Nechat je u této představy, pokládám za nerozumné

Nebo si snad někdo myslí, že lidsky přijatelné prostředí států za Železnou oponou, do kterého mnoho našich spoluobčanů za bolševika s obrovským rizikem utíkalo, vzniklo na "s vašimi názory pane kolego poslanče nesouhlasím, ale to je tak to jediné, co s tím mohu dělat"? Bohužel, bolševik nelhal, když nás učil, že v touze dosáhnout sociální spravedlnosti, ale i v zájmu jejího nenastolení, tekla v ulicích krev. I za tatíčka Masaryka se střílelo do demonstrantů. Tekla právě proto, že volené instituty neexistovaly a nebo proto, že se v nich zástupci voličů nedokázali smysluplně dohodnout.

Konec konců, tato praxe v poslední době nabírá ve světě na intenzitě. V žádném případě netoužím po tom, aby se nekompromisnost davu, který už nemá co ztratit, dostala i do našich ulic. Proto nekompromisní argumentační "kratochvíli" rád přenechám našim poslancům. Jen ať se v zájmu svých voličů hádají, ať na sebe křičí, ať se třeba i urážejí, ale ať se vždy dohodnou tak, aby společenské změny nemusela prosazovat ulice. Nejvíc by za tohoto řešení společenských problémů nepochybně tratili ti, kteří mají nejvíc. Proto se jim divím, že právě z jejich řad se po poslanecké noblese volá nejvíc. Dokonce mám pocit, že tiché rozkrádání státu jim nenahání husí kůži tak, jako zvýšený hlas prosazující, aby se tak v zájmu občanů, na které se dostává stále méně veřejných prostředků, nedělo. Zřejmě si jsou jistí, že když to lidem v roli celebrit doporučí, že se budou stydět prosazovat své názory nad rámec pravidel slušného chování Guth-Jarkovského.

Nechat je u této představy, pokládám za nerozumné.