplně jinou výchovu. Rodině dominuje muž. Nakonec, gruzínským ženám to vyhovuje, muž se o všechno postará, vyřeší a žena je za dámu. Přijde z práce a má nakoupeno, protože v Gruzii nákupy obstarává chlap. Problémy v rodině, nemoci, rekonstrukce na domě, nic z toho žena neřeší. Ta vaří, uklízí, stará se o děti.

Když se blíží návštěva, muž všechno navaří. Jakmile ale přijdou hosti, tak si sedne, věnuje se hostům a obsluhuje jen ženská. On na stůl nic nepodá. Zvenku to pak vypadá, že chlap jen sedí a chudák ženská běhá. Ale oni nevidí, že chlap to všechno nakoupil a připravil.

Češi by mohli být pozornější. Přijde mi, že se čeští muži žen bojí, bojí se je i pochválit. Gruzínec tě pochválí, aniž tě chce sbalit.

Jemenka i Syřanka dodávají, že u nich muži zase běžně žehlí. [z internetu]

Jiřina Prekopová:

--- ukážu. --- Teď budete dělat chlapa. Já se k vám jen otočím a takhle jemně, láskyplně vás pohladím po tváři. Nic víc, jen se vás lehce dotknu. Tak jsem vás právě omaminkovala. Když muž nechce udělat to, co po něm chcete, a je vzpurný, pohlaďte ho. Uvidíte, co to s ním udělá. 

V poslední době často přemýšlím nad tím, co řekl papež František. Mluvil o tom, že muž je pevný bod a žena, cituju ho, žena má tajemnou sílu, kterou muže ovládá. Moc se mi líbí ten jeho výraz tajemná síla. Má totiž absolutní pravdu. To je ta síla, kterou používáte, když maminkujete.

Nároky žen na muže se zvyšují. Nejsou schopné dělat kompromisy. Hromadí se mi případy, kdy se rozpadají vztahy vzdělaných, velmi inteligentních a empatických lidí. Oni jsou empatičtí, ale bohužel jen sami k sobě. Každý prosazuje to svoje. A ženy, místo aby toho svého dosahovaly tajemnou silou, hudrují, chovají se jako muži. Nikdy dřív nebylo tolik žen, které se chovají jako muži.

--- Žena opravdu potřebuje možnost emancipace, co se týká povolání, možností uplatnit své schopnosti. Ale i když je významná vědkyně, lékařka či novinářka, nemělo by to být poznat doma, ve vztahu. [2]

Jinak je známo, že manželství před staletími nemuselo trvat až tolik dlouho – pro kratší tehdejší životy. Takže dnešní nepravidelnosti, rozvody, jsou spíš pochopitelné. Ostatně o vyvinutých civilizacích se píše, že člověk tam může vyměnit za život několik partnerů – jak to odpovídá jejich individuálnímu vývoji. Ovšem na prvním místě jsou děti.

Další:

Já byla na sport, Ivan spíš na počítače a tak. A když si vyšli s partou kamarádů, měli stejně oči jen pro sebe. A na této vlně „dojeli“ až zásnubám a svatbě. --- Asi půl roku po veselce se totiž její manžel změnil. Mladá žena začala pátrat. Když se nic nedozvěděla, od partnera, rozhodla se, že mu „projede“ telefon. A tam už našla vše, co potřebovala. --- pro potvrzení svého přesvědčení, že má Ivan milenku. --- Ilona si totiž vzala do hlavy, že z manžela za každou cenu dostane důvody. --- „Zapíral. Byl jak malý kluk. --- nakonec povolil a začal mluvit. --- Vztah s Ilonou popsal jako vězení, tvrdil, že se cítí v ponížené pozici, protože ona je velitelka a on se s ní jen vezl. „A nakonec mi do očí řekl, že má ze mě strach. Proto si dle svých slov našel jinou ženu S ní se prý cítil v bezpečí. ---“

--- se vlastně musela zlobit i sama na sebe. „Nevěděla jsem, že tak působím. Nikdo mi to nikdy neřekl. --- Svým způsobem mi ho bylo líto.“

Starý názor

Lev Nikolajevič Tolstoj - „Žena musí mít strach ze svého muže. Toto pravidlo nikdy nepomine.“

Dnes platí jiné slovo: mít k muži respekt.

