Publikuji zde reportáž z televize Prima a článek občanského aktivisty Františka Karla Ladislava o soudním procesu s paní Romanou Frieselovou., obviněné za to že na demonstraci proti cikánské kriminalitě v Dubí u Teplic několikrát zvedla pravou ruku, jednou jako choreografie při zpěvu písně, podruhé jako gesto zdůrazňující nadávky policistům, na které křičela že jsou bastardi, protože zatýkali jiného demonstranta, který měl konflikt s novinářem Vítem Hassanem. Nikdy přitom však žádné heilování nezaznělo, což bylo prokázáno vidozáznamem. Proces proběhl dne 18.11. u Okresního soudu v Teplicích a já jsem tam byl jako obhájce.

Článek F.K. Ladislava je napsaný dobře, pouze je v něm jedna drobná nepřesnost, není pravda že mi soudkyně zakazovala vyjadřovat se k posudku, vyjadřovat jsem se mohl při závěrečné řeči, pouze mi zakazovala klást znalci při jeho výslechu nepříjemné otázky. Přiznávám, že některé moje otázky byly trochu ironické, například když znalec tvrdil, že tak zvaný Hitlerův či německý pozdrav nemusí vždy provázet slova „Sieg Heil!“ nebo „Heil Hitler!“, ale může být i neverbální, neboť vojáci Wehrmachtu a Waffen-SS se údajně na frontě slavili beze slov, pouze zdvižením pravice, neboť během palby nebyla slova slyšet, tak jsem se ho zeptal, jestli má za to, že v Dubí probíhala fronta. Tato otázka byla soudkyni nepřipuštěna, ovšem stejně tak bylo zamítnuto i několik dalších otázek, které ironické nebyly. Přitom právo vyslýchat soudního znalce logicky znamená i právo pokládat mu nepříjemné otázky, pokud by obhajoba měla znalci pokládat otázky pouze takové, které znalec chce slyšet, pak celý výslech byl zbytečný. V mé praxi jsem se dosud nesetkal s tím, aby soudce takto zasahoval do výslechu znalce.

V každém případě soudní znalec Uhlíř projevil velkou invenci nejen při interpretaci nacistického pozdravu, ale i při interpretaci některých symbolů. Obviněná se totiž hlásí k pohanství a má na rukou vytetované symboly pohanských náboženství ať už starogermánského, staroslovanského či keltského druidismu. Jedná se tedy o symboly staré zhruba 2000 let avšak znalec význam těchto symbolů omezil pouze na dvanáctileté období třetí říše, a to přitom některé symboly, jako například slovanský kolovrat nacisté nikdy nepoužívali. Celý posudek byl postaven na tom, že určitý symbol má různé významy a je třeba je posuzovat ho v kontextu. Jednalo se tedy o jakýsi důkaz kruhem, obžalovaná je extremistka, což je prokázáno tím, že má na těle vytetované extremistické symboly a tyto symboly by sice jinak nemusely být extremistické, ale vzhledem k tomu, že je má na těle vytetované právě tato extremistka, tak se ho extremistické symboly jedná.

Jen se divím, proč se soudní znalec nezmínil také o příjmení obviněné, jeho výslovnost, byť nikoliv pravopis, totiž připomíná Rolanda Freislera, nechvalně známého německého soudce, kterého Adolf Hitler jmenoval předsedou Nejvyššího soudu v Berlíně, a který byl osobně odpovědný za tisíce justičních vražd a navíc se proslavil inovativními a i pro současnou justici inspirujícími metodami výkladu práva, že vůle vůdce a program strany jsou důležitější než zákony.  Pokud má někdo takové příjmení, tak to přece musí být nacista.  

Soudkyně byla zjevně o vinně obviněné přesvědčena předem a žádné argumenty obhajoby jí nezajímaly. V každém případě se s tím obviněná nechce smířit a bude se odvolávat. Uvidíme zda soudci Krajského soudu budou mít uznávat takové zásady jako je presumpce neviny či spravedlivý proces, nebo jestli se budou řídit zásadou, formulovanou George Orwellem, že ideozločin je zločin, jenž může být spáchán nejenom slovy či skutky, ale též myšlením nebo v podobě myšlenky. Takže není důležité co obviněná udělala, ale co si, podle názoru soudu, myslela.

JUDr. Norbert Naxera

reportáž Primy:

https://www.facebook.com/ftvprimazpravodajstvi/videos/721644838332135/

https://www.parlamentnilisty.cz/profily/Frantisek-Karel-Ladislav-131561/clanek/Ave-Caesar-99587?fbclid=IwAR2R5ou4Ciohdo_wzFMF3f-N3jHb92oAI7qXvfawyRsZh_JATXh_ARLSYR0

Ave Caesar

Blouznivci, kteří nerozumí pojmům svoboda a demokracie, slavili den před soudním jednáním s obžalovanou Romanou Frieselovou třicáté výročí Velké sametové revoluce. K výše uvedeným vyprázdněným pojmům patří i svoboda vyjadřování. Omezená svoboda slova není svoboda slova.

