Komu ku prospěchu?

přemek votava
30.11.2021 17:59
Říkali o nás, že jsme „kovárna Evropy“. Tento pojem byl po staletí spojován s naší zručností. Tato tradice se udržovala po staletí, předávala se z generace na generaci. Platilo to za Rakouska i za První republiky, na té řemeslné zručnosti stavěla i Třetí říše. Česká zručnost a podnikavost dala světu takové značky, jako byla Škoda, ČKD, Jawa, Tatra, Avia, Zetor, Baťa, Moser, Orion, … mohl bych pokračovat. Mnohé z nich bojují každý den o přežití, mnohé již neexistují. Kolben s Daňkem (ČKD) podobně, jako Janeček s Waltrem (JAWA) by se nestačili divit….

Český průmysl to byly i železárny, ocelárny, zbrojovky, vyváželi jsme cukrovary, pivovary, cementárny, elektrárny, ale i prvotřídní zbraně. Svět obdivoval naše tramvaje, lokomotivy, letadla, naftové motory, sklo i porcelán. Světoznámá byla česká šunka i české pivo. Náš kosmonaut předběhl takové státy, jako je Británie, Francie, Německo, Itálie. Řemeslo i půda se dědily, rodinné firmy se budovaly desítky let. Náš průmysl patřil ke světové špičce. Dnes místo patřičné hrdosti ohýbáme záda pro upadlé drobečky. Radujeme se nad pozlátkem. Zapomínáme, či dokonce zatracujeme odkaz i píli předků.

Za montérky jsme se dříve nestyděli, proto i v době „předlistopadové“ jsme si dokázali se vším poradit. Nebyl v obci autoservis, byl ale šikovný soused, druhý soused byl zase elektrikář nebo zedník a tak to bylo se vším. Učiliště byla plná, rodily se desetitisíce řemeslníků. Patřil jsem k nim, domovem mi byla na čas podkrkonošská Úpice a její TONAVA, továrna na váhy. Dříve nesla jméno KAMOR, Karel Morawetz jí dal život již v roce 1894. Otvírám dnešní noviny … jako stovky jiných i ta TONAVA skončila. Přežila mnohé režimy i doby, Karel Morawetz by se divil….

Politické změny po roce 1989 přinesly zásadní změnu ekonomické orientace. Český export navázaný na tradiční trhy se rozpadl, nebo byl záměrně rozvrácen. Ty tak často vyhlašované sankce mířily zejména na nás. Místo českých značek východní trhy ovládla západní konkurence. Jako pod rypadly buldozerů zmizely tradiční české značky. Místo cukrovky vyrostly podle dálnic obří montovny, velkosklady. Místo práce pro zručné řemeslníky je práce pro nevyučené skladníky. Stali jsme se velkoskladem Evropy, naše poloha i české (nízké) mzdy se k tomu přímo nabízí. A tak po dálnicích, jak divoká řeka, se valí kamiony nejen z Evropy.

Pověstné „řemeslo, které má zlaté dno“ se stalo téměř odpudivým. A tak hledáme řemeslníky, zedníky, řidiče, ale i prodavačky, zdravotní sestry často až na Ukrajině. Probíhá stěhování národů za prací, od nás odchází za lepšími platovými podmínkami naši lékaři, strojaři, ale zejména mladí vysokoškolsky vzdělaní lidé. Střední a vysoké školy sice chrlí tisíce studentů, ale často bez skutečného nadání, či potřeb české ekonomiky. Naopak technické obory, tedy bývalé pilíře naší ekonomiky, jsou na okraji zájmu státu i samotných studentů.

