Držme se, jedeme s kopečka!

Místo řešení nabídl předseda vlády a strany ODS jen slzy, dřinu a pot. Čeká nás prý nejhorší rok v novodobé české historii. Ty fráze o velkém hýření bývalé vlády, to vše již bylo řečeno, pokud ale vláda chce být věrohodnou, musí sama začít u sebe. Vidíme však více ministrů, více nových úřadů, více nových korýtek pro neúspěšné kandidáty nebo pro bývalé poslance. A místo spravedlivého ohodnocení zdravotníků, sociálních pracovníků, vláda bude navyšovat výdaje na zbrojení nebo provede výrazné vylepšení polštáře pro naše předsednictví v EU.

Při pohledu na inflační spirálu a drtivý nárůst cen, zejména energií, si často klademe otázku - co nás občany ještě čeká? Opasek jsme si již utáhli a vyjmenovávat vše, co se od října zdražilo, či zdraží, na to by nestačil dlouhý list... Vysoká inflace a neúnosné zdražování dopadá zejména na rodiny s dětmi, seniory, občany s nižšími příjmy, inflace ale dopadá i na střední vrstvy. Znehodnocuje jejich úspory, ztěžuje jejich podnikání, zejména ve službách. Absence levice v parlamentních lavicích usnadňuje Fialově vládě provádět své ekonomické experimenty, často na hraně amatérismu.

Co se stalo, že došlo k prudkému nárůstu cen energií, které zasáhlo celou Evropu. Zelené šílenství, tedy tzv. „Zelený úděl“ se stal dominantní politikou EU. Ve svém tažení unie zvyšuje tlak na omezení tzv. nečistých energetických zdrojů. Uhelné, ale dokonce i atomové elektrárny se uzavírají a to ve svém důsledku dopadá zejména na státy s průmyslovou výrobou. Nejsme Nizozemí nebo Dánsko, Pobaltí či Rakousko. Nefouká u nás vítr, ani nemáme dravé řeky pro vodní elektrárny, ani sluneční zdroje, za tím sluníčkem musíme cestovat na jih.

I za ten venkovský kouřící komín hrozí postih od EU. Chudák babička na vesnici, čím má topit ? Plynem, či elektrikou, to by se nedoplatila… A s nůší na chrastí, jak chodili před 100lety, ten les je nyní už za dálnicí, po které se valí tisíce kamionů, mnohé až ze Španělska, či z Balkánu. Je pozoruhodné, že jejich zplodiny EU nevadí. 

Nejsme zcela bez viny. Mnohé problémy s energiemi si děláme sami. Zemní plyn je toho dokladem. Zelený úděl nám diktuje hledat čisté zdroje. V případě plynu jsou daleko od nás. Plyn se stal v posledním roce nedostatkovým zbožím. Plynem topíme i na něm vaříme. Svou spotřebu plynu z velké části zajišťujeme z Ruska, tak jako většina států Evropy. Cena prudce stoupá. Mnohé zásobníky jsou od léta poloprázdné, potrubí je ovšem připravené… Nevidím jiné reálné zdroje, my ale místo obchodní spolupráce spíše okopáváme. Přitom stačí doma u sporáku otočit kohoutkem, ale může se to změnit. Tím kohoutkem mohou otočit i někde daleko od nás.