Restituce jediným aktem spravedlnosti zdaleka nejsou

Kdyby se někdo zajímal o můj názor, pak bych patřil do skupiny, která vyjadřuje nesouhlas.

Restituce od počátku považuji za nespravedlivé, neboť jsem přesvědčen, že jakýkoliv historický krok není výsledkem náhody, neboť i moje maminka, která na T. G. Masaryka nedala jinak dopustit, říkala, že se za něj nemělo střílet do dělníků. Tedy ani vznik režimu, který na zestátnění privátního majetku postavil svoji existenci, nebyl náhodný.

Úplně polopaticky řečeno: Kdyby se lidé (vladaři, církve, národy) od nepaměti k sobě chovali tak, aby nemuselo docházet k historickým změnám na základě pocitu jednoho, že mu druhý škodí, tak by ani v roce 1948 u nás nevznikl režim, jehož !finanční! křivdy (správně - výsledek selhání mnoha generací) je prý správné napravit. Bohužel ne tím, že už do budoucna žádné křivdy na lidech nebudou páchány, díky čemuž by u nás nedošlo k nezákonné privatizaci (rozkrádání) státního majetku, ale "jen" tím, že aktuálně okradené donutíme zaplatit i zlodějny (zestátnění) minulé. A to na selektivním principu, že co bylo ukradeno, musí být i vráceno. Selektivnímu proto, neboť zlodějny tunelářů, politiků a úředníku, které minimálně dosahují výše, kterou se "chlubí" náš státní dluh, stát restituovat (uvést do původního stavu před krádeží) nehodlá. Stačí se podívat v jakých autech odjížděli a v jakých nemovitostech bydlí zaměstnanci státu, kteří si nedávno prošli údajně vazebním peklem a disproporce mezi restituční ideologií a polistopadovou ideologií neviditelné ruky trhu, u nás přivedené k beztrestné dokonalosti, doslova bije do očí.

Má to však i další morální háček. Jaksi se zapomíná, že by se v zájmu spravedlnosti měla restituovat i zmařená šance kumulovat majetek, neboť by potencionálně i moji rodiče mohli dosáhnout věhlasu Baťů. Ne, neplácám nesmysly. Opírám se o precedent vytvořený naši demokratickou společností. Např. firma Diag Human žádá i o zaplacení toho, co by mohla v budoucnu vydělat, ačkoliv v kapitalismu není nic jisté. A tím nekončím. Co bylo spravedlivého na tom, že byty postavené z nadhodnot socialismu museli občané po revoluci zaplatit, ale např. za vysokoškolské vzdělání, ačkoliv bylo cestou k luxusnímu životu lidí, kteří dneska cynicky vyřvávají, že by se za vzdělání, ale i přístup ke zdravotní péči, mělo platit, ne? Co je spravedlivého na tom, že za zbytečnou smrt dítěte, díky selhání lékařů, dostanou pozůstalí směšnou částku, která automaticky počítá s tím, že by zemřelý byl ve svém životě ekonomicky neúspěšný?

Možná mohou někomu mé argumenty připadat demagogické, ale já si za nimi stojím. Spravedlnost na světě nikdy neexistovala a lidé se s tím od jaktěživo musí smířit. Tím chci říct, že by se s nespravedlností měli smířit i pozůstalí po Tomáši Baťovi. Oni by se tím nepochybně i smířili (takové restituce nejsou ve světě, ve kterém se měnily režimy a silou i majitelé čehokoli, běžné), nebýt nespravedlivého (zištného) názoru po listopadu 89 mocných (mnozí z nich restituovali jako první) překrucovat dějiny. Ano překrucovat, neboť i já jsem jejich součástí a musím se dívat, jak se jedněm vrací a druzí jsou režimem, který to "pravdoláskovsky" podporuje, okrádáni a ještě to musíme obětováním svých sociálních jistot zaplatit. Nehledě na to, že v demokratické společnosti může být na restituce i jiný ideologický názor. Komunisté restituovali (ruku bych za to nezvedl) privátní majetek proto, že jim jejich politické přesvědčení říkalo, že se majetek kumuloval na úkor těch, kteří ho vytvářeli. Dnes se restituuje na základě politického přesvědčení (ruku bych pro to nezvedl), že tomu tak nebylo a není. Proč mám po více jak dvaceti letech zkušeností s nepotrestanými zlodějnami na úkor státu, pančováním alkoholu, jídla a "Alibabovských" bankovních poplatků atd. pocit, že je to lež jako věž?

Závěrem přidám argument. Čistě hypoteticky. Bylo by spravedlivé, kdyby se dnešní režim zhroutil, moc by převzaly síly ochotné soukromý majetek privatizovat, následně by se i jejich režim zhroutil a byl by opět nahrazen režimem ochotným restituovat a potomkům dnešních mediálně propíraných kmotrů by byl navracen jejich bývalý majetek? Restituce nejsou jediným aktem spravedlnosti. To by to politici měli moc jednoduché...