Lesk a bída letošní předvolební agitace
Faktická situace v dané lokalitě je vždy dána mixem celostátní legislativy a vládních nařízení prolínající se s konkrétními místními podmínkami.
Jako takové můžeme považovat, mj.:
- dopravní obslužnost
- občanskou vybavenost (místní obchod, zdravotnické zařízení, škola/školka a další služby, jako např. pošta)
- stav a kvalita sítí (elektřina, plyn, internetová přípojka, vodní hospodářství)
Několik let v koronakrizi a zhoršující se bezpečnostní situaci na Ukrajině měly donutit místní orgány, aby dostatečně zakomponovaly tyto vlivy do jednání zastupitelstev a nyní i do volebních programů kandidujících stran a hnutí. Nestalo se tak!
Vláda ČR sice vyhlásila nemalou podporu Ukrajině, ale nemalý faktický podíl výkonu této podpory zůstal na obcích, jako např. ubytování ukrajinských uprchlíků a umístění jejich dětí do školek a škol, zajišťování lékařské péče, jazykové přípravy apod. Jistý návod je např. v Pomoc Ukrajině. Patrně z obav, aby komunální politici a místní media nebyli nálepkování jako Putinovi trollové se však místní samosprávy zpětně neobracely na stát/vládu , min. v té dostatečné míře, se žádostmi o faktickou (materiální) a finanční dodatečnou pomoc. Bohužel zde selhala i media, ona Sedmá velmoc. Nijak se na to zastupitelů a jejich vysílajících politických uskupení nedotazovala.
Energetická krize (která se vůči občanům-odběratelům ) spíše, nejen cenově, ale i skutečnou nedostupností na trhu (např. u dřeva), stupňuje, je staví mnohdy do fatálních situací. Přibližme si to:
- explozivní růst záloh za energie
- znatelná nedostatečnost vládní pomoci
- výrazné % osob s nedostatečnými příjmy, popř. mimo pracovní proces
- nemalé % osob s hypotékami a dalšími finančními závazky
- otop a teplá voda rodinných domků je zajišťován převážně jinak, než tuhými palivy
- otop sídlištních domů (paneláků) je zajišťován buď dálkově (a to s nemalými ztrátami) nebo i třeba plynově lokálně (t.č. za nemalé peníze)
K tomu je potřeba připočíst:
- již deklarovanou snahu krajů o snížení dopravní dostupnosti (nebo o výrazné zvýšení finančních příspěvků za spoj, která může být někdy i srovnatelné s ročním rozpočtem malé obce)
- snahu některých obcí o omezení obecního osvětlení (a tím zvýšení úrazů a zhoršení bezpečnosti)
- zvýšení napětí mezi občany kvůli třeba neumístění dětí do školek či škol ( díky nedostatečné komunikaci, ale někdy, nutno si to přiznat, přijetí příliš zjednodušeného řešení) se tak vytváří averze vůči Ukrajině. Té averze, která je tak směrována, nikoliv nikoliv vůči ukrajinským paramilitárním organizacím, ale vůči uprchlíkům, kteří se cítili jimi často ohroženi, a nakonec se to bojí i přiznat!
Tyto komunální volby jsou svým způsobem jedinečné. O rozvoji obcí totiž letos a ve velké míře nebudou a nemohou rozhodovat zastupitelstva ale politika současné vlády!
Na pylonech, plotech, někdy i střechách na vás „mrkají“ usměvavé skupiny žen a mužů. Sdělují vám, že vaše obec je to (pro vás) pravé ořechové místo k životu, což oni ještě vylepší stavbou školek a škol, zklidńováním silnic, výstavbou nového mostu atd.
Protože se v týž termín konají i volby do 1/3 Senátu, tak adepti na senátorská křesla tomu „zdatně“ sekundují „šíbnuté“ komunální propagandě v podobném duchu. Ti stávající chtějí „dodělat“ rozdělanou práci, a ti noví? Jeden z kandidátů v našem volebním obvodu říká:
...V první řadě se perfektně seznámit s regionem a jeho problémy. Na základě výsledků stanovit priority a na nich pracovat. Dále bych se rád věnoval podpoře a zviditelnění českých regionálních firem při expanzi na cizí trhy.
Překládám:
Senát je znám jako „dobrá“ cestovka, a já bych toho také rád využil. Pokud bych uspěl, pak ty zkušenosti (hesla) ze senátních služebních cest budu moci dobře zhodnotit v další volební kampani.
