Prezident Trump srozumitelně

 Zboží proudí sem – tam

Odedávna chápeme, že zahraniční obchodování bývá potřebné. V novověku toho dbala především Velká Británie, protože její průmysl 19. století předstihoval ostatní evropské státy. Už v 17. století vynález parního stroje, následně o století později zušlechtil jeho nehospodárný provoz James Watt. Textilní stroje, železnice…

Jen ke kosmonautice ve 20. století nedospěla. Soudím, že úspěšné pronikání do kosmu nemohlo nastat, protože sama svou budoucnost předurčila neušlechtilým kolonialismem. Zabezpečoval Británii vládu nad Afrikou, Austrálií, oběma Amerikami i Asií. Západní Evropa bohatla z cizích lidí. Důležitost svobody podivně odpovídala tehdejšímu posuzování. Tobě ji vezmu, abych jí měl víc?

Co přinese dnešní následek – ostrovní občanské míchání domorodců s přistěhovalci, to jistě naši potomci budou sledovat. Uznáme-li důvod našeho pobytu na světě, pak…

Ve 20. století byl mezinárodní obchod jednoznačně posilován oslabováním omezujících cel.

 Důsledky mezinárodního obchodu

Země s pokročilou průmyslovou výrobou bohatly a hospodářství zemí, jež se pomaleji vzdalovaly přírodě, o kus méně, někdy až naopak. Avšak jejich nízká životní úroveň mohla pomáhat prudkému hospodářskému rozvoji, odspodu, například Jižní Korea nebo Lidová Čína, zajisté s dalšími souvislostmi.

 České země

Od začátku 90. let dvacátého století zanikala oděvní a obuvnická výroba v Československu. Snižoval se vývoz do chudnoucího Sovětského svazu a rostl dovoz čínského zboží. Úspěšně je nabízeli obchodující Vietnamci, znalí našeho prostředí už z dřívějších desetiletí. Skromní zákazníci rádi kupovali levnější zboží – proti jakosti dovozového oblečení by protesty nebyly. Kdežto boty…

Pokud domácí hospodářství má nedostatek zaměstnanců, pak je dovoz pochopitelný. Ovšem v mnoha zemích, a také brzo po začátku 90. let i u nás, vznikala nezaměstnanost. Pak z mého technického pohledu, tedy z dálky, sleduji nesrovnalost.

Dovážet cizí zboží, u nás potřebné, které však dovedeme vyrábět sami – jaké to má důsledky? To jednoduché postřehne nejspíš dítě. Peníze odcházejí do ciziny, tedy chudneme!

Pokud bychom vyráběli sami, zboží by bylo o něco dražší, než když chudší výrobci nám dodávají levněji. Ovšem peníze by zůstaly doma a celek – stát by byl bohatší. Domácí výroba by značila výplaty zaměstnancům, následně víc peněz pro jejich živobytí oproti vyplácené podpoře nezaměstnaného. Výrobce by odváděl daně státu, a tak dál.

V důsledku menšího dovozu by peníze neodplouvaly, zůstávaly by v tuzemsku, ať už by se následně projevily v chodu naší společnosti tím či jiným způsobem.

Prospěch patří obchodu

Kdo tedy jednoznačně bohatne na dovozu? Obchodníci, kteří takové zboží u nás prodávají. Kupující si nestěžují, čínské zboží bývá levnější, i když výjimečně jsme váhali nad jeho kvalitou.

Kdo na dovoz doplácí? Široká veřejnost - jenže ta nesleduje vzdálenější dopad, který zde zkouším jednoduše popsat - úbytek peněz zevnitř naší společnosti.

Současnost

Evropská unie rychle postupuje v dokončení smlouvy Mercosur. Ta má značit dovoz potravin z jižní Ameriky, také z Indie. Projeví se škodlivé účinky, výše popsané?

