Poslední premiér ODS vládu prosouložil

Nejvyšší soud ČR odmítl dovolání v jedné z kauz, která vedla k pádu vlády premiéra Petra Nečase. Po více než osmi letech skončil jeden z případů, které v červnu 2013 začaly zásahem na Úřadu vlády a způsobily pád kabinetu premiéra Petra Nečase; viz, 31. 8. 2021. Platí tak tresty, které byly uloženy: Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let; Nečasová tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy.

Připomenutí kauzy: Jana Nečasová, dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství (VZ) Ondrej Páleník a Milan Kovanda a ředitel odboru kontroly a vnitřní bezpečnosti na VZ Jan Pohůnek byli v březnu 2019 odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody a zákazům činnosti. J. Nečasová, předtím Nagyová – sexuální přítelkyně premiéra, zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Uvedení pracovníci VZ se příkazy Jany Nagyové, vrchní ředitelky kabinetu premiéra Nečase, řídili.

Přitom Ondrej Páleník ani další svou vinu nikdy nepřiznali; Páleník se dokonce drze vyjadřoval v tom smyslu, že vše bylo zcela legální, vše bylo v souladu s organizačním řádem ministerstva obrany a Vojenského zpravodajství, a postupovalo se přitom absolutně standardním způsobem a nestalo se tam nic, co by zavdávalo příčinu, že by Vojenské zpravodajství postupovalo nezákonně. Tento informační zvratek pana Ondreje Páleníka je potřeba přeložit do češtiny; správně zní: My, šéfové tajné služby, si můžeme dělat, co chceme, vám občanům do toho nic není, vy to jen plaťte. Jestliže nám kdokoli, kdo je právě u moci, z politických či osobních důvodů, třeba kvůli své sexuální promiskuitě, nařídí použít tajnou službu proti jeho protivníkovi, tak to uděláme. To je standardní způsob naší činnosti.

  Souložnice premiéra tehdy velela šéfům Vojenského zpravodajství (rozvědky), aby vojenskou rozvědku protizákonně zneužívali; nebylo to individuální selhání generálů vojenské rozvědky (už jste se snad v civilizovaném světě setkali s tím, že si generál, šéf tajné služby, nechá velet od kancelářské technickohospodářské pracovnice?); jde o založení systémové – v systému této mocenské instituce je že ji politici a jejich fámulusové zneužívají ve svém mocenském boji; viz, 18. 10. 2013.

Petr Nečas byl jako předseda vlády vrcholným ústavním činitelem, který takové zneužití umožnil a podporoval; Petr Nečas byl členem Občanské demokratické strany (ODS), která tak opět prokázala, že je stranou extremistickou. Extremistickou stranou je taková strana, která porušuje zákony tohoto státu – vzpomeňme jen na fiktivní sponzory této strany s exotickými jmény Lajos Bács z Budapešti (Maďarsko), dr. Radjiv (Rádžív) M. Sinha z Mauricia z r. 1997 (wikipedie, 8. 9. 2021) a neexotického Pepu z Hongkongu z roku 2012 a její další majetkové aféry; jak to, že vrcholní politici ODS, tehdy členové vlády premiéra Nečase, dovolili takové porušování zákonů? Protože je jim vlastní! Takto je ohrožována v naší zemi demokracie; viz, 24. 11. 2017.

Ve výročních zprávách Vojenského zpravodajství o tom, že bylo řízeno souložnicí premiéra P. Nečase, není ani slovo; viz.

Byli předsedové vlád, kteří své premiérství prosrali; Petr Nečas svou vládu prosouložil.

Co je však na celé záležitosti podstatné (?) − to, že vedle čučkařů civilních (Bezpečnostní informační služba, BIS), existují i čučkaři vojenští (Vojenské zpravodajství, VZ).