Nevyčítám těm novým adeptům na zastupitelská/senátorská křesla, že toho o politicko-zastupitelské práci moc nevědí. Zde je primárně chyba na jejich nominujících seskupeních. Ta seskupení však bohužel spoléhala na to, že našemu průměrnému českému voliči lze leccos namluvit.
A velký dluh je však na Sedmé velmoci (mediích).
Není bez zajímavosti si připomenout, kdy vlastně byly v podstatě absolutistickými státy „povoleny“ tzv. Demokratické volby. Bylo to v v 19 st., kdy již byla rozvinuta velká, masivní a účinná reklama. Reklama zvaná barnumská, po jednom cirkusáckém šarlatánovi. Kdy již bylo:
1) „dobře ošetřeno“, že ony demokratické volby dopadnou „dobře“
2) a pro ten malý počet případů, kdy nedopadly „dobře“ byla již vyzkoušena „nápravná“ procedura.
Ostatně jistý německý generál v témže čase postuloval, že:
...válka je jen pokračování politiky jinými prostředky
A doplnil to tím, že informace mají být, no přece … zamlžené (Válečná mlha)
A pokrok se nedá zastavit a tak válka nemusí být jen horká, může být i studená, obchodní atd.
Nyní aktuálně proxy válka na Ukrajině a do posledního Ukrajince.
Můžeme (zvolna) přistoupit ke shrnutí:
Budiž také připomenuto, že media nikdy kandidáty na zastupitele, speciálně ty, kteří obhajují svůj mandát „negrilovala“, cílenými dotazy, co se jim v minulém období nepodařilo realizovat a proč.
Výjimečnost letošních voleb tkví v tom, že současně probíhá válka na Ukrajině a energetická krize. To je něco a v tomto rozsahu po 2. světové válce skutečně nevídané.
Což ale volební (bohužel!) volební programy nereflektují (snad schválně?) a mediální sféra s tím kandidáty nezatěžuje. Ba dokonce „nenasvěcuje“ občanům ani takovéto perly od kandidátů:
...budeme s vámi mluvit - bez arogance.
Do mediálního prostoru dokonce také probleskují zprávy typu, že Fialova vláda v tomto krizovém období svým českým občanům pomáhá nejméně z EU. Česká media, nejen že tuto situaci nereflektují, ale dokonce šíří děsivé šuškandy o tom (česká tv), že Putin je připraven napadnout jadernými zbraněmi česká města. Čímž se chce „zabílit“ jakoukoliv kritickou diskuzi.
Celostátní, ale i regionální media se cíleně vyhýbají diskuzi, že komunální politici by si měli vzít za své, sestavovánísekundární sociální záchranné sítě.
Ta vládní síť díky své děravosti nebude ani zdaleka postačovat. V této době (a zvlášť v topné sezóně) bude nutné poodsunout startování nových mostů a podobných investic, pokud nejde o havarijní výměry. Zároveň se zezdola (ale celorepublikově) musí tlačit na pozastavení mnohamiliardových zbrojních nákupů, např. typu letadel F 35. Putin má svých starostí na ukrajinské frontě víc než dost, než aby expandoval své vojenské operace. Tomu přisvědčuje i to že „zkousnul“, byť asi se skřípěním zubů jednání jeho sousedů, Švédska a Finska o vstupu do NATO. Zatím to vypadá, že obě země na svém území nebudou vytvářet paramilitární formace typu batalionů AZOV.
Lze se také inspirovat postojem Maďarska, kde V. Orbán sice deklaratorně válku na Ukrajině odsuzuje, ale zároveň nakupuje ropu a plyn v Rusku napřímo. Pokusy jej v EU sankcionovat zatím nejsou průchozí. A tzv. v zákrytu podobnou strategii volí i Rakousko. Což je úkol i pro Senát a mnohem potřebnější než cestování na Taiwan.
V současné tíživé situaci by i klerikální kruhy, které tak často žonglují se sociální stránkou věci, by mohly státu odpustit nějaké roční splátky za jakýsi (mnohdy pofidérní) majetek.
Čili na onen sekundární sociální program, zdroje jsou, jak by řekl klasik.
Jak tedy volit? Přesně tak, jak říká můj názorový kolega: Ani hlas kandidátům vládních stran!
A zevrubněji argumentačně to podpírá, můj partner z jiskřivých diskuzí, Vlk, ten z kosy: Proč jít k volbám, koho a proč volit a kdo nesmí dostat ani hlas.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 1493x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.