Evropští zemědělci a chovatelé nejsou spokojení. Jde o dovoz, který dosud sami pokrývají domácí výrobou. Vždyť protestují, avšak evropské politické špičky z Bruselu jednají podle nátlaku mocnějších? Dovozci a velcí obchodníci budou ziskovější, když budou prodávat levnější dovozní potraviny za ceny možná jen o málo nižší než jsou nynější domácí.

Protesty jasně prokazují, že výrobci tady jsou. Vrchnostenské důvody, že dovoz potravin zlepší vývoz evropských průmyslových výrobků, nejsou jednoznačné. Čína najde postupy, jak předstihnout evropské konkurenty? Je skrytý důvod, dle kterého nutno Evropu poškozovat – vždyť několik takových postupů je známých. Kopat se do vlastních nohou zdražováním energií, přivážení hodně odlišných imigrantů, řízení průmyslu málo znalými politiky EU…

Komparativní výhody bývaly

Zpracoval jsem si pro snazší pochopení příklad komparativní výhody [1]. Zadání:

A ať vyrobí 1 kabát za 3 hodiny, a na šat potřebuje 2 hodiny,                                                                                    B ať vyrobí 1 kabát za 5 hodin, a na šat potřebuje 4 hodiny.

I.

Oba vydělají, když A se omezí na výrobu šatů a výrobu kabátů přenechá B. Výpočet:

A vyrábí pouze šaty, za 120 hodin vyrobí 60 šatů,                                                                                                B vyrábí pouze kabáty, vyrobí za 120 hodin 24 kabátů.

Oba dohromady vyrobí za 240 hodin 60 šatů + 24 kabátů → to je 84 kusů výrobků.

II.

Naopak když každý rozdělí 120 hodin své práce na 60 hodin pro kabáty a 60 hodin pro šaty,                                výsledek práce A bude 20 kabátů + 30 šatů;                                                                                                      výsledek práce B bude 12 kabátů + 15 šatů.

Oba dohromady vyrobí za 240 hodin 32 kabáty + 45 šatů. → to je 77 kusů výrobků.

Výhoda komparativního postupu (I) je srozumitelná. Svět je takhle bohatší, za stejný čas 240 hodin vzniklo víc výrobků, 84 kusů.

To je sice výstižné, jenže dnes se projevuje jiná souvislost. Produktivita práce bývá velká, takže A dokáže vyvážet složitou elektroniku, drobné výrobky i oblečení. Výrobu aut a letadel zkvalitní, takže i tohle by potom A mohla úspěšně vyvážet. Prostě vyrobí všechno, lidí i strojů má dost, kdežto chodicí roboty by neměla nasazovat [2]! Stát B zle doplatí na mezinárodní obchod. Dovezené zboží bude levnější než jeho domácí, protože (II):

Stát A vyrobí za 120 hodin 20 kabátů a 30 šatů.                                                                                                  Stát B vyrobí za 120 hodin 12 kabátů a 15 šatů.

Tolik trocha nejjednoduššího promýšlení. K čemu komparativní výhoda, když většina domácí výroby mnoha států bývá potlačována dovozem. Že tedy ekonomické postupy, cla amerického prezidenta D. Trumpa, jsou pochopitelné, když si dovolím jako člověk z oboru techniky jen nahlédnout do ekonomie.

Dovoz prospívá vzdáleným výrobcům a domácím obchodníkům. Kdežto jinak to pocítí spousta domorodců [3].

Odkazy:

[1] Lidské  jednání - Ludwig von Mises. www.libinst.cz

[2] Umělá inteligence pod člověka (5). Ochrana - Bohumír Tichánek

(Ať AI nezíská možnost samočinné údržby. V posledních čtvrtletích se k tomu blíží chodicí roboty, tvarované jako lidská postava. Schopné samy si například vyměnit vybitý akumulátor za nabitý.) 

[3] Dohoda mezi EU a Indií, která má být brzy schválena, je ještě horší než Mercosur! - Slovanka. 15. ledna 2026. Necenzurovaná pravda

 —  blog —