Sociálně demokratický ráj: satira v 1892; realita v 2012. Část 9

XXIX. Bouřlivé zasedání říšského sněmu.

Od rokování o penězích ve spořitelnách uložených nebyl jsem již v budově říšského sněmu na Beblově náměstí. Tehda ještě nebyly provedeny (s.81) všeobecné volby do říšského sněmu a byli tam pouze socialně-demokratičtí poslanci z dob velikého převratu pospolu, ježto všecky ostatní mandáty, o nichž se mělo za to, že vzešly z panství kapitálu, byly prohlášeny za neplatné.

Dnes naplňují nově zvolení odpůrcové sociálně-demokratické strany celou levou stranu zasedací siné říšského sněmu, tedy asi třetinu všech sedadel.

Jediná dáma, jež při volbách zvolena byla, totiž choť říšského kancléře, zaujala své místo v nejpřednějších řadách. Jest to statná, hezká, energicky do světa pohlížející, ale koketně vystrojená dáma. Sledovala řeč svého chotě s živou pozorností, brzo pochvalně kývajíc, brzo hlavou, červenými stuhami zdobenou, záporně potřásajíc.

Pod dojmem zpráv o velkém miliardovém schodku zmocnila se vládní strany veliká sklíčenost, kdežto oposice protisocialní, strana svobody, osvědčovala ve svých projevech velkou čilost.

Tribuny jsou tak hustě obsazeny, zejména ženami, že by jablko nepropadlo.

Mezi posluchači panuje značně rozčilená nálada.

Denní pořádek: Přehled státního hospodářství.

V rozpravě, která se rozpředla o příčinách miliardového schodku a kterou zde ve výtahu podati chci, ujal se nejprve slova

Říšský kancléř: Faktum, že hodnota výroby v Německu zmenšila se o dvě třetiny u porovnání k výrobě před velkým převratem společnosti, nesmí se oplakávati a také nesmí se mu nikdo posmívati. Jest třeba, aby se této věci porozumělo. V první řadě jsou tím vinni nepřátelé naší socialisované společnosti (poslanec za Hagen v levo: Aj, aj, aj!). Ano, pane poslanče, k provedení pořádku uvnitř bylo nám třeba, (s.82) abychom policejní síly více než zdesateronásobnili. Aby policie měla dostatečnou oporu, aby se zabránilo stehování se ze země a abychom byli proti cizině zabezpečeni, bylo třeba naproti dřívějšku zdvojnásobiti vojsko a loďstvo. Dále spůsobilo zrušení cenných hodnot v sociálně-demokratických státech evropských i nám zmenšení příjmů tím, že německé kapitály tam uložené pozbyly práva na úroky. Náš odbyt zboží v cizině přeměnou společnosti v socialisovaných státech a odporem ostatních měštáckých států proti socialně-demokratické výrobě neobyčejně poklesl. Na těchto příčinách nedá se mnoho v budoucnosti změniti.

V druhé řadě jest příčinou menšího výnosu výroby ta okolnost, že mladí a staří lidé byli sproštěni povinnosti k práci (Slyšte! Slyšte! v levo.) a že pracovní doba byla snížena. (Nepokoj v právo.) Také zákaz práce akordní přispěl patrně k zmenšení výroby. (Slyšte! Slyšte! v levo.) Následkem znemravňůjících účinků dřívější společnosti (Oho! v levo.) není pohříchu vědomí pracovní povinnosti jako nezbytného zakládu socialisované společnosti ještě tou měrou vyvinuto (Nepokoj v právo.), abychom od rozšíření maximální pracovní doby denní na dvanácte hodin, které vám navrhnouti musíme, upustiti mohli. (Veliké vzrušení.) Mimo to musíme až do obnovení rovnováhy povinnost pracovní zavésti pro všecky osoby od 14. až do 75. roku věku místo dosavadního 21. až 65. roku (Slyšte! Slyšte! v levo.), při čemž si však vyhrazujeme, poskytovati talentovaným mladším osobám úlevy k jich vzdělání potřebné a osobám věkem sešlým zase úlevy k zachování jich zdraví potřebné.(s.83) Dále zjednodušená a méně nákladná výživa, než byla až dosud (Výkřik v levo : Co chcete ještě zjednodušit, svůj hrách a své boby ? Smích v levo, Nepokoj v právo) bude moci značné přispěli k zmenšení našeho schodku. Novější pečlivé zkoumání dokázalo, že za přiměřeného zvýšení porcí zeleniny a bramborů při obědě místo dosavadních porcí 150 -gramů masa postačí 50 gramů masa neb tuku pro osobu. (Poslanec za Hagen: Leda v kriminále!)

