Hej Slované …

Kdo ze dnešních studentů zná tu píseň z období národního obrození? Jistě, doba se změnila, také od západu zafoukal jiný vítr, slovanská myšlenka se proto dnes nenosí. Za ideu slovanství se téměř stydíme. Kopáme do země, jásáme nad každou keltským či germánským nálezem. Pro mnohé novodobé soudce Slovan rovná se barbar, snaží se vidět své předky na západ od Krušných hor.

A tak s tímto pohledem cítíme ty snahy potlačit slovanskou ideu, sice nenápadně, ale krok za krokem…. Cílem je ovlivnit novou generaci, vymazat z paměti „nevhodné“ české osobnosti. Přepsat dějiny, vrazit klín do slovanské jednoty, vrátit duch rakouské monarchie a přes dotační drobky, nastolit bruselský protektorát s naší omezenou samostatností. A tak novodobí tvůrci dějin dávají na obdiv císaře Františka Josefa I. a jeho dobu, přidávají k tomu amerického strýčka.

Právě ta v úvodu vzpomínaná píseň v 19.století burcovala české, slovenské, polské, srbské, rusínské, chorvatské ... tedy bratrské slovanské národy k národnímu osvobození. V revolučním roce 1848, rakouská monarchie ještě zúčtovala s touto snahou, ale s koncem války roku 1918 se slovanské národy své svobody dočkaly. Náměstí byla tehdy plná praporů, jásajících davů, legionáři se vraceli z vítězného tažení. Naši dědové potlačovali slzy, dočkali se svobody. Od té doby uplynulo více než 100let.

Dějiny se nezastavily, valily se dál Evropou. Nástup fašismu, Mnichov 1938 a zrada západních spojenců, Protektorát. Začalo tažení na Východ. Národy slovanské měly být zotročeny, vyvražděny! Agresory lákalo jejich přírodní bohatství i pracovitost. Začal boj o holou existenci Slovanů... Přesto Slované obstáli! Zvítězili! Prošli vítěznou cestu až do Berlína, zachránili Evropu i svět, přinesly také největší oběti. Rusko, největší slovanský národ, za tuto cestou svobody platil miliony svých padlých, umučených, popravených…, jeho vesnice hořely v tisícovkách. Podobně jako další slovanské národy platily životy za svou svobodu, ale i za tu naší i evropskou svobodu. Nestáli jsme v koutě. Počty československých obětí jdou do statisíců….

Místo hrdinů jsou dnes velebeni kolaboranti, zrádci… A tak nám mizí z paměti i z učebnic, mnohé význačné osobnosti národa. Je zpochybňována doba husitská, mizí slavné husitské osobnosti, jako byl Jan Želivský, Jan Žižka, Jan Hus, ,… Z dějin i povědomí národa jsou vytlačováni naši buditelé Karel Havlíček Borovský, Alois Jirásek, ale i osobnosti druhého odboje Dr. Edvard Beneš, Ludvík Svoboda a další. Mnozí z těch dalších jsou opětně kádrováni, pomníky hrdinů jsou káceny. Největší slovanský národ je provokován, urážen, jeho cesta k vítězství je znevažována… Místo vděku, hrdosti na národy slovanské, malověrní hledají novou vrchnost, žmoulají poddanskou čepici, pokukují po bruselském drobečku.

Přemysl Votava

Ilustrační foto: Zpěvačka Cleo píseň My Słované představila i na Eurovizi