Latinská Amerika se vymaňuje z područí USA

Během summitu se na fungování bloku CELAC dohodli všichni latinskoameričtí prezidenti a premiéři napříč politickým spektrem – od komunistického revolucionáře Raúla Castra po miliardáře a byznysmena Sebastiana Piñeru – ve shodě, že se jedná o naplnění dvě stě let staré ideje Simona Bolívara o skutečné nezávislosti a jednotě Latinské Ameriky. Osvoboditel a průkopník jihoamerické integrace Bolívar, který vyvedl latinskoamerické národy z područí kolonialismu, v roce 1828 prohlásil: „USA jsou předurčeny osudem, aby do Latinské Ameriky přinesly mizérii ve jménu svobody.“ To lze parafrázovat aktuálními slovy kubánského prezidenta: „Latinská Amerika se změnila, nelze s ní zacházet, jak tomu bylo v minulosti, kdy se jí imperialisté pokoušeli vnutit své modely a porobit si naše národy.“ Castro připomněl padesát let americké ekonomické blokády Kuby a označil ji za nejkrutější a nejdelší zločin na nějaké vybrané zemi v historii lidstva. Nikaragujský prezident Ortega dodal, že „byl učiněn rozsudek smrti pro Monroeovu doktrínu.“ Monroeova doktrína z roku 1823 prošla mnoha interpretačními stádii a stala se jakýmsi symbolem nerovných vztahů USA a Latinské Ameriky.

CELAC má redukovat tradiční závislost většiny zemí subkontinentu na USA a být alternativou vůči studenoválečné Organizaci amerických států (OAS), založené v roce 1948. Ta je řízena z Washingtonu a zahrnuje i USA a Kanadu. Venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že „po letech nastal čas nahradit tuto neefektivní, zastaralou a opotřebovanou strukturu.“ Založení CELAC lze interpretovat jako „historickou odplatu“ latinskoamerických zemí za chování OAS, která sloužila zájmům Washingtonu při svržení nepohodlných režimů a prezidentů – ať už se jednalo o Jacoba Arbenze v Guatemale, Salvadora Allendeho v Chile,  invazi na Grenadu a další. Některé státy jako Venezuela, Bolívie, Ekvádor nebo Nikaragua nevyloučily možnost vystoupení z OAS na protest proti blokádě Kuby.

Washington však nevnímá CELAC jako náhradu OAS. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že USA nadále považují OAS za hlavní multilaterální organizaci, reprezentující západní hemisféru. Nejen toto tvrzení dokládá, že USA vnímají CELAC jako hrozbu své hegemonii na kontinentu, protože tento blok se chce výrazněji orientovat na spolupráci s Asií a Evropou. Naopak zformování CELAC vřele uvítala Čína, jejíž prezident Chu Ťin-tchao zaslal do Caracasu gratulační dopis. Peking chce prohlubovat spolupráci s CELAC a vzájemný rozvoj vztahů, který je výhodný pro obě strany.

Chilský prezident Piñera, který se ujal jako první rotujícího předsednictví organizace, vyjádřil naději, že se bloku podaří vybudovat regionální integraci i přes odlišnosti mezi jejími 33 členy. Na summitu se diskutovaly i otázky společného boje proti obchodu s drogami a klimatickým změnám. Otázky regionální bezpečnosti budou časem zaujímat přední místo, neboť agresivní a nepředvídatelná politika Washingtonu na mezinárodní scéně vyvolává v zemích CELAC stále větší znepokojení. CELAC má ambice stát se velkou silou 21. století a má k tomu nejlepší předpoklady, protože většina zemí Latinské Ameriky v době ekonomické a finanční krize Západu zažívá významný ekonomický růst.