Předseda: Pane poslance, prosím, abyste upustil od svého vyrušování. (Pochvala v právo.)

Říšský kancléř pokračuje: Vždyť jest dosti osob, zajisté velmi ctihodných, jak známo, myslím totiž vegetariány, kteří považují požívání masa vůbec nejen za zbytečné, nýbrž dokonce i škodlivé pro lidské ústrojí. (Nepokoj v pravo.) Především snažme se dosíci velikých úspor tím, když v důsledném dalším rozvíjení sociální rovnosti užší meze položíme individualistické libovůli, choutkám jednotlivců a slepému řízení nabídky a poptávky, která i nyní ještě výrobu stěžuje a spotřebu zdražuje. Společnost vyrábí na př. potraviny, nářadí domácí, oděv, ale poptávka řídí se svéhlavým rozmarem či vrtochem — nechť již to jmenujeme vkusem, módou či jinak — (poslancova, choť říšského kancléře : Oh! Oh! Oh! Říšský kancléř se zarazí a sklenicí vody hledí opanovati své patrné rozčilení, v něž jej uvedlo toto přerušení.) Pravím, vrtošivá móda neřídí se dle toho, co se vyrábí, nýbrž vyhledává úmyslně předměty, které dosud málo aneb vůbec vyráběny nebyly. Zásoby společností nabízené následkem nedostatečného odbytu zůstávají na skladě, kazí se, slovem nevyplňují účelu svého. A proč? Poněvadž se pánům a (s.84) dámám X. Y. Z. něco jiného líbí. Či jest snad odůvodněno povolovati individualistickým náklonnostem těchto osob v tom, že se jim různé zboží k témuž účelu výživy, obývání a ošacování se poskytuje, aby pán a paní X jinak se živiti, bydleti a odívati mohli než pán a paní Y? Jak by se stala výroba daleko levnější, kdyby místo toho se obmezila na několik anebo nejlépe jen na jediný předmět spotřeby pro každý zvláštní účel ! Zabránilo by se každé ztrátě nedostatkem odbytu, když by již předem bylo jisto, že páni a dámy X. Y. Z. musí se předepsaným spůsobem bydleti, se stravovati, šatiti atd.

Proto, pánové a dámy, vláda vám nejprve navrhne, abyste při stravě své zavedli tentýž pořádek pro snídaně i pro večeře, jaký již od počátku trvá pro obědy. Rovněž bude podporována sociální, rovnost, sestátníme-li též nářadí vzhledem ku všem potřebným předmětům, jako jsou lože, stoly, židle, skříně, peřiny, cíchy atd. Opatříme-li každý byt nářadím, státu náležejícím, vyhneme se všemu namáhání a všem ztrátám, které vznikají právě častým stěhováním se lidí. Nyní teprve bude možná přiblížiti se k zásadě sociální rovnosti i v obydlích prese všecku jich různost, ježto vylosování bytů bude příště každého čtvrtstoletí obnovováno. Přestanou tudíž stesky na to, že mnozí jsou připoutáni k nepěkným a zastrčeným bytům a každý bude míti naději, že při novém kvartále bude moci obdržeti krásný byt do ulice v prvním poschodí. (Veselost v levo. Slabá pochvala v právo.) Přestěhování se bude pak velmi snadné. Ten, komu se dostalo jiného bytu, sebere své šaty a jiné drobnosti a přenese je do bytu nového. Nábytkem se nepohne. (Veselost v levo.) (s.85) Právě tak, pánové a dámy, bude příště pro každého oděv dle látky, barvy a střihu napřed ustanovena zhotoven a odevzdá se zase s určitým vytknutím času, jak dlouho jej má nositi. (Poslancova, choť říšského kancléře: Nikdy ! Nikdy ! Bouřlivý odpor dám na tribunách.)

Předseda: Není dovoleno, aby se z tribun činily projevy pochvaly neb nesouhlasu.