Odělit školáky na 2. stupni

Celý tento text má jeden smysl. Uvažovat, aby byla oddělena pohlaví na druhém stupni, v základních školách a na gymnáziích. Pamatuji, jak na gymnáziu byli v 80. letech v prvním ročníku do čtyř tříd nastupující studenti rozdělení tvrdě – podle abecedy. Takže dbát jejich přání, kdo odkud dojíždí, místní spolu, nic takového. Tuším, že je v moci ředitelky školy rozhodnout o rozdělení.

Z ciziny:

V. F. Bazarnyj (1942), vědec, lékař, hudebník a pedagog, akademik ruské akademie tvůrčí pedagogiky, člen koordinační rady Ruského svazu za zdravý rozvoj dětí a občanského hnutí Vzdělání všem.

Při paralelních třídách (zvlášt chlapci, zvlášť dívky) v jedné škole došlo ke zvýšení prospěchu 8x-10x, snížení nemocnosti dětí a mnoha dalším pozitivům. Všude po světě mají elitní školy a školy pro "elitu" jedno společné: oddělené vzdělávání, jedině tak lze totiž ve většině případů vychovat osobnost. Není třeba dělit školy, stačí paralelní třídy v jedné škole, což je optimální řešení. Při výuce zajímají chlapce jiné věci než dívky, jsou jiné priority, jiná období, v nichž chlapce/dívky zajímají určité věci - tomu je třeba přizpůsobit výuku, jinak učitel nemůže pracovat na vyvolání zájmu (protože ve smíšené třídě může vždy zaujmout jen část třídy) a musí pracovat v režimu nátlaku. Ve společných třídách jsou chlapci z důvodu odlišné rychlosti genetického, hormonálního a psychologického dospívání potlačováni dívkami. [4]

Kdysi vzpomínala babička na situaci ve 20. letech dvacátého století, mezi válkami. Chodila na školu, kde měly dívčí třídu. A bála se, jaké to bude, chodit na měšťanku s klukama. Ale nic zlého k tomu nevzpomínala, takže asi v pořádku.

Uvádím to pro podivnost dávného postupu. Přece právě na 1. stupni se děti od sebe jen málo liší. Tělocvik jsme mívali společný. Rozdělit až na druhém stupni.

Postupuje-li na druhý stupeň dost dětí, aby zaplnili dvě třídy, pak vytvořit třídu dívčí a chlapeckou. Stejně na gymnáziu. Je-li dětí na 3 paralelní třídy, pak tu třetí nechat smíšenou a ponechat rodičům a žákům, k jaké možnosti se přikloní. Ovšem rozhodnutí by pak záleželo na škole.

Nejprve je však vhodné posuzovat tento přístup, nakolik je jeho smysl srozumitelný.

Zdroje

[1] 15. května 2025 https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/813161/necekane-priznani-veroniky-zilkove-rozvod-byla-chyba.html

[2] 10. dubna 2017 Psycholožka: Z žen jsou chlapi, otcům chybí autorita, děti jsou chudáci - Jiřina Prekopová https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/jirina-prekopova-zeny-se-meni-v-chlapy-deti-jsou-chudaci-muzi-degeneruji.A170406_151416_spolecnost_jup

[3] https://medium.seznam.cz/clanek/taris-bogdatis-manzel-si-nasel-milenku-jeho-duvod-me-rozsekal-rika-dominika-27-132764

[4] 31.7.2015 F.Bazarnyj o oddělené výuce na školách

http://leva-net.webnode.cz/products/v-f-bazarnyj-o-oddelene-paralelni-vyuce-na-skolach/

http://leva-net.webnode.cz/news/oddelene-vzdelavani-v-rusku/

 — blog —


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

tichanek

V časech krize na mužnosti záleží

"V kultuře, která se stále více snaží mužnost či maskulinitu umenšovat nebo úplně zpochybňovat – označovat ji za „toxickou“ místo toho, aby ji považovala za nepostradatelnou – se poslední týdny v Texasu staly ostrou připomínkou pravdy.

Zde, v důsledku ničivých záplav, jsem byla svědkem něčeho, co dnešní moderní svět už téměř neuznává: mužů, kteří konají to, k čemu byli stvořeni.

--- "

https://www.epochtimes.cz/2025/07/21/v-casech-krize-na-muznosti-zalezi/