O podstatě problému

Závažné a trápící totiž je, co si elity, zprava i zleva, nahlas nepřiznávají. Skutečnost, že ten systém kolabuje! Neodvratně. Jeho pád se zastavit nedá. Ti, co přemýšlejí, to vidí, však jen málo z nich si tím láme hlavu. Mnozí z vědoucích nad tím po krátkém zamyšlení ale jen mávnou rukou a řítí se dál pod praporem víry, že konec ještě nenastane zítra. Nejhorší ale je, že absolutní většině lidí je tato pravda skryta. Jak by také ne, když většinové sdělovací prostředky o tom nestoudně mlčí.

Televize, noviny, četné weby, ale především sami politici nás krmí pseudokauzami. Jimi vyzvedávaná témata jsou často na pohled i důležitá. Rostoucí zadlužení, růst cen prakticky na vše, změny sociálních jistot a jejich demontáž, nedostatek prostředků i na to nejpotřebnější, důchody, zdravotnictví, daně, školství a tak dál a tak dál. Jsou to důležité věci, ovlivňují naše životy.

Přesto podstatná nejsou! Podstatné je to, co je zamlčováno. Třeba, že krize neskončila a bude v různých cyklech pokračovat, že státní dluh i dluh každého osobně přes všechna opatření poroste, že přijde krize spotřeby, protože nebude kdo by nakupoval, že ubude práce, že pracovní podmínky se rapidně zhorší, že prostředky na důchody nebudou, že odvody z našich stále hubenějších peněženek bankám, rok co rok zvyšující vlastní zisky, porostou a je toho mnohem, mnohem víc. To vše budou jen průvodními jevy zrychlujícího se kolapsu systému.

Proč se o tom nemluví? Proč se o tom nepíše? Protože elity, ekonomické i politické, doma i v zahraničí sice tuší, že to všechno přijde, ale raději dál „tančí na Titaniku“.

Samozřejmě, že je to špatně. Tvářit se bez ohledu na cenu obrovských obětí, že se nic neděje je hloupá šílenost, ale zachraňovat něco, co spěje ke svému konci a zabránit se tomu nedá je absolutní tupost!

Je nutné pracovat nad alternativami. Některé se nabízejí. O nich je třeba diskutovat. Včera již bylo pozdě!