Říšský kancléř pokračuje: Prosím, aby mi bylo dobře porozuměno. Nedorozumění věci škodí: Stejnost oděvu nemá jíti tak daleko, že by každou různost vylučovala. Naopak, navrhneme různé odznaky, aby se již zevně poznali dámy a páni z různých provincií dle okresů, míst, dle povolání atd. Tím bude též přehled a dozor na jednotlivé osoby pro státní kontrolní úřadníky neobyčejně usnadněn. (Aha! Aha! v levo.) Následkem toho nebude třeba, aby se ještě více rozmnožoval počet dozorčích úřadníků. Nyní ovšem jest nedostatečný a jest třeba, aby jeden kontrolní úřadník měl dozor pouze na 30 osob a ne jako dosud na 50. Jen tak může náš stát býti vzorným státem pořádku. (Volání v levo: Nikoliv pořádku, ale otroctví!) Předseda zvoní a žádá, aby byl klid zachován), jen tak může zabezpečiti se přísné zachovávání všech zákonů a nařízení, kterých bude třeba, co se tkne snídaní, večeře, oděvu a bytu.

To jest náš program! Jste-li sním srozuměni, doufáme, že rázným prováděním jeho nejen brzo schodek ve svém hospodářství státním odstraníme, nýbrž i nás národ na půdě sociální rovnosti k dokonalosti a blaženosti se povznese tou měrou, jakou se podaří zlé účinky dřívější společnosti na mravní vlastnosti obyvatelstva překonati. (Pochvala v právo. Sykot v levé.) (s.86)

Předseda: Myslím, že by bylo záhodno, kdyby, než se zahájí rokováni o přednášce pana kancléře říšského, poskytla se poslancům příležitost, aby se obraceli krátkými dotazy na pana říšského kancléře, pokud by v programu jim právě vyloženém někomu to neb ono zdálo se býti nejasným neb neúplným.

Říšský kancléř: Milerád odpovím ihned na dotazy ke mně učiněné.

Poslanec z vládni strany žádá pana říšského kancléře, aby se vyjádřil o příští jakosti snídaní a večeří, jakož i o tom, budou-li navržená opatření míti účinek na peněžní certifikáty.

Říšský kancléř: Jsem velectěnému panu poslanci za to povděčen, že mne upozornil na některé mezery v mém rozboru. Denní porce chleba pro dospělé osoby budou příště poněkud zmenšeny, totiž místo 700 gramů bude se poskytovat 500 gramů, aby se zabránilo přetížení ústrojí zažívacího. Škrobovina, která se v černém chlebě v značném množství nalézá, jak zkušenosti dokazují, snadno kvasí a spůsobuje katarrhy střevní a diarrhoe. Nehledě k porcím chleba, které na celý den jsou ustanoveny, bude k snídani užito pro každou dospělou osobu 10 gramů nepražené kávy a decilitr sbíraného mléka. Z toho se zhotoví porce 1/2  litru kávy. Myslím, že při takovém složení bude zabráněno, aby požívání kávy škodlivé rozčilení nespůsobovalo. (Veselost v levo.)

Večer budeme poskytovati každé dospělé osobě  3/4 litru polévky a sice střídavé moučnou, krupičnou, rýžovou, chlebovou a bramborovou polévku; časem zvláště v lete místo polévky bude se podávati 1/4 litru sbíraného mléka. O třech největších politických svátcích, narozeninách Bebla, Lassalla a Liebknechta, (s.87) poskytne se v poledne každému 250 gramů masa a 1/2 litru piva.

Zapomněl jsem ještě dodati, že jednou v týdnu kromě 50 gramů masa neb tuku či k večeři místo polévky bude se podávati slaneček.

Vše to jsou ovšem jen návrhy, které vyžadují vašeho schválení. Upravujíce však tímto spůsobem stravování národa na prostých a přirozených základech, docílíme toho, že všecky dražší potraviny a nápoje, které jsme až dosud vyráběli, jako jemnější zeleniny, zvěřina, drůbež, vzácné ryby, kýty, vína, budeme moci do ciziny vyvážeti. Tím, jak doufám, budeme s to, abychom potraviny, jichž nezbytné z ciziny potřebujeme, jako obilí, kávu, rýži atd., zapravovali.

