Spoříč plynu HUSPOPL

Tato krize se v Evropě dotkne i desítek miliónů rodin, které doma vaří na plynu. I když známé české přísloví říká, že tonoucí se v nouzi i stébla chytá, v tomto případě potřebné „stéblo“ zatím chybí. I když by to v tomto konkrétním případě mohla být i pořádně silná „větev“.      

Přitom již v roce 2017 byl Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze pod evidenčním číslem 307006 udělen patent na technické řešení výrobku umožňujícího až třetinovou úsporu plynu při vaření pod prozaickým názvem „Zařízení pro zlepšení využití tepelné energie plynového hořáku vařiče“.

Projekt však vznikal pod pracovním názvem HUSPOPL, což ve skutečnosti znamená HUuákůvSPOřičPLynu. Již při podávání patentové přihlášky jsem měl velké štěstí, protože Jára Cimrman, jak už je jeho dobrým zvykem, dorazil s týmž řešením až pět minut po mně. O chvilku později mne však opustilo, spíše na mne vůbec nesedlo. Přesto, že by podle jiného přísloví sednout mohlo.

A tak je platnost patentu poplatkově stále udržována, i když se dosud nenašel nikdo, kdo by měl zájem HUSPOPL komerčně uvést na celoevropský trh.  

 V podstatě jde o relativně jednoduchý odlitek ze šedé litiny o hmotnosti přibližně 1,2 kg, který funguje jako aerodynamická brzda. Pode dnem hrnce vytváří polouzavřený prostor, v němž je pozdržen odtok horkých plynových spalin natolik, že mají možnost předat vařenému obsahu až téměř o polovinu více energie, než je běžné.

První výrobek z budoucí řady variací byl navržen k využití na největším hořáku klasického plynového sporáku, protože k úspoře spotřeby dochází pouze při vaření - tedy nikoli při ohřívání.

Investiční náročnost na výrobu vysoce produktivní slévárenské formy je asi 10.000 Euro, pro vlastníka spořiče je ekonomická návratnost zařízení několik měsíců - podle počtu hodin ročního využití. A životnost? Prakticky nekonečná, nerozmlátí-li silnější (nebo naštvanější) partner spořič při manželské hádce železnou palicí.

Václav Husák