Houska z ČSSD vyhrál soudní při se svým spolustraníkem. Jestli si ale nežije nad poměry je stále záhadou

Myslím si, že člověk bez politického vlivu se k možnosti, za pomoci podvodů a korupce, rozkrádat veřejné prostředky nedostane. Roman Houska je dlouhodobě v médiích označován jako "vlivný člen ČSSD". Bohužel, nikdy jsem od něho neslyšel anebo nečetl politické úvahy, které by pro mne dosahovaly kvality hodné alespoň minimálního respektu. Jinými slovy řečeno, že by vliv, který mu je přisuzován, byl postaven na politickém, sociálně-demokratickém fištrónu, který by měl pro voliče a jeho spolustraníky mimořádný přínos.

Proto si musím klást otázku. Z čeho vliv R. Housky vlastně pramení? Co vlastně ovlivňuje, aby označení vlivný, kterému se nebrání, mělo nějaký racionální základ? Možná se pletu, ale vliv politika by měl být postaven na ochotě jít se svými názory před veřejnost. Čím kvalitnější, tím od voličů větší a odpovědnější funkce a logicky i následná společnost ovlivňující rozhodnutí, která musí respektovat platné zákony.

Tím pro občany nejdůležitějším je, aby politik rozhodoval s péčí řádného hospodáře. Má takovou veřejnou funkci Roman Houska? Možná se pletu, ale kromě stranických funkcí žádnou veřejnou funkci nezastává. Z přímé logiky tak nemůže být vlivný v zastupitelském slova smyslu, neboť mu k legálnímu vlivu nevzešel z voleb mandát. V žádném případě neupírám R. Houskovi právo soudně hájit svoji čest. Kliknutím na internet mám ale pocit, že ji měl hájit mnohem dřív. Dlouhodobě se o něm nepíše dvakrát lichotivě. Možná na základě těchto informací došla jeho spolustraníkovi Pieglovi občanská trpělivost a proto napsal, co napsal.

Přesto měl být ve svých výrocích opatrnější. Možná by stačilo vyslovit názor, že by se nedivil, kdyby majetek R. Housky neodpovídal jeho daňovým přiznáním. V takovém případě by mohl u soudu trvat na tom, aby se R. Houska obhájil tím, že učiní součet svých přiznaných příjmů a porovnal je se stavem svého movitého a nemovitého majetku. A pokud by cokoliv z toho, co užívá - a přitom by to přesahovalo jeho nominální možnosti, patřilo někomu z jeho blízkých - pak by daňovou konfrontaci s jejich majetkem mohl, alespoň doufám, požadovat i po nich.

Náš právní systém je, pokud se nepletu, trošku jiný, než jinde ve světě. Pokud o komkoliv řeknu, že si žije nad své možnosti - přeloženo do lidové mluvy, že je zloděj - tak mu musím dokázat, že krade. Kdyby se však musel obhájit předložením svých příjmů po zdanění a soupisem toho, co vlastní, pak by mnozí vlivní nepochybně zvažovali, jestli by svoji čest  u soudu hájili. Netvrdím, že by i v takovém případě R. Houska svoji čest neobhájil, ale i pro něho je škoda, že k tomu nebyl přinucen.