V Evropě jsou demokratické režimy například v Itálii a Španělsku, a mají v nich zaručenu i svobodu projevu. Náš největší přítel a spojenec USA, taktéž nebudou nikým soudným považovány za nedemokratický režim. Mají tzv. absolutní svobodu slova, zaručenou 1. dodatkem ústavy.

Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.

Společenská nebezpečnost údajných pachatelů trestné činnosti, spočívající v různých gestech, tetování a slovních vyjádřeních, je naprosto nulová. Vadí pouze soudcům, státním zástupcům a soudním znalcům, kteří by naopak měli být garantem svobody a rovnosti všech před zákonem. V tomto svém vznešeném poslání naprosto propadají a po vzoru bývalého Rakouska-Uherska neustále pátrají po zločincích, kteří nemají ty správné názory.

V případě Romany Frieselové navíc selhává soudní systém v oblastech, které má naopak sám zabezpečovat. Mladá soudkyně okresního soudu v Teplicích, s krásným českým jménem Lucie Yakut (manžel je Turek), patrně nikdy neslyšela o pojmu presumpce (předpoklad) neviny. Ten je v principu založen na tom, že na obžalovaného je do vynesení právně platného rozsudku pohlíženo jako na nevinného. Podle informací, které mám k dispozici, se na paní Romanu Frieselovou, členku politického hnutí Národní obroda, soudkyně dívala jako na již odsouzenou a bez pochyb vinnou. Celé jednání byla fraška, dopředu připravená. Soudní znalec věděl, že obžalovaná je příznivcem neonacistické scény a že v Dubí hajlovala.

Obžalované byla odepřena některá základní práva, která jsou běžná ve vskutku svobodných režimech. Předně je to právo na spravedlivý proces. Dopředu připravené rozsudky, kdy má soudce jasno ještě před samotným jednáním, do demokratické společnosti nepatří.

Dále jí bylo upřeno právo na obhajobu. Hlavní slovo měl, po vzoru prokurátora Josefa Urválka, neomylný soudní znalec a historik Jan Boris Uhlíř. V zažitých demokraciích je u soudu běžné, že obhájce se může vyjádřit ke všem bodům obžaloby, ke všem svědkům a znalcům a může také klást otázky. Podle účastníků veřejného jednání bylo obhájci Norbertu Naxerovi opakovaně, soudkyní, bráno slovo a k jednotlivým bodům soudně znaleckého posudku se nesměl vyjádřit. ,,Zamítá se!"

Na jednu stranu spěch a neprodlužování jasného případu chápu. Soudkyně chtěla mít nepříjemnou událost již za sebou. Přála si ,,to sfouknout“ co nejdříve a jít v klidu na kebab. Bohužel, tam kde fungují, jak mají, demokratické principy, svobody a práva, neskutečně zdržují a morálně uvědomělý státní úředník pak nemá klid na práci.

Další nepochopitelnou groteskou bylo samotné zkoumání tetování na těle obžalované. Jak je možné, že byly připuštěny důkazy, které s údajným hajlováním v Dubí nesouvisí (obžalovaná byla na demonstraci oblečená), a byly pořízeny neoprávněně? Při výslechu na policejní stanici podlehla paní Frieselová nátlaku vyšetřovatelů a nedobrovolně se před nimi musela svléknout do spodního prádla.

Z popsaného je zřejmé, že byla porušena stará latinská právní poučka: Audiatur et altera pars – Nechť je slyšena i druhá strana. Pevně doufám, že odvolací instance bude právně na výši a politický proces s nevinou Romanou Frieselovou vrátí do správných kolejí. Jednání soudkyně Yakutové dává obhájci do rukou silnou munici.

V jedné věci soudní znalec mile překvapil a těším se, jak čeští vlastenci vezmou jeho slova vážně. Podle jeho vyjádření by mu nevadilo, kdyby obžalovaná provolávala Ave Caesar a měla přitom na tričku nápis Morituri te salutant – Jdoucí na smrt tě zdraví. Sice, k naší škodě, nemáme císaře a na smrt nás, spolu s celou Evropou, odsoudila jiná žena, mluvící německy, ale i tak je to dobrý počin. Necháme si natisknout na trika latinský nápis, budeme zdravit veřejně Ave Caesar, zvedneme přitom pravici, a to vše k nemalé radosti pana Uhlíře.

Díky Jene Borisi.

Ave Caesar!