Ve svém důsledku ztrácíme své přednosti zděděné po předcích. Roste naše závislost na dovozu. Co světu nabízíme? Montovny, velkosklady a k nim naše pracně a draze budované dálnice? Nabízí se známé latinské přísloví „Cui bono“ tedy „komu ku prospěchu?“

Závěrem jen k dokreslení několik vět k našemu zemědělství, k venkovu obecně. Tak, jak mizí český průmysl, mizí i zemědělství. Venkov ztrácí svoji ekonomickou podstatu. Stáváme se z vývozců potravin, jejich dovozci. Mizí orná půda, mění se ráz naší krajiny. A tak zase ta otázka: „Komu ku prospěchu?“

 

 


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

opatovice328
ano, za socialismu se vyvážely elektrárny do světa a to pod firmou Škodaepxport Praha, kde jsem taktéž pracoval. Tuto firmu specializovanou na vývoz elektráren do zahraničí tzv. zprivatizovala za podivných okolností Topolánkova vláda, a tím tato firma také prakticky skončila a tím také skončila schopnost tohoto státu elektrárny vyvážet. Sám jsem se zúčastnil posledního pokusu o vývoz elektrárny do Turecka, a to soukromou firmou Vítkovice Power Engineering, kdy tento pokus skončil totálním fiaskem a elektrárna po dobu 5,5 roku v Turecku stojí a nepracuje. Nepracuje proto, že rakouský dodavatel kotlů vyprojektoval vadné kotle. Skutečnost, že dodané kotle od rakouské firmy mají závažné technické vady, byla známa již po uvedení prvního kotle do provozu. Přesto za podivných okolností vedení firmy Vítkovice Power Engineering při vědomí technických závad na kotli, tyto evidentně vadné kotle u rakouského dodavatele v době záručního provozu nereklamovala a nechala rakouského dodavatele vědomě vyjít ze zodpovědnosti za špatnou funkčnost kotlů. Tím spadly finanční konsekvence za tyto vadné kotle na bedra českého daňového poplatníka. Škoda pocházející ze špatně funkčních kotlů od Rakušáků činí cca 17 miliard korun. Podal jsem trestní oznámení na vedení generálního dodavatel pro podezření z korupce, jinak si totiž rozhodnutí ve vedení firmy o nereklamování evidentně vadných kotlů vysvětlit nemůžete. Policie aniž zavolala jednoho jediného podezřelého, a nebo jednoho jediného mnou doporučovaného svědka, aby se ho zeptala, proč, když vedení firmy vědělo, že ten kotel špatně pracuje, tak proč ho nereklamovalo v době záruk, tak policie případ po roce a půl odložila. Prý na případu, který nás bude stát 17 miliard korun, neshledala policie, že by se někdo vědomě dopustil nějakého kriminálního činu. Přitom, jak jsem řekl, policie nezavolala k výslechu jediného člověka od generálního dodavatele elektrárny, aby se ho zeptala na vysvětlení, proč evidentně vadné kotle u rakouského dodavatele nereklamoval. Stěžoval jsem si na dozorového státního zástupce na Vrchním státní zastupitelství na toto odložení případu policií a napadl jsem vůbec to, že policie nic nevyšetřovala, a bylo mi sděleno, že poněvadž nejsem autorizovaný si stěžovat, míněno, že nejsem poškozená strana, tak si prý podle zákona nemám právo stěžovat. Já jako plátce daní si nemám právo stěžovat na odložení případu, kdy někdo díky korupci připraví státní kasu o 17 miliard korun, poněvadž já nejsem považován za přímého poškozeného, tak to je tedy velmi zajímavý zákon. Díky tomuto zkolabovanému případu šla do bankrotu nejen firma Vítkovice Power Engineering, ale v podstatě skončil téměř celý vítkovický holding, který dával zaměstnání 7,5 tisícům pracovníků. Tímto také skočila firma, která na českém trhu existuje již od roku 1828, kdy přežila všechny krize a války za těch téměř 200 let, ale nedokázala přežít pár lidí, co si chtělo nacpat kapsu. Přesto, že elektrárna již 5,5 roku stojí kvůli špatně vyprojektovaným kotlům, rakouská firma dostala jako jediná firma ze všech, vyplaceny veškeré zakontrahované peníze a má dokonce tolik drzosti, že má tento 5,5 roku stojící projekt ve svém katalogu jako svoji úspěšnou referenci. Ten hlavní problém v tomto státě je všudypřítomná korupce, a to myslím všude, nejen na úrovni podnikatelské.