Co se tkne peněžních certifikátů, musíte uznati, že poskytování potravin ve větších rozměrech musí míti za následek obmezení kuponů, znějících na jisté částky peněz. Hodláme též poskytovati na příště potřebné palivo a svítivo pro každé obydlí in natura. Rovněž mají ústřední prádelny příští prádlo, ovšem v určitých, pevné ustanovených meších, obstarávati bezplatně,

Za takových poměrů, myslíme, že na zvláštní jídla a nápoje, na tabák, mýdlo, částky oděvu, jichž není nutné třeba, na cesty, zábavy, zkrátka na vše, co ještě srdce žádá, postačí poukázka peněžní na l marku na 10 dní pro každou osobu dospělou. To zajisté jest částka velmi slušná. (Veselost v levo.) Touto markou může každý naložiti dle libosti bez obmezování a bez kontroly se sírany společností. (Veselost v levo.) Můžete z toho poznati, že jsme velice vzdáleni toho, že bychom vůli individuální v (s.88) její skutečně oprávněních hranicích chtěli nějak obmezovati.

Poslanec ze strany svobody táže se říšského kancléře, jak hodlá při rozšíření maximální pracovní doby na 12 hodin denně zabrániti větší liknavosti při plnění pracovní povinnosti; z tohoto rozšíření pracovní doby vyplývající, a jaké postavení zaujímá vláda vůči otázce rozmnožování se lidu.

Říšský kancléř: Co se tkne provinění proti povinnosti pracovní, vyžaduje ovšem rozšíření dne pracovního, aby se soustava trestů doplnila tím, že se provinilcům odepře lůžko, že budou dáni do temnice a v případě, že by se nepolepšili, užije se proti nim tělesného trestu. (Fuj, fuj, fuj! na tribuně.)

Předseda hrozí, že dá tribuny vykliditi, neuposlechnou li jeho výstrah a napomenuti'.

Říšský kancléř pokračuje: Prosím, aby mi bylo porozuměno; co se tkne tělesného trastu neodporučujeme, aby se provinilcům vysázelo více než třicet ran. Záleží nám na tom, aby sociálce-demokratické vědomí povinností pracovní nalezlo průchodu i v těch, kteří tělesně se proti němu vzpírají. (Veselost v levo.)

Co se tkne upravení otázky rozmnožování se lidu, trváme při zásadě Beblově, že náš stát považuje každé dítě za vítaný přírůstek sociální demokracie. (Pochvala v pravo.) Ovšem i to musí míti své meze, a nemůšeme trpěti, aby příliš daleko jdoucí rozmnožování se lidu ohrožovalo zase rovnováhu v státním hospodářství, která navrženým opatřením bude zajisté brso dosažena. Doufám však, že v rozpočtové komisi ještě blíže objasníme, aby dle pokynů (s.89) již Beblem učiněných počet obyvatelstva přiměřeným spůsobem výživy byl regulován. Neboť jak Bebel právě tak krásné jako případně pravil, socialismus jest věda, užitá s jasným vědomím plného poznání ve všech oborech lidské činnosti. (Hlučná pochvala v právo.)

Předseda: Poněvadž již nikdo se k dotazu nepřihlásil, můžeme nyní dle jednacího řádu přistoupiti k rozpravě samé. Udělím řečníkům obou velkých stran v právo a v levo střídavě slovo a počnu levicí. Slovo má:

Pan poslanec za Hagen: Nebažím po tom, abych se tázal pana říšského kancléře po podrobnostech jeho programu, neboť co již nyní v praxi z plodů tak zv. socialně-demokratíckého pořádku před sebou vidím a co dle výkladu pana říšského kancléře zanedlouho očekávati můžeme, postačí více než dost, aby naplnilo duši odporem a hnusem k poměrům, které sociální demokracie Německu přinesla. (Veliký nepokoj v právo, hlučná pochvala v levo.) Ovšem příšerná skutečnost přesahuje i to, co bylo druhdy předvídáno. Roční schodek 12 miliard, před nímž stojíte, znamená bankrot sociální demokracie. (Veliký hlomoz v právo.) Vy, pane říšský kancléři, zalháváte jen pravý stav věcí, snažíte-li se miliardový schodek v přední řadě uvaliti na vrub nepřátel sociální demokracie.

Ovšem Německo jest dnes přeplněno vojskem a policejními zřízenci měrou tak úžasnou, jako nikdy před tím. Jsou-li v sociální demokracii všecky poměry životní uvnitř i na venek podřízeny působnosti státu, jsou také vykonavatelé státní moci za vše zodpovědní. Pravda jest, že náš obchod zahraniční žalostně hyne, ale čím to bylo zaviněno ? Ničím jiným, (s.90) než převratem ve výrobě a spotřeba u nás a v sociálně-demokratických sousedních zemích!

