Dva polibky smrti

A protože „na každém šprochu pravdy trochu“ neuškodí trocha rekapitulace z let, kdy Václav Havel podporoval Unii svobody, která jak známo již přestala existovat. Jeho poslední předvolební podpora Straně zelených skončila odchodem této strany do politického marasmu se zůstatkem stabilních dvou – tří procent podpory.

Jaké budou další kroky jeho nástupců, teprve uvidíme, ale již nyní se dá odhadovat, že jít ve šlépějích předchůdce, nebude takový problém.

Václav Klaus

Tak tento pán na hradě skončil. Jeho politická vitalita však jde dál. Ještě se ani neoklepal z prezidentování a již si to míří do Evropského parlamentu. Tentokrát se však spekuluje, že by mohl vést kandidátku do EP – své rodné strany ODS. Strany, která se nyní díky naší vládě pohybuje na deseti procentní hranici volitelnosti a kdo může tak tuto kocábku nahnutou spíše směrem ke dnu než ke světlým zítřkům opouští. Lídrem by tedy mohl být člověk, kterého „vynášeli“ z hradu a opěvovali jeho ukončení. Člověk podepsaný pod amnestií, která garantuje tisícům lidí, že lumpárny z let devadesátých budou navždy prominuty. Možná to oslní nějakého pravicového, slepého voliče. Spíš bych ale řekl, že to bude pro modré ptáky konečný a poslední polibek smrti. A dobře jim tak.

Miloš Zeman a jeho schizofrenie

Nástupce Václava Klause, jeho rival a dlouholetý předseda sociálních demokratů. Pro některé z nich však moc předsedou nebyl, a proto ho 27 lidí jeho rodné strany ani neodsouhlasilo na hrad před deseti lety. Následně Miloš Zeman založil vlastní stranu, s jejíž pomocí nakonec v boji o hrad uspěl. Přesto během posledních dnů v prezidentské roli dokázal navštívit již dva stranické sjezdy. Tím prvním byl sjezd sociálních demokratů, kde všem delegátům: přátelům a přítelkyním slavnostně slíbil, že zůstal a zůstane sociálním demokratem. Vzápětí však za pár dní již hlásá své nové straně SPOZ, jak jí pomůže do parlamentu a jak jí moc děkuje, aniž by se uvědomoval (anebo možná velmi cíleně), že jediné co zahajuje, není sjednocení levice, ale její tříštění. Levice se v příštích volbách jednoznačně nesjednotí a některá procenta stran pod čarou tak mohou opět znamenat 102, 103kovou koalici pro pravici. Každopádně již dnes lze chápat jednání současného prezidenta pro levici a jejího hlavního lídra – sociální demokracii jako polibek smrti.