Co se stane, až Ukrajině dojdou vojáci?

Do minulých debat o přibližování NATO k ruským hranicím a porušení několika slibů vrcholných záp. politiků, přilil generální tajemník Jens Stoltenberg do ohně svým prohlášením něco petroleje, že místo Ukrajiny je v NATO a korunoval to velkohubým přáním, že hlavním cílem je nyní soustředit se na to, aby Ukrajina zvítězila nad Ruskem. Tím ovšem v dohledné době zavřel dveře jakémukoli ústupku Ruska s cílem ukončit válečné běsnění; bylo to od něj úmyslné?

Co ovšem stojí za pozornost je skutečnost, že i tak vysoký funkcionář lidově řečeno „kecá“, když prohlásil, že všichni dali souhlas! Ústy Orbána za Maďarsko ten souhlas nedostal, zdráhá se i Turecko. A samozřejmě je tímto jeho prohlášením prozrazeno, že naši čeští „jestřábovití“ (Černochová?, Pavel?) jsou v patolízalském předklonu směrem za moře a dali souhlas s velmi nebezpečnou hrou, když by Rusku nasadili do podbřišku pro něj nepřípustného dozorčího. Tím jen vyjádřili nevyslovené přání, aby válka pokračovala co nejdéle. Velmi absurdní se jeví představa ruské námořní základny na Krymu v těsném sousedství s tou americkou! 

Nejsem vojenský odborník, analytik, ale právě z jejich okrajových vyjádření je zřejmé, že Rusko nasadilo jen malé množství elitních jednotek a že gró ruské armády je zatím na čekané. Stejně tak ruská veřejnost je (zatím) přesvědčivě naladěna záběry fašistických projevů ukrajinského nacionálního uskupení včetně ukázek hitlerovských symbolů a masového vzývání odkazů Stepana Bandery při nočních pochodech s pochodněmi.

Dnes už je evidentní, že dodávky zbraní jsou jen k udržení válečného konfliktu a ke spotřebování „šrotu“ z evropských zemí (viz. naposled od české válečnice Černochové tanky T- 72). Pokud se dodají modernější zbraně – naučí se to Ukrajinci (kteří ještě zbývají) za týden?, za dva?, když mateřská obsluha trénuje v řádech měsíců? A nebo že by byli dodáni „dobrovolníci“ ze záp. zemí? Proboha jen to NE! Ani nechci domýšlet, kde všude by poté mimo území Ukrajiny padaly bomby – minimálně na zásobovací kanály.

Odpověď na otázku z titulku si netroufají ani válečníci každým coulem, ale já si troufnu „plácnout“: nezávidím Zelenskému, který bude muset odejít a nebo co horšího – bude dohadovat kompromis a příměří a tím bude muset popřít všechny své vzletné předpovědi o vítězství. Zápis v historických análech bude samozřejmě podle toho, kdo jej udělá, ale nestranně později bude možná pojmenován jako popravčí zbytečně utracených tisíců mladých mužů + civilistů. Malinká omluva bude možná uvedena v závorce – (USA ho pomohli jako prezidenta stvořit, USA mu obrazně píší projevy a drží mikrofon, tedy byl jen prodlouženou rukou jestřábů za mořem). Stále je potřeba mít na mysli, že začátek je při výměně prezidenta v r. 2014, a že tady si kovbojové z Washingtonu smočili.

Při pohledu na domácí dění vedle všech průšvihů Fialova slepence je nepřehlédnutelná přítomnost ukrajinských migrantů. Ve svém okolí mám dobrou zkušenost o snaze se rychle zařadit do společnosti, najít si práci a vůbec nebýt problémem. Ale celkově, podpora, která se zneužívá např. na onkologické léčení nebo čerpání měs. dávek (když jen okrajově na to přijde řeč- s těmi více poznanými, mlčí a odvracejí zrak – evidentně se za ty lotry stydí) při značně nedostatečné evidenci padá jednoznačně na vnitro a jeho šéfa ministra Víta Rakušana. Ale to je o jiném; neschopnost Fialovy party je na tři jiné články.