Ale to vše nepostačuje, aby se miliardový schodek třeba jen ze čtvrtiny vysvětlil. Pan říšský kancléř tvrdí, že schodek pochází z části ze zkrácení pracovní doby. Ale pracovní doba před převratem průměrné netrvala ani 10 hodin a byla by se při klidném, pokojném rozvoji bez poškození výroby sama sebou znenáhla ještě více zkrátila. Nikoliv tedy zkrácení doby pracovní, nýbrž spíše zhoršení pracovní doby, slovem všeobecné lenošení (Oho! v právo!) jest vinno úpadkem výroby. Práce považuje se nyní opět, jako v dřívějších stoletích, za robotu, za otroctví. Stejná mzda za různé výkony, beznadějnost, že by si někdo své poměry pílí a obratností mohl zlepšiti, vše to působí rušivě na chuť a vytrvalost pracovní.

Také proto není práce již tak úrodná jako dříve, poněvadž není soukromých podnikatelů, kteří druhdy byly bedlivými řediteli práce, kteří zabraňovali, aby se neplýtvalo silami a materiálem a kteří se starali o to, aby výroba se přispůsobila potřebám a poptávce. Vašim ředitelům práce nedostává se vlastního, osobního zájmu, schází jim každý popud, který dříve i tam, kde byly státní závody, konkurence soukromníků přinášela. Co vám nyní hlásá deficit miliardový? Že podnikatel dřívější nebyl zbytečným trubcem společnosti a že i pilná práce, není-li jí užíváno přiměřeně, může vésti k plýtvání silami a materiálem. Také vaše velvýroba, jak jste ji šablonovitě všude zavedli, i tam, kam se naprosto nehodí, škodí a pomáhá zvětšovati schodek.

Kam jsme dospěli? Snažíte se vyrovnati ztráty (s.91) a škody, spůsobené socialně-demokratickou výrobou. Ale jak? Chcete je vyrovnat obmezováním osobní a hospodářské svobody. Vaše opatření musí proměniti Německo v jedinou velikou káznici. (Veliký hluk vpravo, pochvala vlevo a na tribunách. Předseda vyhrožuje, že při dalších osvědčeních dá tribuny ihned vykliditi.) Stejnou povinnost pracovní, stejnou dobu pracovní, nucené přidělování k určitým pracím, to jsme měli již dříve, ale jen v trestnicích. Ale i tam popřálo se pilným a obratným dělníkům zvláštního výdělku. Jako druhdy žalářní cely v trestnicích, tak přidělují se nyní jednotlivcům obydlí. Fiskální nábytek (inventář), který má býti nyní zaveden, zvyšuje podobu ještě více. Rodiny jsou roztrženy! Kdybyste se neobávali, že vám vaše sociální demokracie vymře, odloučili byste zeny a muže úplně, jako v žalářích.

Jako práci, právě tak musí každý v sociálně-demokratické společnosti podrobiti se předepsanému stravování v určitých částech dne. Toť jest nové Ploetzensee! (Trestnice, do které zavíráni bývali sociální demokrati.) zvolal jsem, když pan říšský kancléř nám oznamoval svůj jídelní lístek. Jídelní lístky v onom žaláři bývaly svého času snad lepší, ale žádnou měrou nebyly horší. Aby podobnost k trestnici byla úplná, navrhuje se stejný oděv pro všecky. Dozorce máme ve svých kontrolorech, také stráže máme, které mají zabrániti, aby k sociální-demokracii odsouzení nemohli uniknouti přes hranice. V našich káznicích byla zavedena l0hodinná práce, nyní máme vsak 12hodinnou maximální dobu pracovní. Tělesný trest, (s.92) který nyní k zavedení dvanáctihodinné práce denní považujete za nutný, byl svého času i v mnohých káznicích považován za zbytečný. Ale v káznicích mohli vězňové i doživotně odsouzení očekávati, za při dobrém chování obdrží milost, která jim otevře bránu k svobodě. Ve vaší socialně-demokratické káznici jest však člověk odsouzen doživotně, zde není spásy ani naděje na vysvobození, zde nepomáhá nic leč — sebevražda. (Pohnutí.)

