Co všechno by úřady práce dělat měly

obrazek
21.7.2014 08:40
V neděli 20. 7. byla v ot. V. Moravce gen. řed. ÚP M. Bílková. A OVM tak pokračovaly se své tradici, na co se neptat, co nenastolovat a co posluchačům nepřiblížit jako téma, ale naopak jak podstatu od posluchače vzdálit, ba přímo zamlžit. řekněme si co chybělo a co by ÚP dělat měly.

V neděli 20. 7. byla v ot. V. Moravce gen. řed. ÚP M. Bílková. Tato část pořadu byla V. Moravcem vyloženě špatně pojata. Proto by paní ředitelka Bílková měla být informována o následujích bodech.
1) Na nezaměstnané je nutné přestat nahlížet jako na nemakačenky a darmojedy, ale jako na občany jimž v převážné míře politicko-hospodářský systém výrazně ublížil.
2) Nezaměstnanost je, ne jakási téměř vrozená neschopnost zaměstnanců, ale integrální součást kapitalistického systému, a dokonce s krizemi a technickým pokrokem roste. Po krizích se ustaluje na vyšší hodnotě než před krizí.
3) Nezaměstnané je nutno uznat jako (bohužel) legitimní skupinu ve společnosti, které stát a i firmy musí vytvářet (speciální) podmínky pro překonávání tohoto stavu. Tak jako třeba u handicapovaných bezbarierovými přechody.
4) Za tím účelem by Úřady práce měly rychle navázat spolupráci s jejich spolky( uznat legitimitu těchto spolků), nezaměstnaní totiž stojí ve velké většině mimo odbory!
5) ÚP se sice provádějí kontroly oprávněnosti dávek v nezaměstnanosti, ale prakticky vůbec se neprovádí kontrola pracovního procesu, legitimity aktu vyhazování z práce. Za spolupráce s nezaměstnanými by měly být prováděny rovněž kontroly rychlosti poskytnutí dávek a směrem na MSPV by měla jít vyhodnocení adekvátnosti dávek, jejich struktury apod.
6) Pro nezaměstnané by měly firmy při větším propouštění a přejití firmy do konkurzu vytvořit pozice dohližitelů na tento (neradostný) proces. MSPV by mělo vytvářet mechanizmy proti tomu, aby zaměstanec v pátek odpoledne odešel z firmy a v pondělí ráno ji našel zavřenou. Rovněž by se měly nalézt mechanizmy, třeba půjček, aby zaměstnanci nečekali několik měsíců na výplatu.
7) MSPV a Úřady práce by měly sledovat CELKOVOU nezaměstnanost. je-li nezaměstnanost třeba 6%, pak ta skrytá přidá další 3%, čili de facto je nezaměstnanost vyšší o polovinu. Podporu v nezaměstnanosti a i sociální dávky je třeba pravidelně valorizovat.
8) Dále by ÚP měly sledovat ve spolupráci s nezaměstnanými, různé formy podzaměstnanosti, kdy firma "nevyrábí", přestože má zakázky, kdy zaměstnanci "dobrovolně" pracují ve firmě zadarmo, kdy za nepřítomné to dohánějí ostatní zaměstnaci bez navýšení mzdy.
9) Také by s čerstvě nezaměstnanými měly být dělány dobré psychologické pohovory, za účelem zjistit šikanu, nevhodné prac. podmínky a prekarizaci práce. Závěry pak projednat s odbory a se zaměstnavatelskými svazy.
10) Co by však Úřady práce dělat neměly,  je vzbuzovat v uchazečích pocit viny za jejich neúspěch a hnát je do nějaké další prekarizované práce.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

Každý, kdo má, buď u sebe, nebo ve svém nejbližším okolí, s nezaměstnaností osobní zlušenost, ví,
jak málo (v drtivé většině) ÚP pomáhají. Cca  více než 80% nových nástupů do zaměstnání
si nakonec uchazeč sežene sám. A nikde jsem nečetl, že by ÚP se samy nad sebou zamýšlely.

stvan

Od 1.1. 2014 jsem nezaměstnaný. Po 40 letech prvně. Vždy jsem tvrdil, že výraz nezaměstnaný není správný. Nezaměstnané, v drtivé většině, jsem vždy považoval za lidi, které tato společnost nepotřebuje. Dostal jsem výpověď z ČNB  pro nadbytečnost, což má slova potvrzuje. Vždy jsem si myslel,  že této zkušenosti budu ušetřen. Nestalo se tak a proto si myslím, že mám právo vyslovit svůj názor. V prvé řadě je to situace ponižující, neboť naši vůdci si od nás nezaměstnaných myjí ruce odpornými klišé, že kdo chce pracovat, vždy si práci najde. Se slovem práce v zájmu nenávistného rozdělování lidí  manipulují zručněji, než minulý režim. Připadám si jako člověk, který nemá žádná práva. Já budu muset prokazovat své majetkové poměry, což šibalové nemusí. Já budu muset, pokud se bude úřadu zdát, že svoji sociální situaci mohu řešit prodejem majetku, prodat, ale milionáři a miliardáři od státu dostávají dotace a nikdo se jich neptá, jestli by svůj byznys nemohli realizovat jen ze svých prostředků. V tuhle chvíli na vlastní oči poznávám, co je to třídní společnost a je pro mne obrovským zklamáním, že můj pocit je živen i výroky stran a politiků ač by se tak chovat neměli. Možná to někomu bude připadat slabošské, ale dnes více jak jindy si myslím, že jsem se cinkáním klíčů na svém nedůstojném osudu neměl podílet.