Chcete to vše vysvětlovati z přechodních poměrů. To však není pravda. Poměry se budou pořád zhoršovati, čím dále sociální demokracie povládne. Teprve jste minuli první stupně, které vedou do propasti. Ještě osvěcuje vás světlo dne, od něhož se odvracíte. Všecko vzdělání, všecken výcvik, všecka obratnost při práci pochází ještě z dřívějších poměrů. V socialně-demokratických ústavech zdivočuje se mládež, ne že by jí scházelo času a vzdělávacích prostředků, ale proto, že jednotlivci schází popudu, aby si osvojil vzdělání jako podmínky šťastné budoucnosti. Žijete ještě z kapitálu vzdělání, jakož i z hospodářského kapitálu, který vám dřívější řád zůstavil, Ale nejste s to, abyste něčeho zahospodařili pro nové hospodářské podniky, abyste stavěli nové budovy, nové cesty a abyste třeba jen nějaké opravy podnikali. Naopak, co máme, necháváte hynouti; vám schází prostředků k tomu, poněvadž jste odstranili nejen zisk z podniků, ale i právo na úroky, které dříve soukromníka. pobádalo, aby stále nové kapitály tvořil.

Každý hospodářský a vědecký pokrok vzal za své odstraněním svobodné konkurence. Vlastní prospěch vyžadoval druhdy, aby každý jednotlivec napínal svůj důvtip a svou vynalézavost; ale závodění  (s.93) Četných jednotlivců ubírajících se za stejným cílem mělo to dobré, že plod jich namáhání stával se majetkem veškerenstva.

Jako všecky návrhy pana říšského kancléře nejsou s to, aby uhradily 12milionový schodek, právě tak svého času organisace výroby a spotřeby v káznicích nebyla s to, aby třeba jen třetinu běžných výdajů těchto ústavů uhradila. Brzo octnete se přese všechny výklady programu říšského kancléře před novým a ještě větším schodkem. Proto neradujte se příliš nad přibýváním obyvatelstva a nehleďte na novorozence jako na přirůstek sociální demokracie. Naopak, přemýšlejte o tom, jak byste „s hůry“ snížení obyvatelstva upravili. Německo může i při nejnuznějším zaopatření, které pan říšský kancléř nám ohlásil, na základě nynějšího společenského řádu, vydržeti jen praskrovné obyvatelstvo. Pro sociálně-demokratické státy sousední platí totéž. Železný zákon sebezáchování přinutí sociální demokracii u nás i v sousedství, aby se navzájem ubíjela, až by zahlazen byl přebytek lidí, který jen při kulturním životě, který jste s dřívějším společenským řádem zničili, byl v Evropě života schopným.

Až dosud dle mého vědomí neuskutečnila se ani z daleka naděje Beblova, že poušť Sahara promění se v úrodné krajiny a že se tam přebytek evropské sociální demokracie pošle. Rovněž pochybuji, že by mělo mnoho vašich nadbytečných soudruhů u nás velikou chuť, aby se usadili v Norsku aneb v Sibiři, jak to svého času pan Bebel pro přebytek sociálně-demokratického obyvatelstva dobrotivě ráčil odporučovati. (Veselost v levo.)

Je-li možno, abyste se na cestě k záhubě našeho národa vedoucí zastavili, nevím. Mnoho miliard (s.94) národního majetku převrat již zničil a miliardy musí býti ještě dále obětovány, aby se nynější rozvrat národního hospodářství opět odstranil.

Co v staré Evropě vrháme se pomocí vašich snah v záhubu, pozvedá se za mořem pořád mocnější a bohatší stát, který na základě soukromého majetku a volné konkurence spočívá a jehož občané se nedali nikdy bludným učením sociální demokracie vážně omámiti.

Čím déle odkládáme, abychom osvobodili vlast svou od neblahého zmatení myslí, tím více blížíme se propasti.

Proto pryč se sociálně-demokratickým státem, který jest vlastně káznicí pro celé Nemecko ! Ať žije svoboda! (Bouřlivá pochvala v levo a na tribunách, hlučný sykot a velký nepokoj na pravici.)

Předseda volá řečníka pro výroky jeho, které na konci pronesl, k pořádku a nařizuje vůči tolikerým osvědčením, aby se vyklidily tribuny.

Vyhánění lidu z tribun trvalo dosti dlouho, poněvadž nikdo nechtěl jíti dobrovolné. I já jsem musil místo své opustiti a nemohu tudíž o dalším průběhu sezení zprávu podati. Ale vláda má za našich poměrů zabezpečenu otrocky jí oddanou většinu, takže není pochybnosti, že předlohy říšským kancléřem oznámené budou přijaty. Také rozčilení choti říšského kancléře nad novým pořádkem v oděvu nic na tom nemůže změniti.